Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politickým tématem tu v posledních letech není jen tankování pohonných hmot a způsob řazení novin a magazínů v regálech podle toho, které partaji straní, ale i obyčejný párek v rohlíku.
Řeč je o čerpacích stanicích polského petrochemického gigantu PKN Orlen, jehož tržby dosáhly v roce 2022 dvou třetin celého polského státního rozpočtu. Firma zaměstnává 60 tisíc lidí a vlastní rafinerii v Litvě a také v Česku, kde má dceřinou společnost Unipetrol.
Polská polostátní firma, ve které má rozhodující slovo tamní ministerstvo státního majetku, se teď personálně otřásá.
Po necelých čtyřech měsících po parlamentních volbách, které ve Varšavě odstartovaly zásadní politické změny, totiž v pondělí skončila šestiletá éra ředitele Orlenu Daniela Obajtka alias „dona Orleone“.
Daniel „všechno můžu“ Obajtek
O vlivném politikovi bývalé vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) se psalo i jako o Danielovi „všechno můžu“ Obajtkovi. Někteří zarytí odpůrci PiS teď jeho odchod „slaví“ koncem bojkotu benzinek Orlenu.
„Po osmi letech se můžu konečně zakousnout do horkého hot dogu,“ píše například populární polský komentátor na síti X vystupující pod pseudonymem Pan Żółty. Ve vysvětlení pro redakci Seznam Zpráv dodal, že nepatřil k tvrdým bojkotérům, ale značku Orlenu poslední léta neměl rád.
Kvůli změnám teď k bojkotu přechází druhá strana polské politické barikády čili příznivci strany PiS. „Je mi to líto, ale o víkendu natankuji na benzince gangstersky převzaté sítě Orlen naposledy. Symbolicky si dám i poslední hot dog,“ píše například bloger Marcin Edo.
Reportér soukromé televize TVN Artur Molęda na sítích upozornil, že se na stanicích mění pořadí novin a magazínů v nabídce tisku. Za vlád PiS se v regálech do zadních pozic zastrkával tisk kritický k vládě a na přední pozice se umisťovala konzervativní a současně často marginální periodika. Někdy nabídku ještě navíc kvůli svému politickému přesvědčení přehazovali sami zákazníci benzinek.
Na Orlenie już zmiany w układaniu gazet na półkach 😅 @NewsweekPolska przed @Tygodnik_Sieci. Kiedyś, zgodnie z zarządzeniem, tylko prawicowe gazety mogły być eksponowane. Co więcej - @TygodnikNIE jest bardziej widoczny od @GPCodziennie 🗞️ pic.twitter.com/V7kQuHXCQj
— Artur Molęda (@arturmoleda) January 30, 2024
Všechny šarvátky o párky v rohlíku nebo časopisy v regálech zrcadlí míru politizace polostátní společnosti, jež byla od volební výhry v roce 2015 pod přímým vlivem strany PiS.
S tou je úzce spjatý i končící ředitel Obajtek. Původně nenápadný starosta jihopolské vesnice a podnikatel nakonec prorazil do polského světa byznysu i politiky.
Nejlepší zpráva posledních let
O muži s dost nejistým hlasovým projevem se dokonce jednu dobu hovořilo i jako o adeptovi na premiéra. Tehdy mu politickou kariéru zhatilo novinářské odhalení nejasností o původu jeho rozsáhlých majetků.
Své dosavadní kariéře, během níž zásadně znásobil svůj majetek, vděčí „don Orleone“ jen a pouze šéfovi PiS Jarosławu Kaczyńskému. A Obajtek svému „politickému náčelníkovi“ podporu vracel i s úroky. Ukázalo se to v roce 2021, kdy petrochemická firma koupila vydavatelství desítek regionálních deníků Polska Press.
„To byl čistě politický krok. Obajtek dělal všechno pro PiS. Šlo o to, dostat se k lokálním novinám a jejich webům a šířit na nich propagandu PiS. Posílit to, co začal PiS ve státních médiích, která změnil v kanály nenávisti a propagandy nejhoršího možného stupně,“ říká pro Seznam Zprávy k věci vedoucí ekonomické sekce deníku Rzeczpospolita Krzysztof Adam Kowalczyk.
Novinář připomíná, že PKN Orlen za Obajtka koupil i distributora tisku a tabákových výrobků Ruch a vsadil na podstatné rozšíření sortimentu prodávaného na benzinkách.
Sám Jarosław Kaczyński nákup vydavatelství Polska Press označil za „jednu z nejlepších zpráv posledních let“. Obajtka také veřejně chválil: „Má ohromné schopnosti, neobvyklé odhodlání a něco, co dává Bůh a co se těžko definuje. Auru, která umožňuje lidi mobilizovat, sjednotit kolem nějakého cíle.“
Podle Kowalczyka po sobě Obajtek zanechává „gigantický moloch“. Díky Kaczyńského jasné politické „zelené“ totiž Orlen pod vedením Obajtka ve velkém expandoval.
„K Orlenu docela pasuje spojení se státní firmou Energa, která produkuje elektřinu, a celkem logické se zdá být i spojení s těžařskou společností PGNiG, ale když Orlen převzal i svého de facto největšího konkurenta na trhu s palivy, mělo by se nám rozsvítit červené světýlko. Takové monopolistické molochy by neměly vznikat,“ míní Kowalczyk.
Fúze Orlenu s Lotosem
Kowalczyk naráží na fúzi Orlenu s druhou největší polskou polostátní palivovou firmou Lotos. Podle pondělní zprávy polského nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) totiž spojení Orlenu s Lotosem v konečném důsledku představuje „značné riziko pro zabezpečení dodávek paliva“.
Orlen totiž kvůli antimonopolním pravidlům musel odprodat část majetku Lotosu, díky čemuž získala saúdskoarabská státní firma Saudi Aramco vliv v gdaňské rafinerii. Podle kontrolorů přitom firma prodala podíl v rafinerii výrazně pod cenou.
„Cena byla 1,1 miliardy zlotých (6,33 miliardy korun, pozn. red.), ačkoli hodnota podílu byla oceněna na 4,6 miliardy zlotých (26,48 miliardy korun, pozn. red.). Saudi Aramco zároveň získalo další výhody a pravomoci, včetně práva vetovat klíčová strategická rozhodnutí ve vedení rafinerie,“ uvádí polský NIK.
Benzinky Lotosu odkoupila maďarská firma MOL, která je podle Denníku N úzce napojená na maďarskou vládní elitu kolem premiéra Viktora Orbána.
Okolnosti prodeje aktiv Lotosu teď po výměně politického vedení země začala řešit prokuratura. Obajtek se nařčením brání. „Pracovalo na tom 23 institucí, polských i mezinárodních. Část gdaňské rafinerie se prodala za tržní cenu, existují na to rozbory,“ hájí fúzi.
O Obajtkovi se teď v Polsku spekuluje jako o kandidátovi PiS v červnových volbách do Evropského parlamentu.
Novinář Kowalczyk v souvislosti s fúzí s Lotosem označuje Obajtkův Orlen za golema. „Češi by měli vědět, co je to takové monstrum na hliněných nohou. To, zda je ta hlína silná, či slabá, poznáme až po auditu zadaném novou dozorčí radou. Až se ukáže, v jaké kondici jsou finance firmy,“ dodává Kowalczyk.
Podle analytika Roberta Tomaszewského, analytika think-tanku Polityka Insight, šlo Orlenu za Obajtkova vedení o „expanzi za každou cenu“. „Byl to nejsilnější ředitel státní společnosti v historii. Nikdy tu nebyl takový manažer, který by díky politické podpoře dokázal přebírat společnosti v takovém rozsahu,“ řekl v rozhovoru pro server Oko.press.
Tomaszewski má za to, že se Obajtkovi podařilo díky silné politické podpoře a jeho silné cílevědomosti dovést projekty až do konce.
Může se Orlen obejít bez politiky?
S loňským nástupem vlády Donalda Tuska se změní i image Orlenu. Už během volební kampaně koaliční strany slibovaly, že proces výběru manažerů bude mnohem transparentnější a že má skončit pověst firmy jako podniku přímo závislého na vůli politiků.
„Orlen se v týdnech před volbami velmi aktivně snažil straně PiS pomoci k co nejlepšímu volebnímu výsledku. Uměle totiž snížil ceny paliva na benzinkách. Takové praktiky by měly skončit. Myslím, že to bude pro nové vedení priorita,“ říká analytik think-tanku Polityka Insight Robert Tomaszewski.
Premiér Donald Tusk komentoval Obajtkův odchod z funkce s úlevou. „Vybudovat takovou pseudovelmoc s pomocí politické podpory vlády není umění – s ekonomickým úspěchem to nemá nic společného,“ zkritizoval Tusk Obajtka.
Po oznámení, že Obajtek ve funkci končí, akcie Orlenu zdražily.