Komentář: Robert Fico má problém. Už zase

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už se zdálo, že bude konečně klid. Robertovi Ficovi se podařilo zjednat pořádek v koalici, parlament může po čtyřech měsících konečně zasedat, protože koalice má jistotu, že má většinu. Bylo to těsné, ale jdeme dál.

Jenže potom se vyskytl problém s vilou. A s druhou vilou. Co je po nějaké vile někde v Chorvatsku, řeknete si. Popřeme, vyřešíme. Normálka. Jenže potom přišla ještě slintavka a kulhavka. A to už problém opravdu je.

Je možné, že Slovensko má pro vás nový vývozní artikl. Děje se tak pravděpodobně proto, že jsme o nebezpečí sice věděli, ale stejně jsem nic neudělali. Promiňte.

Abyste pochopili, jak Robert Fico udělal pořádek v koalici, musíte se seznámit se Samuelem Migaľem.

Samuel Migaľ je bývalý novinář, který vstoupil do Hlasu a stal se poslancem. Jak se ale koalice stávala stále více proruskou, Samuel byl stále nervóznější. Stál na straně Ukrajiny, poměrně často a rád mluvil o hodnotách a občas na podzim bouchl do stolu. Spolu s několika dalšími poslanci odmítl koalici podporovat.

Koalice hlasy této skupiny potřebuje, a tak začala jednání. Bylo to dost nechutné: Robert Fico vyhrožoval trestní odpovědností, mluvilo se o zapojení tajných služeb (slovenských nebo zahraničních? Nevíme.). Trvalo to dlouho. Samuel Migaľ stále říkal, že mu nejde o funkce, ale o hodnoty.

Nakonec se ukázalo - a to vás pravděpodobně upřímně šokuje - že Samuel Migaľ funkci dostal. Stal se ministrem informatiky a regionálního rozvoje. Jak je na tom s hodnotami, nevíme.

Druhý rebelující poslanec, jistý Radomír Šalitroš, byl s prací koalice také nespokojen a podle svých slov musel po některých hlasováních zvracet. Nyní je státním tajemníkem. Opět nevíme, jak je na tom se zvracením.

A pak tu byl ještě Rudolf Huliak, kterého pravděpodobně znáte. Ten na to šel z úplně jiného konce. Jeho strana Národní koalice má v programu vystoupení z Evropské unie i z NATO. I on byl nespokojený. Teď je ministrem sportu. Už nespokojený není.

Rebelové dostali posty, do parlamentu za ně nastoupili náhradníci a celý tento úklid trval půl roku. Podařilo se a konečně měl být klid, ale pak přišly problémy s vilou. Přesněji řečeno s vilami.

Regionální deník v chorvatském Šibeniku přinesl zprávu, že Robert Fico má vilu kdesi na Jadranu. Na místo se okamžitě vydal Igor Matovič, aby natočil video, protože přesně to dělá vždycky.

Robert Fico vilu popřel, ta v posledních měsících několikrát změnila majitele, celé se to nějak zamotalo a nikdo se v tom už nevyzná, ale Fico stále tvrdí, že vila není jeho. Zároveň oznámil, že v ní bude letos v létě trávit dovolenou. Proč? A proč ne?

Mezitím vyšlo najevo, že vilu tam vlastní i manželka dlouholetého ministra vnitra a dnešního ministra obrany Roberta Kaliňáka. Ten to ani nepopírá. Nabízí se ovšem otázka, proč to nikde neuvedl. A Kaliňák má odpověď.

Podle svých slov vilu vlastní, protože jeho děti mají alergii a přímořský vzduch jim dělá dobře. A v majetkovém přiznání to neuvedl proto, aby ochránil svou rodinu. Přiznává, že porušil zákon, jen říká, že to nevadí.

Je to mimořádně zajímavý argument, ale žijeme v mimořádně zajímavé době. Ministr obrany fakticky říká, že si vybírá, kdy bude dodržovat zákony a kdy ne. Říká, že je nad zákonem (my na Slovensku dobře víme, že je nad zákonem, ale neměl by to říkat tak otevřeně, protože to v člověku vyvolává pocit bezmoci).

Na Slovensku je v současné době tolik skandálů, že si můžete vybrat, který bude největší. Chvíli se zdálo, že největším skandálem budou chorvatské vily, ale pak přišla slintavka a kulhavka. A to už zavání mezinárodním problémem.

Podívejte, já vím, že slintavka a kulhavka je nemoc dobytka. Vím, že je nakažlivá a přenáší se vzduchem. O moc víc toho nevím – a ani mi to nepřísluší. Máme přece úřady a orgány, které se o to mají postarat. Není moje věc to řešit. Od toho je přece stát.

Slintavka a kulhavka se před časem objevila na farmách v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Jelikož se přenáší vzduchem, bylo jasné, že máme problém, a kdybychom ho neměli, tak ho budeme mít. Takže jsme nějakou dobu nedělali nic.

Zpozorněl jsem až minulý víkend, když premiér Robert Fico řekl, že stát dělá, co může, a vyzval opozici, aby na tom nesbírala politické body.

Je to zvláštní, protože mnozí z nás si ještě pamatují, jak Fico během pandemie covidu zpochybňoval nejprve existenci viru, pak jeho hrozbu, pak opatření a nakonec očkování. Neustále napadal vládu a účastnil se protipandemických protestů. V situaci, kdy v přeplněných nemocnicích denně umíraly stovky lidí, bezohledně sbíral politické body.

Poté jsem zpozorněl, když opoziční poslanec Alojz Hlina natočil video na hraničním přechodu s Maďarskem. Přestože kamiony měly být při vjezdu na Slovensko kontrolovány, nic se nedělo. Naopak Maďaři kontrolovali kamiony ze Slovenska. Vypadalo to, jako když neděláme nic.

Mezitím se virus dostal na Slovensko a probíhala likvidace nakažených zvířat. Jak upozornila opoziční poslankyně Martina Bajo Holečková, zakopávají je v blízkosti lidských obydlí. A lidé se pochopitelně bojí. I tehdy jsem zpozorněl.

Definitivně jasno bylo v pondělí, kdy Robert Fico prohlásil, že slintavka a kulhavka je hrozbou pro slovenské národní zájmy a věnuje se jí maximální pozornost. V překladu to znamená, že se všechno zvrtlo a už je pozdě.

Nevím, možná to prostě neumíme. Po Slovensku jezdí kamiony s poraženým dobytkem a měly by být zapečetěné, ale nejsou. Pohřbíváme je tam, kde je pohřbívat nemáme. V určitém bodě by to mělo zajímat i vás. Promiňte.

Věděli jsme o nebezpečí, ale nic jsme nedělali. A teď, když je situace vážná, něco děláme, ale není to to, co bychom měli dělat. A i to, co děláme, děláme špatně. V úterý byla na celém Slovensku vyhlášená mimořádná situace a kontrolu převzal ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

To jsou hned dvě špatné zprávy: zaprvé, situace je mimořádná. Zadruhé, pokud řízení přebírá Šutaj Eštok, nedopadne to dobře, protože by neměl řídit vůbec nic. Především by vůbec neměl být ministrem vnitra. Není to nic osobního, jen se bohužel zdá, že ta funkce je nad jeho lidské i intelektuální síly.

Asi uznáte, že karty nejsou rozdány dobře, ale to ještě není všechno. Zmínil jsem, že Robert Fico zpochybnil nejprve covid a pak vakcíny proti němu. Přitom si postupně vybudoval elektorát, který je přesvědčen, že nic není tak, jak se zdá, a že za vším je vlastně nějaký tajný plán; obvykle z Bruselu.

Teď však má co do činění s epidemií. A potřebuje ji vyřešit. Co na to jeho voliči?

Nuže, podle mnohých lidí slintavka a kulhavka ve skutečnosti neexistuje. Nebo není tak vážná, jak se nám tvrdí. Nebo se nepřenáší tak, jak se nám tvrdí. Dnes jsem ve vlaku slyšel i tohle: Samozřejmě, že to k nám přišlo z Maďarska (na Slovensku jsou lidé, kteří přesně vědí, co jsou Maďaři zač).

Velmi populární je také myšlenka, že jde vlastně o trest z Bruselu. Kdo je proti pomoci Ukrajině? Maďarsko a Slovensko. A odkud a kam se epidemie šíří? Z Maďarska na Slovensko, samozřejmě. Vidíte. (Pokud se vám to zdá šílené, počkejte, kolik lidí bude v diskusi souhlasit.)

Shrnuto: Neudělali jsme nic a i teď děláme málo a špatně. Je to mnohem větší problém, než nutně musel být. Nic nedává velký smysl.

Tak to však být nemělo. Měl být přece konečně klid. A tady - problém. Velký problém. A ten je třeba řešit. Současná koalice ale problémy řešit nechce a nemůže. A podle toho to také vypadá. Jak řekl bývalý ruský premiér Viktor Černomyrdin: „Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky.“ Poučení? Nevolte nekompetentní lidi, protože pokud si nekompetentní lidi zvolíte, budou skutečně nekompetentní.

Zdravíme ze Slovenska. Pozdravy posíláme i v kamionech.