Kolik Ukrajinců vyžene zima? 500 tisíc zvládneme, víc ne, zní v Polsku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Černým scénářem“ byl pro polskou vládu ještě letos na konci ledna, měsíc před začátkem ruského útoku, příchod jednoho milionu ukrajinských uprchlíků.

Vývoj nakonec předčil všechna očekávání a před nastupující zimou se kvůli pokračující ruské agresi objeví varování před další uprchlickou vlnou.

Od 24. února přešlo hranici z Ukrajiny do Polska na 7,6 milionu lidí. Kolik uprchlíků z Ukrajiny zůstalo přímo v Polsku, není přesně jasné. Mnoho z nich pokračovalo ze „zastávky Polsko“ dál do Evropy – do Česka, Německa a řady dalších států. Miliony lidí se vrátily na Ukrajinu.

O tzv. pesel, tedy polskou obdobu rodného čísla, si v Polsku požádalo přes 1,4 milionu Ukrajinců. Podle deníku Gazeta Wyborcza je teď v Polsku na 1,1 milionu uprchlíků.

Teď polská média informují o další možné uprchlické vlně. Podle odhadů může jít o půl milionu, nebo dokonce o milion lidí. Ty by mohl z domovů na Ukrajině vyhnat „energetický terorismus“, jak o ruském ničení ukrajinské energetické sítě mluví prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zasažených je na 40 procent energetické infrastruktury a města po celé Ukrajině se potýkají s výpadky elektřiny a řízenými odstávkami. V hlavním městě se dokonce reálně uvažuje o scénáři evakuace jeho tří milionů obyvatel, pokud by došlo k rozsáhlému a dlouhodobějšímu výpadku. Kyjevské domácnosti by totiž byly i bez vody a tepla a problém by byl také s kanalizací.

Ukrajinská města se sice na zimu připravují a instalují generátory, kamna a polní kuchyně, to ovšem při dalších ruských útocích nebude stačit. Na to, aby Ukrajinci zůstali v zahraničí ještě během zimy, apelovala nedávno například ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Expert na migraci Maciej Duszczyk z Varšavské univerzity upozorňuje, že se stav ukrajinské energetické infrastruktury na hranicích Polska a Ukrajiny dosud neprojevil. „Situace na hranicích je teď stabilní,“ psal Duszczyk tento týden. Minulý týden do Polska z Ukrajiny přišlo bezmála 161 tisíc lidí, opačným směrem jich pak putovalo 155 tisíc.

Spekulace, že by mohly do Polska dorazit znovu až miliony lidí, označil varšavský profesor za neodůvodněné „strašení lidí a šíření paniky“. Aby se daly do pohybu miliony lidí, museli by podle Duszczyka Rusové na Ukrajině kompletně zničit kritickou infrastrukturu a města by musela být bez proudu a vody týdny či měsíce.

„V Polsku je teď okolo 2,2 milionu Ukrajinců (včetně více než milionu ukrajinských občanů, který byl v Polsku před válkou, pozn. red.) . Jsme schopni (ve střediscích hromadného ubytování) pomoci možná dalším 500 tisícům lidí,“ napsal Duszczyk na Twitteru.

Ubytovny nebo centra pro uprchlíky v Polsku využilo celkem bezmála 400 tisíc lidí a v současnosti v nich podle ministerstva vnitra bydlí na 85 tisíc uprchlíků. Vláda také přispívá domácnostem, které uprchlíky ubytovaly u sebe. Taková pomoc byla ovšem časově omezená. Nově se mají uprchlíci po 120 dnech v Polsku finančně spolupodílet na placení ubytování.

„Pokud by přišlo více než 500 tisíc uprchlíků, máme tu humanitární krizi, protože nepředpokládám, že Poláci znovu pomohou (tak, jak letos na jaře, pozn. red.),“ tvrdí profesor Duszczyk. Naráží na změnu nálad ve společnosti a její vyčerpanost.

Do vyčerpané společnosti by přicházel také jiný typ lidí – ne uprchlíci, kteří byli na začátku vystrašení, ale ti, kteří už jsou válkou vyčerpaní. „Jejich psychický stav je těžší,“ cituje deník Gazeta Wyborcza Dominiku Springerovou z humanitární organizace HumanDoc, která od začátku uprchlíkům v Polsku pomáhá.

„Jsou to silně traumatizovaní lidé, často z chudších společenských vrstev, kteří na Ukrajině už nedokážou najít útočiště,“ dodává Springerová.

První nápor uprchlíků Polsko zvládlo v únoru, březnu a dubnu hlavně díky velké mobilizaci občanské společnosti a solidaritě. Příchozím pomohlo i to, že v Polsku už před válkou žilo asi 1,5 milionu Ukrajinců, a také rychlé změny v legislativě.

Po bezmála devíti měsících od začátku války se ale vztah Poláků k ukrajinským uprchlíkům proměnil a podle vícero médií přibývá ve společnosti napětí. Podobně jako v Česku lidé řeší rostoucí ceny za energie a inflaci a v takové atmosféře se šíří fámy o privilegiích pro Ukrajince.

I když Poláci dál pevně podporují Ukrajinu v její obraně před ruským útokem, nelibost k přítomnosti ukrajinských uprchlíků roste. Ukazuje na to zpráva sociologů Sławomira Sierakowského a Przemysława Sadury, která se opírá o průzkumy v polské společnosti.

Zpráva „Poláci pro Ukrajinu, ale proti Ukrajincům“, kterou publikovala Krytyka Polityczna, také upozorňuje, že pokud se tématu obav či strachu z množství uprchlíků v polské společnosti neujme relevantní politická strana, vezmou si ho za své populisté a extremisté, podobně jako v Německu po roce 2015.

„Základem zneškodnění téhle tikající bomby musí být poselství: máš právo se bát (růstu cen bytů, nedostatku lékařů nebo školek), máš právo být unavený z pomáhání. A trpělivé vysvětlování a ukazování na to, že faktickým ohrožením nejsou uprchlíci,“ píšou Sierakowski a Sadura v závěrech své zprávy.

Profesor Maciej Duszczyk v rozhovoru pro Deník Gazeta Prawna poukázal, že ze zprávy Sierakowského a Sadury vyplývá, že pocit naštvanosti roste hlavně na venkově a v malých městech.

„Celou dobu řešíme problémy ad hoc, nemáme komplexní, systémovou politiku přizpůsobenou výzvám, kterým čelíme,“ upozorňuje dál Duszczyk. „Z dat z konce srpna vyplývá, že celkem 8 procent naší společnosti tvoří cizinci. Prošli jsme svým způsobem šokovou terapií,“ říká profesor s tím, že se Polsko stalo zároveň „státem dvou národů“.

„Poláci mají obrovskou převahu, ale žije u nás už více než dva miliony Ukrajinců, kteří tvoří 80 procent všech cizinců v Polsku,“ dodal Duszczyk v rozhovoru pro DGP.

Roli hraje i kapacita západní Ukrajiny, kde už po měsících konfliktu funguje rozsáhlá síť pomoci vnitřně vysídleným lidem. Těch je na Ukrajině podle odhadů asi 6,6 milionu.