Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od naší spolupracovnice na Slovensku/
Analýzu, na jejímž základě slovenské ministerstvo vnitra uzavřelo s českým expremiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem smír ve sporu o ochranu osobnosti týkajícím se neoprávněné evidence ve svazcích bývalé Státní bezpečnosti, vypracoval advokát Eduard Bárány. Jde o bývalého ústavního soudce a někdejšího právního poradce slovenského premiéra Roberta Fica a jeho nástupce v úřadu Petera Pellegriniho.
Eduard Bárány Seznam Zprávám potvrdil, že nabídku na vypracování analýzy týkající se Andreje Babiše dostal na jaře od právního odboru ministerstva vnitra. Za její zpracování dostal tisíc eur, tedy asi 25 tisíc korun.
Autorem druhé analýzy, ze které resort vycházel, je advokátní kancelář BOOM & SMART Slovakia, která je na Slovensku známá, protože zastupovala odsouzeného konkurzního právníka Zoroslava Kollára. Za druhý rozbor ministerstvo zaplatilo téměř 12 tisíc eur, v přepočtu asi 300 tisíc korun.
Bárány se v minulosti podobnými spory nezabýval. V současné době pracuje ve Slovenské akademii věd jako vedoucí Ústavu státu a práva. Má sice platnou advokátní licenci, ale odhaduje, že ročně se věnuje dvěma nebo třem případům.
„Vidím tam jedno pojítko. Zastupoval jsem u Ústavního soudu, to byla poslední velká věc, kterou jsem dělal, řízení o souladu právních předpisů, kde šlo o otázku ústavnosti, nebo neústavnosti zákona, který sahal na důchody bývalých důstojníků Státní bezpečnosti a některých stranických funkcionářů,“ vysvětluje Bárány.
Babišův smír se Slovenskem
Důkazní břemeno, slabá pozice ministerstva a rizika spojená s případným neúspěchem. To jsou tři hlavní argumenty, jimiž slovenské ministerstvo vnitra zdůvodňuje uzavření smíru s českým expremiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Resort tak uznal, že Babiš byl ve svazcích Státní bezpečnosti (StB) evidován jako agent pod krycím jménem „Bureš“ neoprávněně a s komunistickou tajnou policií vědomě nespolupracoval. Babiš spolupráci s StB dlouhodobě popírá.
Zasáhnout do archivních dokumentů Ústavu paměti národa nemůže vzhledem k zákonům nařídit ani soud, natož dohoda, jejíž součástí tato instituce ani není, upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Michal Miklovič z Oddělení dokumentace ÚPN. Babiš proto v evidenci zůstane.
Slovenské ministerstvo vnitra výběr zdůvodňuje objektivitou. „Z důvodu absolutní objektivity v kontextu předcházejících rozhodnutí soudů v neprospěch Ústavu paměti národa (okresní, krajský i Nejvyšší soud rozhodly v neprospěch Ústavu paměti národa) a následného rozhodnutí Ústavního soudu ohledně pasivní legitimace jsme oslovili odborníka na ústavní právo a danou problematiku – advokáta Eduarda Bárányho,“ uvedl resort.
Ústav paměti národa (ÚPN) je zákonem zřízená instituce, která se na Slovensku stará o archivy komunistické tajné policie. Babiš původně zažaloval ji, ale soudy ho pak odkázaly právě na ministerstvo vnitra. Michal Miklovič z ÚPN pro Seznam Zprávy řekl, že Babišovo jméno na seznamu spolupracovníků zůstane, protože ze zákona ho nemůže vymazat ani po soudním verdiktu.
Co se píše v Bárányho analýze?
Bárány měl při zpracování analýzy k dispozici odpovědi ÚPN, podle kterých Babiš byl spolupracovníkem StB. „Tady nestačí názor nebo dojem, že spíše byl, než nebyl. Zde musí být nade vši pochybnost prokázané, že byl,“ domnívá se advokát.
„Můj názor v tomto není důležitý, žádný soud zatím nedospěl k závěru, že Andrej Babiš byl spolupracovníkem StB,“ říká Bárány. Na otázku, jak vnímá, že žádný soud dosud nerozhodl ani o opaku, odpovídá otázkou, který soud tak neučinil.
Nechce se ani zabývat dopady rozhodnutí, které může Babiš coby předseda nejsilnější strany využít v předvolební kampani: „Nesmyslně dlouhým trváním sporu Slovensko chtě nechtě zasahovalo do politických záležitostí jiného státu.“
Experti upozorňují, že spis agenta Bureše na sebe časově i obsahově navazuje. Kromě tohoto spisu se Babišovo jméno objevuje i ve spisech Voják, Oko, Ekron nebo Mosten. Výskyt jeho jména v dalších svazcích podle Bárányho dokazuje jen to, že se Babiš pohyboval v prostředí, o které měla StB zájem, nikoli vědomou spolupráci.
Prohlédněte si výběr známých dokumentů z archivů v Česku a na Slovensku, které se týkají údajné Babišovy spolupráce s StB.
První strana spisu spolupracovníka Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš a registračním číslem 25085.
Zpráva o získání Andreje Babiše, tehdy pracovníka bratislavského podniku Petrimex, k tajné spolupráci s StB. Záznam o setkání z 11. listopadu 1982 sepsali o den později dva důstojníci tajné policie – Babišův řídicí důstojník Július Šuman a jeho nadřízený Rastislav Mátray.
Třetí strana zápisu o získání Babiše k tajné spolupráci s StB. Podle dokumentu Babiš závazek podepsal bez výhrad a otázek.
Kolonka v registračních protokolech StB se jménem Andreje Babiše, krycím jménem Bureš a registračním číslem 25085. Jméno bylo do registru zapsáno už v roce 1980, odkdy byl Babiš veden jako tzv. důvěrník, což byla mírnější forma spolupráce se Státní bezpečností, leckdy i neúmyslná. Přeškrtnuté písmeno D a vedle dopsané písmeno A značí, že Babiš byl v roce 1982 překvalifikován na tajného spolupracovníka neboli agenta.
Evidenční karta StB se základními údaji o Andreji Babišovi a jeho spolupráci. Vyznačená sekce hospodářské kontrarozvědky tajné policie v Bratislavě (1. oddělení 3. odboru XII. správy) se zaměřovala na pracovníky podniků zahraničního obchodu, což byl i Babišův tehdejší zaměstnavatel Petrimex.
Druhá strana Babišovy statistické karty. Je na ní datum přerušení utajené spolupráce, jména příslušníků StB, kteří agenta Bureše postupně řídili, nebo podpis příslušníka statisticko-evidenčního oddělení. StB spolupráci dočasně přerušila v červnu 1988, kdy už byl Babiš třetím rokem služebně v Maroku.
Vzácný záznam z prosince 1984, ve kterém důstojník StB František Hákač popsal výsledek schůzky s agentem Burešem (krycí jméno a registrační číslo vlevo nahoře). Podle standardizovaného zápisu se Babiš svému řídicímu důstojníkovi svěřil s údajnou korupcí kolegů v podniku Petrimex, kteří měli dostávat hodnotné dary od rakouského obchodního partnera.
Seznam výdajů, které důstojníci StB zapsali jako útratu při schůzkách s Andrejem Babišem.
Během pracovního pobytu Andreje Babiše v Maroku s ním sice Státní bezpečnost spolupráci přerušila, tehdejší obchodní delegát Petrimexu ale zůstal ve styku s tajnou službou dál – prostřednictvím kolegy z ambasády v Rabatu Miroslava Líšky, který plnil úlohu šifranta. Na listině z dubna 1986 je rozhodnutí o „přemístění“ příslušníka komunistické rozvědky Líšky do Maroka na tuto funkci. Později po listopadu 1989 Babiš už jako šéf Agrofertu Líšku zaměstnal. Bývalý šifrant byl dokonce členem vedení několika firem v Bratislavě.
Jiný příslušník StB byl dlouhá léta členem vedení Agrofertu a jedním z nejbližších spolupracovníků Babiše. Na snímku osobní evidenční karta důstojníka StB Libora Širokého, později šéfa právní sekce Agrofertu. Široký v 80. letech pracoval v úseku politické kontrarozvědky, zaměřoval se například na spolupracovníky Rádia Svobodná Evropa nebo sympatizanty mírového hnutí. Krátce před sametovou revolucí pracoval v analytickém odboru StB, kde se sbíhaly klíčové zpravodajské informace. V Agrofertu Široký působil od roku 1996. V roce 2022 zemřel.
Celá analýza není dlouhá. „Je to vícero stran. Víte co, na druhou stranu musím říct, kuriózně, že když si člověk prošel ty papíry, tak věci, které tam byly, byly relativně jednoduché. Ani ne proto, co tam bylo, ale proto, co tam nebylo. Nikde se nezmiňuje existence dokladů pocházejících od pana Babiše. Všechno to jsou doklady o něm,“ vysvětluje Bárány.
Za problém advokát považuje i to, že nenašel jiné odborníky než z Ústavu paměti národa nebo jeho českého protějšku Ústavu pro studium totalitních režimů. Spor podle něj sice trval „nesmyslně“ dlouho, ale na otázku, jestli má k dispozici analýzu, jak dlouho v průměru trvají spory o ochranu osobnosti, odpovídá, že ne.
V analýze dospěl k závěru, že na základě zachovaných listinných důkazů není možné dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci Babiše s StB. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok v úterý řekl, že ke smíru došlo na návrh českého expremiéra.
Kdo je Eduard Bárány?
Ministerstvo vnitra představuje Eduarda Bárányho jako odborníka na ústavní právo a danou problematiku, který je autorem řady publikací a právních textů.
Bárány byl v letech 1990–1994 poslancem parlamentu za Stranu demokratické levice, což byla nástupnická strana Komunistické strany Československa.
Před 20 lety se sloučila se stranou Směr a její poslední ústřední tajemník Ján Richter dnes patří k nejbližším spolupracovníkům Roberta Fica. Je předsedou poslaneckého klubu Směru a zúčastní se zasedání koaličních rad, kde se rozhoduje o dalším směřování společné vlády se stranou Hlas a Slovenskou národní stranou.
K politikům Směru má blízko i Eduard Bárány. V týmu premiéra Fica působil do roku 2018, tedy v době premiérovy předchozí vlády, která skončila v souvislosti s protesty kvůli vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka.
Jako poradce pokračoval i po nástupu Petera Pellegriniho na post premiéra. Pellegrini byl tehdy členem Směru, později založil stranu Hlas a letos na jaře se stal slovenským prezidentem.
Babiš Pellegriniho ve volbách otevřeně podpořil. Po nástupu do úřadu prezidenta Pellegriniho v čele jeho strany vystřídal Matúš Šutaj Eštok, tedy ministr vnitra, který rozhodl o smíru s Babišem. Ministr ale odmítl, že by šlo o vyjádření vděku.
Ministerstvu vnitra Bárány pomáhal poprvé, ale sedí v komisi na sousedním ministerstvu.
Do roku 2007 byl místopředsedou Ústavního soudu. Po skončení mandátu přešel do Soudcovské rady, kam ho nominoval tehdejší prezident Ivan Gašparovič, rovněž spřízněný se Směrem. Jde o orgán, který může vést disciplinární řízení vůči soudcům a v případě přešlapů je může zbavit taláru.
Po sedmi letech odtud také odešel a své rozhodnutí tehdy pro agenturu SITA vysvětlil takto: „Nechtěl bych být jako nominant prezidenta jakkoli spojovaný s panem prezidentem Kiskou. Bylo by to pro mě velmi nepříjemné.“ Andrej Kiska v prezidentských volbách porazil Roberta Fica a vedl s ním politické spory.
V justici se angažuje i nadále. Je jedním z členů komise na ministerstvu spravedlnosti Borise Suska, nominanta vládní strany Směr. Komise se má zabývat plynulým přenesením kompetence Ústavního soudu rozhodovat o stížnostech na průtahy v řízení na obecné soudy.
Bárány říká, že nadále udržuje kontakty s aktivními politiky. „Mám přátelské vztahy, které samozřejmě neskončily, ale jsou to takové, řekl bych, nepravidelné telefonáty nebo schůzky jednou dvakrát za rok. Ale pokud míříte na to, jestli mě s analýzou oslovil někdo z aktivních politiků, můžu odpovědět, že ne. Ani jsem ji s nikým nekonzultoval,“ vysvětluje advokát.
