Hlavní obsah

Vrstva nedotknutelných. Co přinese spravedlnost podle Fica

Foto: FB/Tibor Gašpar

Poslanec a policejní exprezident Tibor Gašpar, ministr obrany Robert Kaliňák a premiér Robert Fico.

Slovenská vláda Roberta Fica tlačí na rozsáhlé změny trestního zákoníku. Kdo všechno by ze snižování trestů, zkracování promlčecích lhůt či likvidace speciální prokuratury zaměřené na potírání korupce profitoval?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Změny jsou urgentní, protože tu každý den hrozí škody. Už pochopte, že tu byly účelové procesy, které způsobily smrt lidí,“ obhajoval minulý týden ve vysílání TA3 novelu trestního zákoníku poslanec vládního Směru Tibor Gašpar.

Koalice změny, které spočívají mimo jiné ve snižování trestů, zdůvodňuje i potřebou „humanizace trestního práva“.

Opoziční strany do novely naopak tvrdě tepou: Jde podle nich jen o zajištění beztrestnosti pro postavy spojené se stranou Směr Roberta Fica, ovlivnění vyšetřování a zametení korupčních kauz pod koberec.

I pod tlakem opozičních demonstrací a také signálů z Bruselu přišel Gašpar v úterý na poslední chvíli s úpravami. Nebudou se například snižovat tresty za poškozování finančních zájmů EU – tady jde hlavně o zneužívání eurofondů.

Opozice ovšem označuje ústupky jen za kosmetické. Beze změny totiž zůstává stěžejní pasáž o zrušení speciální prokuratury. Kompetence úřadu, který na Slovensku stíhá korupci, zneužívání pravomocí, mafiánskou činnosti či extremismus, má převzít generální prokuratura.

Zrušení zvláštního úřadu se posouvá z původně plánovaného 15. ledna zřejmě na 15. března. Vládní koalici nevyšel plán na rychlé schválení změn ještě před Vánoci. V parlamentu věc zpomalily obstrukce opozice. Počítá se i s vetem prezidentky Zuzany Čaputové.

O druhém a třetím čtení by se v parlamentu mělo hlasovat nejspíš ve čtvrtek.

Komu novela pomůže?

Novela snižuje trestní sazby a zkracuje promlčecí lhůty u trestných činů. „Jejich snížení je podle nás v souladu s nastavením a jinými právními předpisy Slovenské republiky,“ komentoval věc ministr spravedlnosti Boris Susko ze strany Směr.

Nižší sazby by potenciálně mohly pomoct i samotnému předkladateli „last minute“ úprav Tiboru Gašparovi. O bývalém policejním prezidentovi a dnešním předsedovi parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost se spekuluje jako o možném novém šéfovi tajné služby SIS.

Gašpar přitom čelí vícero obviněním hned v několika případech. Speciální prokuratura ho obžalovala například v kauze Očistec, ve které měl svému příbuznému a oligarchovi Norbertu Bödörovi umožnit ovládat policii a zneužívat ji k politickým cílům. Řadě obvinění čelí i Bödör, který je spojován se stranou Směr i dnešním premiérem Ficem a ministrem obrany Robertem Kaliňákem.

Nejde ovšem jen o nižší tresty, ale i o výrazné zkrácení promlčecích lhůt trestných činů.

Pokud koalice prosadí téměř okamžitou účinnost novely, slavit bude moci třeba Miroslav Výboh. Už 4. března totiž má poprvé stanout před soudem kvůli podezření z korupce. Nová úprava promlčecích lhůt by znamenala, že by proces vůbec nezačal – skutek by byl promlčený.

Miliardáře Výboha, který podnikal ve zbrojařském průmyslu a poté v realitách, popisují slovenská média jako oligarchu blízkého straně Směr a Ficova přítele. Roky má trvalý pobyt v Monaku a dlouhodobě se zdržuje v Dubaji.

Výboh je stíhán v kauze Mýtnik III a čelí obžalobě, že za Ficovy éry převzal v krabici od šampaňského úplatek 150 tisíc eur, v přepočtu 3,7 milionu korun.

Podle spolupracujících obviněných, bývalého šéfa finanční správy Františka Imreczeho a podnikatele v IT Michala Suchoby, měly peníze údajně směřovat k Peteru Pellegrinimu.

Aktuální prezidentský kandidát byl v té době státním tajemníkem na ministerstvu financí. Výboh si měl údajně jako zprostředkovatel vyžádat úplatek za ovlivnění legislativy týkající se nákupu informačního systému „virtuální registrační pokladny“.

Peter Pellegrini od začátku jakoukoli spojitost se svým jménem odmítá. Vinu odmítá i Výboh.

Výbohovi by teď v případě viny hrozil trest deset až 15 let. Novela trestního zákona by ho snížila maximálně na pět let.

Kratší promlčecí lhůty by pomohly i guvernérovi slovenské národní banky a dlouholetému exministrovi financí Peteru Kažimírovi ze Směru. S ním už soud kvůli údajnému převzetí úplatku probíhá.

Kajícník Imrecze

I na Kažimíra ukázal bývalý šéf finanční správy František Imrecze, jenž je sám obviněný ve vícero kauzách a spolupracuje s policií. Premiér Fico označuje Imreczeho za „udavače, který vypráví pohádky“.

Deník Sme napsal, že novela nejspíš umožní otevřít cestu k pomstě „kajícníkům“, jako je právě Imrecze. Ti na základě spolupráce s vyšetřovateli často uzavírají u soudu dohodu o vině a trestu.

Ministr spravedlnosti může v takové věci do tří měsíců podat dovolání, pokud mu dohoda nepřijde přiměřená nebo spravedlivá. Novela má lhůtu prodloužit až na tři roky.

Kažimír měl podle Františka Imreczeho sehrát roli „kurýra“ v korupčním případu a přinést Imreczemu úplatek 48 tisíc eur, v přepočtu 1,18 milionu korun.

Úplatkem měl u Imreczeho „zařídit“ urychlení a pozitivní uzavření odvolacích daňových řízení některých firem.

Kažimír vinu odmítá a obvinění vnímá jako „obrovskou nespravedlnost“. Z funkce guvernéra odstoupit odmítl. Novela trestního zákona by znamenala, že je skutek promlčený.

Lhůty by měly vliv i na případ hlavního aktéra kauzy Gorila a zakladatele finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka. Vlivný podnikatel se scházel v konspiračním bytě v Bratislavě s politiky, se kterými řešil státní zakázky a korupci. Byt podle odposlechů tajné služby navštívil i Fico.

Haščák je stíhán kvůli podezření ze zosnování zločinecké skupiny a z praní špinavých peněz. Pokud by novela změnila promlčecí lhůty, Haščák prý bude chtít pokračování řízení. Zdůvodňuje to potřebou očistit své jméno.

Změna lhůt by pomohla i místopředsedovi koaliční strany Hlas Peteru Žigovi. Politik je už dva roky trestně stíhán kvůli podezření z uplácení – mělo jít o 100 tisíc eur – soudkyně nejvyššího soudu, která rozhodovala ve sporu o Gabčíkovo.

Žiga byl v minulosti místopředsedou strany Směr expremiéra Roberta Fica a v jeho vládách zastával nejdříve pozici ministra životního prostředí a pak hospodářství. Ministrem hospodářství zůstal i ve vládě Petera Pellegriniho. Ze Směru odešel do Pellegriniho strany Hlas.

Doporučované