Traktorista z luxusního bytu má šanci nahradit Čaputovou

Slovenské kampani před volbami do parlamentu v posledních týdnech dominovali hlavně medvědi – a to doslova. Politici se totiž ve velkém zapojili do debaty o údajné nutnosti jejich odstřelu. Za přemnožené považuje šelmy expremiér a šéf strany Hlas Peter Pellegrini.

Bývalý spolustraník Roberta Fica, který si v roce 2020 založil vlastní stranu Hlas, sází v kampani i na osvědčený traktor. Navzdory drahému vozovému parku a luxusnímu bytu v bratislavské rezidenci na dunajském nábřeží se totiž expremiér dlouhodobě prezentuje jako drobný zemědělec.

Jeho fotografie z roku 2020 se strunovou sekačkou se stala terčem nekonečných fotomontáží a internetových vtipů. „Patřím ještě k té generaci, pro kterou není zvláštní mít doma zaparkovaný traktor,“ píše Pellegrini tentokrát u fotky v traktoru použité ve volební kampani.

„Vytáhnu ho vždy, když je čas sázet brambory anebo kultivovat půdu,“ dodává předseda sociálnědemokratické strany. Medvědi ani traktor ale zatím v kampani moc nezabrali.

V průzkumech, které se necelé dva měsíce před parlamentními volbami objevují takřka každou chvíli, se Pellegriniho strana Hlas, zdá se, zařadila definitivně až za mnohem radikálnější Směr Roberta Fica. V posledních týdnech se navíc „přetahuje“ o druhou příčku s Progresivním Slovenskem, liberální stranou, u jejíhož zrodu stála ještě před svým zvolením i prezidentka Zuzana Čaputová.

Podle zatím posledního průzkumu agentury AKO by teď parlamentní volby vyhrál Směr s 20 procenty. Něco přes 16 procent lidí by volilo zmíněné liberály. Pellegriniho Hlas je pak zhruba o procentní bod za nimi.

Celkem by se do parlamentu dostalo osm stran. Neúspěch hrozí hned dvěma expremiérům. Igor Matovič totiž kandiduje se svou stranou OLaNO ve volební koalici a zatím se s ní pohybuje pod potřebnými 7 procenty. Do Národní rady by se teď nedostali ani Demokraté expremiéra Eduarda Hegera, někdejšího Matovičova spolustraníka.

Aktuální výsledek Pellegriniho Hlasu je v průzkumech agentury AKO nejhorší v historii strany. V průzkumech jiných agentur dokonce partaj klesla na 11 procent.

Původní neskrývané Pellegriniho premiérské ambice jsou tak najednou mnohem vzdálenější, než byly například loni. Mezi reálnými konkurenty je navrátivší veterán slovenské politiky Robert Fico, ale i liberální europoslanec Michal Šimečka.

Podpora Hlasu navíc neroste ani navzdory kampani a Pellegriniho tour „Pelleton po Slovensku“.

Jinak ale vypadají „sloupečky“ v případě dalších důležitých voleb, jež čekají Slovensko příští rok na jaře. Navzdory očekáváním v nich už svou funkci nebude obhajovat prezidentka Zuzana Čaputová.

Po jejím červnovém oznámení začala burza jmen. I když nikdo (kromě proruského neúspěšného politika Štefana Harabina) kandidaturu ještě neoznámil, ankety už definují favority.

Průzkum agentury Ipsos pro Denník N se ptal i na Roberta Fica a Petra Pellegriniho. Předsedu Směru by v prvním kole určitě volilo přes 13 procent respondentů a možným kandidátem by byl pro dalších 19 procent voličů.

Pellegrini by měl jistou podporu u 12 procent lidí, ale o něco vyšší potenciál než Fico – zvažovala by ho hned čtvrtina voličů.

Ani jeden z nich ovšem prezidentskou kandidaturu zatím neavizuje a oba se soustředí na výsledek v parlamentních volbách. Robert Fico už v prezidentských volbách jednou prohrál, když ho ve druhém kole v roce 2014 porazil Andrej Kiska.

Peter Pellegrini na konci června prezidentskou kandidaturu výslovně odmítl. Vidí se prý spíš v exekutivní než v reprezentativní funkci. „Nemám ambici stát se prezidentem,“ uvedl.

Denník N připomíná, že podle jeho stranického kolegy Erika Tomáše by byl Pellegrini kromě „premiérování“ i skvělým kandidátem na prezidenta.

„Mnozí spekulují, zda by to nemohl být Peter Pellegrini. Myslím si, že Peter Pellegrini by byl výborný kandidát na prezidenta. Má v sobě ten smířlivější tón a je to přesně ten kandidát, který by mohl být přijatelnější a akceptovaný i širším voličským spektrem,“ uvedl Tomáš v červnu.

Kandidaturu oficiálně neoznámil ani exministr zahraničí Ivan Korčok, kterého by v prvním kole volilo 11 procent lidí a dalších 20 procent by ho zvažovalo.

Korčokova dosavadní vyjádření ovšem svědčí o tom, že se na prezidentský závod připravuje. Rozhodnutí chce oznámit do konce srpna. Nepřímo ho v červenci na festivalu Pohoda podpořila Čaputová.

V hypotetickém druhém kole by měl Korčok šanci porazit Fica. Naopak při souboji s Pellegrinim by teď podle průzkumu Ipsosu tahal za kratší konec provazu.

Ivan Korčok platí za adepta, který by oslovil liberální prozápadní voliče. Korčok dlouhodobě pracoval v diplomacii. Od roku 1992 působil na Slovensku i v zahraničí, například jako zástupce slovenské mise při NATO v letech 1999 až 2001.

Podílel se také na jednáních o vstupu Slovenska do aliance v roce 2004. Později byl velvyslancem v Německu, stálým představitelem Slovenska při EU a nakonec velvyslancem v USA.

Ve Washingtonu byl i v době, kdy po parlamentních volbách v únoru 2020 vznikala koaliční vláda Igora Matoviče. Tehdy začínala první covidová pandemická vlna a Korčoka v USA „uvěznilo“ omezení v letecké dopravě a ministrem se stal až o pár týdnů později. Ve funkci byl ve dvou vládách do loňského září.