Slovenský korupční skandál bez trestu. Výsledek Ficovy vlády, říká novinář

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kauza Gorila týkající se korupce státních zakázek znamenala pro Slovensko jeden z největších politických skandálů. Nyní se zdá, že její vyšetřování je u konce. Slovenská prokuratura totiž zrušila obvinění podnikatele Jaroslava Haščáka a dalších šesti lidí, kterých se týkalo podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků česko-slovenskou finanční skupinou Penta Investments.

Případ propukl na konci roku 2011, kdy se na internetu objevily dokumenty, které vycházely z odposlechů. O osm let později pak do médií unikla i samotná nahrávka z odposlechů jednoho z bratislavských bytů, kde se podle uniklých dokumentů Haščák setkával například s ministrem hospodářství z éry Mikuláše Dzurindy Jirkem Malchárkem či dlouholetým premiérem Robertem Ficem.

„V podstatě jde o další důsledek toho, jak po loňských volbách vláda po nástupu k moci začala přistupovat k řešení kauz na Slovensku. Byla zrušena speciální prokuratura nebo Národní kriminální agentura, ve které pracovali elitní vyšetřovatelé, a součástí této agentury byl i tým, který měl vyšetřovat kauzu Gorila,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy k zastavení stíhání novinář slovenského deníku SME Matúš Burčík.

Právní zástupce Jaroslava Haščáka Martin Škubla odmítá, že by zrušení obvinění nějak souviselo se změnou politické reprezentace na Slovensku. Rozhodnutí prokuratury považuje za důkaz, že stíhání bylo „politicky motivované“.

Co rozhodnutí slovenské prokuratury zrušit stíhání podezřelých v kauze Gorila pro tento případ znamená?

Ono to rozhodnutí padlo už před pár dny, ale až dnes o tom informovali právní zástupci Jaroslava Haščáka. Asi chvíli trvalo, než si to nastudovali a zveřejnili. Ale v podstatě se jedná o pomyslnou tečku za tímto případem.

Dalo se to očekávat vzhledem k tomu, jak se ta kauza vyvíjela po celou dobu. Neočekávám, že by se do budoucna stal zázrak a v té kauze by se něco ještě pohnulo takovým směrem, aby se její hlavní aktéři skutečně museli obávat relevantního trestního stíhání.

Proč za celou dobu vyšetřování kauzy nedošlo k žádným rozsudkům, když bylo zveřejněno tolik informací?

To je na tom to nejsmutnější. Tato kauza vznikla v podstatě už v roce 2005 a 2006. Tehdy se to celé začalo dít a za normálních okolností by mělo nastat nějaké vyšetřování. Lidé, kteří se na kauze podíleli, by měli být minimálně obviněni nebo postaveni před soud, který by rozhodoval na základě relevantních důkazů, kdo a do jaké míry je zodpovědný za trestné činy, které se mohly stát.

Takto by to mělo fungovat, jenže vzhledem k tomu, že ta kauza se dotýkala představitelů vícero vládních garnitur na Slovensku, ať už šlo o vládu Mikuláše Dzurindy, nebo potom další vládu Roberta Fica, jako by nikdo neměl zájem na tom, aby se ta kauza vyšetřovala tak, jak by to bylo potřeba. Stále se hledaly nějaké překážky nebo důvody, proč se to nedá.

Jak toto rozhodnutí v kauze Gorila souvisí s nynějším stavem slovenské justice?

V podstatě jde o další důsledek toho, jak po loňských volbách vláda po nástupu k moci začala přistupovat k řešení kauz na Slovensku. Byla zrušena speciální prokuratura nebo Národní kriminální agentura (NAKA), ve které pracovali elitní vyšetřovatelé, a součástí této agentury byl i tým, který měl vyšetřovat kauzu Gorila.

Ty věci se pak porozdělovaly mezi jiné vyšetřovatele a původní šéfka týmu Gorila odešla v září od policie. Případ nakonec řeší i jiný prokurátor než ten, který se tomu věnoval původně. Myslím, že i toto opravdu přispělo k tomu, aby tato kauza byla uzavřena ve prospěch těch, kterých se týká.

Mohli bychom přiblížit, kdo je Jaroslav Haščák, jehož obvinění dnes bylo staženo? Jakou roli v celé kauze hrál?

Jaroslav Haščák byl v podstatě hlavní postava celé kauzy Gorila, a to z toho důvodu, že on je jeden z bývalých šéfů finanční skupiny Penta, která má na Slovensku a samozřejmě i v Česku rozsáhlé aktivity. Nejznámější je asi její působení ve zdravotnictví. V té době, kdy se Gorila řešila, tak se mluvilo o vícero oblastech v byznysu, které byly napojeny na politiku.

Zároveň ten byt, ze kterého pochází odposlechy v kauze Gorila, využíval Jaroslav Haščák na potkávání s politiky, kteří byli tehdy za vlády Mikuláše Dzurindy ve funkci, nebo i s jinými lidmi na řešení věcí, které vyžadovaly určité utajení. Slovenská informační služba pak situaci začala řešit, byt začala odposlouchávat a na základě toho celá kauza vznikla.

Jak se na kauzu Gorila dnes dívá slovenská společnost, přece jen od jejího propuknutí už je to 13 let. Rezonuje nadále děním možná i proto, že některé její postavy jsou dál součástí politické scény?

Já bych tak skepticky řekl, že kauza Gorila už jako kdyby zapadla mezi těmi dalšími kauzami, které se na Slovensku začaly dít zejména po vraždě novináře Jána Kuciaka.

My si tu ještě pamatujeme kauzy z období Vladimíra Mečiara, a tedy únos prezidentova syna, vraždu (policisty) Róberta Remiáša, potom i tato kauza Gorila, to byly všechno věci, které byste za normálních okolností nazvali největšími kauzami v historii Slovenska.

Ale od té doby se opravdu stalo to, že lidé se stali jaksi apatičtí k tomu, že se takový případ stal, a jestli se bude vyšetřovat, nebo ne. Myslím, že v podstatě většina společnosti se stala trochu lhostejná.

Jak právě i vámi zmiňovaná vražda Jána Kuciaka souvisí s kauzou Gorila?

Přímo spolu nesouvisí. Ale pravda je taková, že Ján Kuciak se zaobíral jako novinář i věcmi, které se týkaly Jaroslava Haščáka, a zaobíral se také věcmi, které se týkaly Mariána Kočnera.

Kočner je jedním z hlavních obžalovaných v případě jeho vraždy a v rámci vyšetřování byla zachycena i komunikace přes aplikaci Threema, ze které vyplývalo podezření, že se i Kočner dohadoval nějakým způsobem s Haščákem o tom, jak budou vůči Jánovi Kuciakovi postupovat.

(Právní zástupce Jaroslava Haščáka Martin Škubla odmítá, že by se jeho klient domlouval s Marianem Kočnerem na společném postupu proti Kuciakovi. „Toto tvrzení je lež! Neexistuje žádná komunikace, která by to potvrzovala,“ napsal ve vyjádření Seznam Zprávám).