Kaczyński přiostřuje. Po gayích a migrantech vytáhl protiněmeckou kartu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když byla loni v prosinci ve Varšavě poprvé jako novopečená německá ministryně zahraničí, dostala od svého polského kolegy na tiskové konferenci dlouhou přednášku o historickém příkoří.

Ministr Zbigniew Rau před Annalenou Baerbockovou mluvil o „reparacích, odškodnění a náhradách za umělecká díla, památky, archivy a knihovny, které byly zničeny ne v důsledku války, ale kvůli úsilí okupantů vymazat je z lidského dědictví“. Polsko podle Raua očekávalo od nové německé vlády, že bude připravena převzít odpovědnost.

Tentokrát, deset měsíců po první návštěvě, Rau přichystal pro Baerbockovou diplomatickou nótu o polském požadavku na válečné reparace od Německa.

Polská parlamentní komise letos 1. září na třiaosmdesáté výročí začátku druhé světové války pompézně představila výsledky zprávy o válečných škodách.

Politický dokument, jenž vznikal léta a jehož prezentace se několikrát oddalovala, vyčíslil nároky na reparace od Německa na 6,2 bilionu zlotých. V přepočtu jde o zhruba 32 bilionů korun, tedy 17 českých ročních státních rozpočtů.

K vyplacení reparací vyzval v polovině září i polský Sejm. Na 418 poslanců ze 460 podpořilo usnesení, že se Polsko svých požadavků nikdy nezřeklo.

Pozici, kterou německá ministryně zastávala na úterní schůzce se svým polským kolegou, dala Baerbocková najevo už v předvečer. Na německé ambasádě ve Varšavě, kde v pondělí probíhala oslava výročí německého znovusjednocení, se tématu reparací vyhnula.

Na tiskové konferenci po úterní schůzce pak Rau o reparacích mluvil znovu. Na konci obšírného výkladu vyjádřil naději, že se dosavadní odmítavé stanovisko Německa „bude vyvíjet“.

Německá ministryně se ale zviklat nenechala: tématu reparací věnovala jen dvě věty. Nejdřív ve svém vystoupení zopakovala to, co Berlín tvrdí už roky: „Věc považujeme za uzavřenou.“

V odpovědi na novinářský dotaz ještě přiznala, že s Rauem o tomto tématu jednali. Nic víc.

Při své polské návštěvě ale šéfka německé diplomacie opakovaně a otevřeně mluvila o morální a historické odpovědnosti Německa za druhou světovou válku.

Přístup Baerbockové odpovídá strategii Berlína: o reparacích nemluvit a odkazovat se na smlouvy z roku 1953 a 1990.

Téma, které se letos v polské politice resuscitovalo, se totiž v Německu považuje za součást předvolební kampaně polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).

Konzervativní a nacionalistická strana teď, rok před řádným termínem parlamentních voleb, podle řady německých médií hledá mobilizační téma. Po protiuprchlické rétorice a homofobii ho teď má sehrávat podněcování protiněmeckých nálad, píše například ZDF.

Ve svých analýzách to napsala také periodika Der Spiegel nebo Die Welt. Zmiňují přitom, že se vztahy Berlína a Varšavy letos zhoršily kvůli rozporům v přístupu k Rusku a Ukrajině.

Pohotová a solidární polská vláda kritizovala Němce za váhavou, pomalou a nedostatečnou pomoc Kyjevu. To podle Der Spiegelu vede k pocitu „morální převahy“ nápomocného a solidárního Polska, jednoho z největších advokátů Kyjeva, nad nerozhodným Německem.

Magazín dál píše, že Polsko morálně a politicky obstálo a Německo svou důvěryhodnost ztratilo, ale kritika ze strany polské pravice „dalece překračuje meze legitimní kritiky Německa“.

Radikální rétoriku používá zejména předseda PiS Jarosław Kaczyński. „Náčelník státu“ nikdy nešel pro ostrý výrok na adresu Berlína daleko a německou kartu používá i proti svému osudovému politickému rivalovi Donaldu Tuskovi.

V posledních době ale Kaczyński proti Berlínu opět přitvrdil. Nedávno si vypomohl i údajným příběhem z vlaku Deutsche Bahn, který ale nijak nedoložil.

„Občas je i dnes možné setkat se v Německu s tím, že například polští europoslanci jedou německým vlakem první třídou, nastoupí Němec, zjišťuje, že jsou to Poláci a vyzývá průvodčího, aby je vyhodil, protože Poláci přeci nemůžou jet první třídou,“ prohlásil nedávno bez dalších podrobností i důkazů Kaczyński na setkání s voliči v Opolí.

Dodal, že se Poláci už déle nemohou smiřovat s rolí „těch horších“.

Německé dráhy na Kaczyńského výroky reagovaly prohlášením, že základní hodnotou Deutsche Bahn je „kulturní různorodost, otevřenost, tolerance a respekt“.

V uplynulých dnech také Kaczyński mluvil o „intelektuální netečnosti německých elit“. „Německé elity se už kdysi neuměly postavit Hitlerovi a později, kdy začal válku, neuměly se ho zbavit. (…) Tehdejší elity nemají s těmi dnešními samozřejmě nic společného, ale určité rysy zůstávají,“ dodal šéf PiS k tématu německého vztahu k Rusku.

Kaczyński také tento týden řekl, že je Polsko před perspektivou toho, že se za relativně krátkou dobu dostane na úroveň rozvoje a prosperity Západu. To podle něj vadí Německu.

Na výtky vůči německé východní politice ve Varšavě reagovala Baerbocková.

„Jsem si vědoma a plně chápu neochotu vůči mé vlastní zemi, protože Němci nenaslouchali správným argumentům na téma, že (plynovod) Nord Stream byl v nějaké budoucí situaci použit jako zbraň. Proto plně chápu, že existuje tolik otázek, zejména ve východoevropských zemích,“ prohlásila politička a ujistila, že celá Evropa včetně Německa změnila kurz vůči Kremlu.

Zároveň varovala před pokusy o rozdělení evropských společností kvůli postoji k Rusku. „V tuto chvíli, kdy jsme jednotní vůči Rusku jako nikdy předtím, také proto, že je na palubě i Německo, musíme zůstat jednotní a neměli bychom dávat žádnou možnost vnějším silám, aby rozdělily evropskou společnost,“ dodala Annalena Baerbocková.

Na tento výrok reagoval ve středu v Polské televizi náměstek polského ministerstva zahraničí Paweł Jabłoński. „Když slyšíme, že to může být ohrožení pro evropskou jednotu, tak ano, evropská jednota může být ohrožená, ale Německem,“ řekl politik. „Mnohokrát jsme slyšeli, že nemáme protestovat proti (plynovodu) Nord Stream, protože naše protesty narušují evropskou jednotu, krásný evropský projekt pod německou vlajkou. Kdo měl v té věci pravdu? No my jsme měli pravdu. A v téhle věci máme také pravdu,“ dodal Jabłonski.

K roztržkám mezi Polskem a Německem došlo i kvůli rozsáhlé otravě řeky Odry, která tvoří část polsko-německé hranice. Masivní úhyn ryb se záhy proměnil v politickou otázku. Němci viní Poláky z pomalé a nedostatečné reakce.