Jsme tam, kde jsme byli, říkají Kuciakovi. Slováci ve velkém protestují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

Od nájemné vraždy jejich syna Jána a jeho partnerky Martiny uplyne tento měsíc šest let. Manželé Jozef a Jana Kuciakovi mi říkají, že si navzdory datu přesto připadají, jako by se ocitli zpátky v čase.

U moci jsou opět politici strany Směr Robert Fico, Robert Kaliňák i Tibor Gašpar, kteří zastávali čelní funkce v roce 2018, kdy k vraždě novináře Jána Kuciaka došlo. Tehdy trojici smetly občanské protesty „za slušné Slovensko“.

Teď se demonstruje znovu. Tentokrát proti novele trestního zákona, kterou chce s argumentem „humanizace práva“ prosadit vláda staronového premiéra Roberta Fica. Jeho strana Směr loni v září vyhrála volby a sestavila vládní koalici se stranou Hlas a Slovenskou národní stranou (SNS). V parlamentu má koalice 79 mandátů ze 150.

„Je to mafie. Dělají to účelově jen kvůli tomu, aby se zachránili jejich trestně stíhaní lidi. Pořád tvrdí ‚padni komu padni‘, ale ve skutečnosti se ten, kdo má peníze a známosti, může kdykoli vykoupit,“ říká o kontroverzní novele Kuciakův otec Jozef.

Krátce před začátkem bratislavského protestu spolu hovoříme na náměstí SNP, kousek od památníku věnovanému Jánu Kuciakovi a Martině Kušnírové. „Korupce, o které psal Janko, se u nás vnímá jen tak okrajově. Jako kdyby si lidi řekli, že patří k životu. Snad tyto protesty pomůžou a lidé začnou přemýšlet,“ dodává Kuciak.

Sérii demonstrací už od začátku prosince pořádají opoziční strany Progresivní Slovensko (PS), Svoboda a Solidarita (SaS) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). Ve čtvrtek opozice zaplnila náměstí SNP přesně 100 dní po nástupu Ficovy koalice k moci. Demonstrace se konaly i ve dvacítce dalších měst.

Sám premiér Fico považuje svých 100 dní ve funkci za úspěšných. „Za sto dní vlády jsme dokázali víc než vlády před námi za několik let. (…) Na mezinárodních fórech prezentujeme suverénní slovenský postoj. Doma jsme rozběhli změny v legislativě, které přinesou zásadní zlepšení v kvalitě spravedlnosti a právního státu,“ stojí mimo jiné na Ficově facebooku.

Kritika opozice je ale drtivá. „Této vládě nejde o Slovensko, neřeší problémy země, ale jen sama sebe, svou moc a beztrestnost. Jediné, na čem jim záleží, je novela trestního zákona, aby dostali amnestii jejich lidé,“ řekl ve čtvrtek v parlamentu novinářům lídr nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Kabinet se podle něj místo vládnutí a odborností zaobírá sám sebou, napětím, hádkami a nekompetentností.

Za úspěch 100 dní Ficovy vlády Šimečka považuje sjednocení opozice. „To se žádné vládě nepodařilo, vyvolat tak brzy odpor u části společnosti, což je vidět na náměstích,“ řekl Seznam Zprávám.

Za sjednocení tří opozičních stran je ráda i Magdaléna Milová, která dorazila na čtvrteční demonstraci v Bratislavě. „Plán na osvobození korupčníků, mafiánů a lidí spřízněných s touhle vládní koalicí je šílený a neakceptovatelný,“ vysvětluje své důvody protestu.

Milová má za to, že demonstrace už mají efekt – vnímá, že je koalice nervózní, hádá se a dělá chyby. O hádkách mezi lídry strany Hlas a SNS ostatně tento týden psala i média.

„Přišla jsem i kvůli homofobním řečem ministryně kultury (Martiny) Šimkovičové. Je to pro mě absolutní priorita, aby se tahle země konečně pohnula evropským směrem, protože jsem matka transgenderového syna,“ dodává Magdaléna Milová.

I kvůli tomu neskrývá své výtky vůči politice konzervativní strany KDH, která je spoluorganizátorem protestů. Její předseda Milan Majerský má na svém kontě přirovnání LGBT+ lidí k „havěti“.

Výtky má ale i KDH, i když opačné. Například konzervativní deník Postoj nedávno psal, že straně vadí, když někteří progresivní řečníci na demonstracích akcentují v souvislosti s politikou ministryně Šimkovičové téma LGBT+ lidí.

O novele trestního zákona se bude v parlamentu hlasovat zřejmě příští nebo přespříští týden. Vládní koalice má v Národní radě většinu, ale podle lídra liberálů Michala Šimečky stále není jisté, že parlament vládní návrh schválí.

„Velká bitva se bude odehrávat na ústavním soudu, kam to pošleme my a předpokládám, že i paní prezidentka,“ řekl Seznam Zprávám.

Co v takovém případě bude s opoziční mobilizací společnosti a protesty? „Budeme dál stupňovat veřejný nátlak. Na tom se musíme domluvit v rámci opozičních stran,“ dodal politik.

Tlak podle Šimečky zabírá, protože si opozice díky obstrukcím a protestům vynutila některé ústupky.

O další společné koordinaci hovořil v parlamentu i předseda strany SaS Richard Sulík.

„Pro nás je důležité, abychom postupovali jako opozice jednotně, což jsme dosud dělali ukázkově. O každém dalším postupu se budeme pokaždé znovu domlouvat, abychom byli flexibilní,“ řekl opoziční politik na dotaz Seznam Zpráv.

Dodal, že se si myslí, že čtvrteční protest není poslední.

Na podpoře vládnoucích stran Směr, Hlas a SNS se opoziční protesty zatím nijak nepodepsaly. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Denník N zůstává víceméně stabilní pět měsíců po volbách i podpora ostatních stran.

„Hodně se to ale odrazí v prezidentských volbách,“ myslí si o efektu protestů poslankyně opoziční SaS Mária Kolíková.

„Protesty a nespokojenost lidí s tímhle způsobem vládnutí se mohou projevit tak, že volby dopadnou jinak, než očekává vládní koalice,“ dodává pro Seznam Zprávy Kolíková, jež byla v letech 2020 až 2022 ministryní spravedlnosti ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera.

Právě Matovič a jeho hnutí OLaNO, které se přejmenovalo na hnutí Slovensko, stojí úplně stranou trojice opozičních stran a na protestech se nepodílí.

Důvodem není rozdílný názor na Roberta Fica, nýbrž zejména nevraživost nepředvídatelného Matoviče s bývalým koaličním partnerem Richardem Sulíkem.

Ostatně předsedu SaS Sulíka označil Matovič za příčinu „vlády mafie“, jak Ficově vládě přezdívá, hned na úvod své čtvrteční tiskové konference s názvem „100 dní hrůzovlády“.

Kromě Fica tepal Matovič i do Petera Pellegriniho. Ten je teď jeho protikandidátem v prezidentských volbách. Expremiér Matovič totiž ve středu překvapivě oznámil svou kandidaturu na prezidenta.

Tisková konference tentokrát měla název „El Presidente“ a politik se během ní přirovnal k bobkovému listu: „Ten sice nikdo nejí, ale polévce dává chuť.“

S podporou Matovičova hnutí Slovensko kandiduje ještě jeden kandidát – historik Patrik Dubovský, jenž chce oslovit voliče KDH.

Poslankyně Veronika Remišová postup Matovičovy skupiny vysvětlovala ve středu na tiskovce v parlamentu tak, že jde o motivování konzervativních voličů, aby k volbám přišli. Ze zkušenosti prý vědí, že když se díky Matovičovi nebo Dubovskému zúčastní voliči prvního kola, přijdou i v tom druhém, a tím pádem sníží šance na výhru Peteru Pellegrinimu.

Otázkou je, jak Matovič zasáhne do volební kampaně. Obyčejně na sebe strhává pozornost excentrickými akcemi a vyloučená není ani ostrá negativní kampaň proti Pellegrinimu.

Ani výhra Ivana Korčoka ale není pro Matoviče ideální. Byl totiž ministrem zahraniční za stranu nenáviděného Richarda Sulíka a na protest proti Matovičovi podal demisi.