Němci zvažují další jízdenku „skoro zadarmo“. Trochu ale podraží

Zájem o měsíční jízdenku za pouhých devět eur, kterou se dá od června do srpna cestovat veřejnou dopravou po celém Německu, předčil očekávání. Za první měsíc a půl se prodalo 31 milionů lístků.

Ozývají se kritické hlasy, že německé dráhy nebyly připravené na nápor cestujících a že se levná jízdenka podepsala na přeplněných vlacích a častých zpožděních. Poukazuje se také na fakt, že jízdenku využívají lidé daleko častěji na výlety než při cestě za prací. Přesto je celý projekt hodnocený spíše jako úspěch.

Radikální zlevnění jízdného se už během prvního měsíce projevilo na nárůstu železniční dopravy o 42 procent ve srovnání s červnem 2019, kdy počet cestujících ještě neovlivňoval koronavirus. Podle průzkumu Svazu německých dopravních podniků pak každý pátý cestující s devítieurovým lístkem řekl, že veřejnou dopravu jinak nepoužívá.

Mnoho Němců by proto uvítalo, kdyby zlevněný paušál v nějaké podobě pokračoval.

Podle posledních vyjádření spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga je to pravděpodobné, ale až od konce letošního nebo od začátku příštího roku. Jak bude nová jízdenka drahá a na jak dlouhou dobu bude platit, by se mělo upřesnit po vyhodnocení dat z používání devítieurového lístku, které ministerstvo plánuje na začátku listopadu.

„Je tu spousta spekulací, ale spolehlivě nic nevíme. Proto potřebujeme výsledky hodnocení,“ řekl ministr pro agenturu DPA.

Zatím se mluví o dvou až třech variantách pokračování. Vládním sociálním demokratům (SPD) se zamlouvá návrh dopravních podniků na měsíční jízdenku za 69 eur. Podle jiné varianty, kterou pro změnu podporují opoziční křesťanští demokraté (CDU), by si lidé mohli kupovat roční paušální jízdenku za 365 eur. Spotřebitelské organizace přišly už v červnu s podnětem, aby vláda zavedla měsíční jízdenku za 29 eur.

Klíčová je přirozeně otázka, kdo bude levné jízdné dotovat.

Devítieurovou jízdenku financuje spolková vláda částkou zhruba 2,5 miliardy eur. Na novém projektu by se měly podílet i spolkové země. Ministr Wissing na základě nedávných zkušeností věří, že jednání nebudou komplikovaná.

„Jak jsme viděli, během několika týdnů jsme dokázali předložit návrh a nabídnout digitální vstupenku. V tomto ohledu jsem optimista, že i tentokrát to může jít rychle,“ uvedl.

I když Wissing původně nebyl považován za zrovna nadšeného zastánce devítieurové jízdenky, při hodnocení první poloviny jejího fungování mluvil o „obrovském úspěchu“. Pochvaloval si hlavně, že velký zájem lidí vyvolal tlak na modernizaci, díky němuž se daří vymýtit „džungli“ různých a nepřehledných přepravních tarifů.

„Veřejná doprava se stala o něco digitálnější, zjednodušila se a více se zaměřila na cestující - a to vše během několika týdnů,“ řekl ministr. Vyzdvihl také, že počet cestujících vzrostl na úroveň před pandemií koronaviru.

Nadšení z levného jízdného však kazí zprávy o kritickém stavu železniční infrastruktury. K situaci na dráhách se upřela pozornost po červnové nehodě regionálního vlaku u Garmisch-Partenkirchenu, při které zemřelo pět lidí. Železnice se v těchto dnech snaží co nejrychleji zkontrolovat 200 tisíc betonových pražců. Právě ty byly podle vyšetřování příčinou vykolejení vagónů v Bavorsku.

Mnoho cestujících si stěžuje na časté výluky a zpoždění, které mají často na svědomí velké stavby a opravy. Až 60 procent osobních vlaků Deutsche Bahn v červnu nedorazilo do cílové stanice načas.

„Takový chaos jako v létě 2022 jsem u Deutsche Bahn ještě nezažil,“ řekl šéf strojvůdcovských odborů GDL Claus Weselsky listu Welt am Sonntag. Lidem se podle něj zaryje do paměti, že železnice jsou v katastrofálním stavu. „To je fatální,“ dodal.

Nával cestujících, který dráhám způsobila devítieurová jízdenka, německým železničářům přidělal další vrásky. „U jednoho vlaku z Rostocku do Hamburku jsem viděl, jak lidé doslova vypadli z vlaku, když se otevřely dveře,“ popsal místopředseda dopravních odborů EVG Martin Burkert. Upozornil také, že nespokojenost cestujících většinou dopadá na běžné zaměstnance drah, kteří jsou fyzicky napadáni, trpí přetížením a jsou častěji nemocní.