Článek
V nové polské vládě Donalda Tuska, kterou v úterý potvrdil Sejm, dostal Radosław Sikorski na starost opět ministerstvo zahraničí. To už vedl v letech 2007 až 2014.
Tuskova vláda avizuje zejména nápravu státních institucí, návrat vlády práva a zúčtování s dědictvím politiky Jarosława Kaczyńského. Chce si tím zajistit rychlé odblokování peněz z unijního Fondu obnovy.
Ve svém úterním programovém prohlášení dal Tusk velký důraz na pomoc Ukrajině „Občas už nemůžu poslouchat některé evropské politiky, z jiných států Západu, kteří říkají něco o únavě situací na Ukrajině. Oni to říkají tváří v tvář prezidentu Zelenskému, že už nemají sílu a jsou vyčerpaní,“ prohlásil nový premiér ostře.
„Budeme usilovat o mobilizaci svobodného světa, západního světa, na pomoc Ukrajině. K této ideji neexistuje žádná alternativa,“ dodal Tusk.
Mezi sliby je i resuscitace polské zahraniční politiky. Podle nové vlády je totiž dřívější prestiž Polska ta tam, zničená sporem o právní stát. Za nefunkční považuje nová garnitura i dosavadní chod ministerstva zahraničí.
Střídání vlád
I výměna vlády dokresluje, jak vypjatá je situace na polské politické scéně. Šéf dosud vládnoucího tábora Jarosław Kaczyński například po prohraném hlasování o vyslovení důvěry kabinetu, obvinil svého rivala Donalda Tuska z toho, že je německý agent, a vyjádřil obavy o osud polské demokracie.
Polskou diplomacii totiž v posledních letech významně zatěžovala podřízenost domácím politickým tématům. Liberální týdeník Polityka pojmenoval dnešní zahraniční politiku bez obalu jako „obraz zkázy“. O budování zahraniční politiky od nuly psal i list Rzeczpospolita (Rz).
Vstříc Scholzovi s Macronem, ale sebevědomě
Co to znamená pro Česko? Za Tuska se renesance Visegrádské skupiny konat nebude. Pro novou vládní koalici spadá středoevropská regionální politika do kategorie minulosti zejména s ohledem na to, kdo vládne v Budapešti a v Bratislavě. Varšava chce hrát v Evropě první housle a vsadí na resuscitaci Výmarského trojúhelníku čili osy Paříž–Berlín–Varšava.
Německý list Die Welt píše, že i když je teď znát v Berlíně a v Bruselu úleva, nemělo by Německo spoléhat na to, že se mu Donald Tusk ve sporných otázkách podřídí. „Nový premiér dobře ví, jak funguje EU, a bude tvrdě hájit polské zájmy,“ píše deník.
Naznačují to i Tuskova úterní slova: „Žádné manévry, žádné pokusy o hry, žádné pokusy o změny smluv, které jdou proti našim zájmům, nepřipadají v úvahu. (…) Mě v Evropské unii opravdu nikdo neobehraje.“
Vztahy s EU bude napravovat hlavně přímo premiér Tusk a také nový ministr pro evropské záležitosti Adam Szłapka. Není ovšem pochyb o tom, že pod vedením Sikorského nebude ministerstvo zahraničí stát stranou a že bude jedním z nových mocenských center.
Navíc bude tím, kdo se pokusí vzít vliv prezidentskému paláci, ve kterém ještě do léta 2025 bude úřadovat prezident Andrzej Duda spojený s Kaczyńského stranou Právo a spravedlnost (PiS). Nový ministr bude s jistotou aktivní ve vztazích s USA.
Radosław Sikorski platí za politického jestřába. To potvrdil už v únoru 2014 v Kyjevě během protestů na Majdanu, kdy byl společně s ministry zahraničí Francie a Německa mediátorem mezi ukrajinskou opozicí a proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem
Z té doby je i slavný Sikorského výrok adresovaný opozici v Kyjevě: „Pokud to nepodepíšete (dohodu s Janukovyčem), budete tu mít stanné právo, budete tu mít armádu. Všichni zemřete.“ Opozice podepsala, ale dohoda o postupném předávání moci se nakonec nerealizovala, protože Janukovyč utekl do Ruska a Kreml obsadil Krym.
Diplomat, který nejde pro ostrá slova daleko
Sikorski byl také spolutvůrce unijního programu Východního partnerství, jehož cílem byla evropská integrace východoevropských států včetně Ukrajiny a Moldavska.
Jestřáb se v Sikorském ozval i letos v létě, když polský vzdušný prostor nad městečkem Bělověž narušily dva běloruské bitevní vrtulníky. „Desetiminutový přelet je dost dlouhý na to, aby se podařilo helikoptéry sestřelit,“ komentoval věc Sikorski.
Schytal za to kritiku například v deníku Rzeczpospolita, jenž napsal, že by se zkušení politici měli vyjadřovat zodpovědně a nejitřit společenské nálady a nedávat Kremlu munici v době informační a hybridní války.
Ruské propagandě nahrál Sikorski už letos v lednu, kdy se Kreml chytil jeho výroku o údajném zaváhání vlády PiS těsně po ruské invazi na Ukrajinu. Politik totiž naznačil, že polská vláda uvažovala o rozdělení Ukrajiny.
„Myslím, že vláda měla moment zaváhání v prvních 10 dnech války, když jsme nikdo nevěděli, jak se vyvine, a mysleli si, že možná Ukrajina padne,“ řekl Sikorski v rozhovoru pro rádio Zet. „Kdyby nebylo hrdinství prezidenta Zelenského a pomoci Západu, mohlo se stát leccos,“ dodal.
Sikorského slova vyvolala ve Varšavě poprask a širokou kritiku. Výroků se chytila i ruská média a mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Uvedla, že výrok europoslance bere za důkaz toho, že Polsko si po začátku invaze chtělo Ukrajinu rozdělit. Sikorski se proti kritice ohradil a měl za to, že jsou jeho slova vytržená z kontextu.
Zasedání parlamentu jako šou
Nová polská koalice naplno pracovala v Sejmu, i když na vládu teprve čekala. Pozornost na sebe strhla jediná politická hvězda: Szymon Hołownia.
Na stranu PiS Radosław Sikorski působí jako rudý hadr na býka dlouhodobě. Kořeny nevraživosti sahají do roku 2007. Konzervativec Sikorski totiž byl v letech 2005 až 2007 za prvních dvou vlád PiS ministrem obrany.
S táborem Kaczyńského se ale rozešel po sporu o likvidaci vojenské rozvědky a kontrarozvědky WSI. O půl roku později už Sikorski kandidoval do Sejmu v předčasných volbách za Tuskovu Občanskou platformu.
Dnes ho politici PiS považují za zřejmě nejhoršího ministra nastupující třetí Tuskovy vlády. „Ze všech špatných a pochybných kandidátů, ze kterých měl Donald Tusk na výběr, je Radosław Sikorski ten rozhodně nejhorší,“ prohlásil o něm například poslanec Radosław Fogiel.
Podle expremiérky Beaty Szydłové z PiS je Sikorského jmenování šéfem ministerstva zahraničí „škodlivé pro polské vztahy v NATO“.
„Ten Sikorski, který byl ještě nedávno hrdinou ruských médií, když svou poznámkou naznačil americkou účast ve vyhození plynovodu Nord Stream do povětří. Ten Sikorski, který dříve stál za resetem vztahů s Ruskem,“ kritizovala nominaci expremiérka.
Politička narážela na éru amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2009 oznámil reset vztahů s Ruskem, kdy vztahy s Moskvou oživil i Sikorski. Rusko se snažil zapojit do spolupráce s EU. Podle PiS to byla neprozřetelnost a politika rovnající se zradě národa.
„Přijímám kritiku, i tu neoprávněnou, jako pokání za své hříchy a pomlouvačům odpouštím,“ reagoval na slova nové opozice Sikorski ve svém typickém sebevědomém a občas až arogantním stylu.
Proč Tusk znovu vsadil na Sikorského?
V nápravě pošramoceného mezinárodního postavení Polska má Sikorskému pomoci jeho autorita v Evropě i v Americe, množství kontaktů po celém světě i všeobecná známost.
Někdejší předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna, který je čerstvě senátorem, Sikorského nedávno nazval „institucí a symbolem“.
„Sikorski má všechna potřebná telefonní čísla a může rychle změnit situaci na mezinárodní scéně. Potřebujeme silnou pozici v Bruselu, Washingtonu a nejdůležitějších metropolích, a toho je Sikorski zárukou,“ shrnul Schetyna důvody opětovného angažmá exministra.
Pro Sikorského hovoří také to, že díky studiu ve Spojeném království vládne oxfordskou angličtinou. Za manželku má politik známou americkou novinářku Anne Applebaumovou.
Ve svém životopise má šedesátiletý Sikorski ještě jednu zajímavost. Po roce 1981, kdy zůstal ve Velké Británii, pracoval pro tamní tisk jako válečný zpravodaj v Afghánistánu během sovětské invaze. Za snímek afghánské rodiny zabité při sovětském bombardování získal v roce 1987 prestižní fotografickou cenu World Press Photo.
