Moc pro Tuska má urvat liberální primátor. Na prezidenta to zkusí podruhé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Dynamika kampaně je na mé straně,“ přesvědčoval v týdnu na mítinku v Lodži polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski. Ve Vratislavi dodal, že „se nedá téma zahraničí a obrany učit, ale do role prezidenta je potřeba vklouznout už s životními zkušenostmi“.

Ambiciózní polský politik, jenž patří ve straně premiéra Donalda Tuska ke konzervativnímu křídlu, se v minulých týdnech naplno pustil do kampaně v rámci stranických prezidentských primárek. Ty v Občanské koalici, tedy v Občanské platformě a několika menších stranách a iniciativách, proběhly v pátek.

„Vyber kandidáta Občanské koalice na prezidenta Polské republiky. Odešli číslo 1, pokud hlasuješ pro Rafała Trzaskowského, anebo 2, pokud hlasuješ pro Radosława Sikorského,“ stálo v SMS zprávě, kterou v pátek ráno dostalo na 25 tisíc straníků. Na odpověď byl čas od osmi ráno do půlnoci.

Službu zajišťovala externí firma. A výsledky ukázaly, že agitování nakonec Sikorskému nepomohlo - 75 procent hlasujících bylo pro varšavského primátora Rafała Trzaskowského.

Podle Trzaskowského vychází strana z primárek posílená. „Mám spoustu energie, rozhodnosti a kuráže vyhrát s Právem a spravedlností,“ řekl v sobotu varšavský primátor.

Na primárky ale došlo nečekaně – původně mělo o kandidátovi rozhodnout stranické předsednictvo, čili zejména Tusk, a k oznámení mělo dojít 7. prosince na stranické akci ve Slezsku. Těsně po prezidentských volbách v USA ale přišel zvrat a ohlášení primárek formou SMS hlasování na pátek 22. listopadu.

Už tehdy byl Trzaskowski favorit. Liberál, který se v dynamicky se rozvíjející metropoli nebojí prosazovat progresivní témata a mluví o duševním zdraví mladé generace či bytové krizi, však nakonec musel uvnitř strany svést souboj se Sikorskim, jehož provází pověst politického jestřába.

Na prezidenta kandidoval Trzaskowski už v roce 2020, kdy na poslední chvíli naskočil do kampaně jako náhradník za Małgorzatu Kidawu-Błońskou. Ve druhém kole nakonec varšavského primátora o 420 tisíc hlasů porazil úřadující konzervativní prezident Andrzej Duda.

Navzdory prohře v roce 2020 zkouší Trzaskowski štěstí znovu. Impulzem byla letošní druhá výhra v přímých volbách ve Varšavě. Čísly politik argumentuje i při souboji se Sikorskim.

„Mám velkou převahu i mezi nerozhodnutými voliči. To je dnes nejdůležitější,“ prohlásil v týdnu na setkání se členy strany v Bělostoku. Trzaskowskému hrál mírně do karet interní průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnil premiér Tusk.

Oba kandidáti by ve volbách postoupili do druhého kola s dosud neznámým kandidátem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), Trzaskowski z prvního místa, Sikorski až ze druhého.

Oba by podle průzkumu vyhráli ve druhém kole. Zatímco Sikorski v poměru 54 ku 46, Trzaskowskému průzkum přisuzuje jistější výhru 57 ku 43 procentům. „Výsledek průzkumu je jednoznačný, ale stále je to jen indicie,“ napsal k číslům Tusk.

Trzaskowski má podle průzkumu větší šanci oslovit výrazně více levicových a středových voličů a také nerozhodnutých. U konzervativních voličů si se Sikorskim vedli podobně (13 procent pro Trzaskowského, 12 pro Sikorského).

Ministr zahraničí v kampani během primárek akcentoval zejména bezpečnost. „Téměř každý den čelíme další ruské provokaci. (…) Polsko je terčem hybridního útoku, informační agrese, sabotáží, žhářství a útoků na naši hranici s Běloruskem, které mají jiný charakter než migrační vlny přes Středozemní moře nebo Balkán,“ vyjmenoval ve čtvrtek.

„Byl jsem ministrem obrany, mnoho let jsem ministrem zahraničních věcí. Myslím si, že jako prezident bych se této role mohl chopit okamžitě, zatímco ostatní by se tyto věci museli teprve učit,“ dodal ve svém typickém sebejistém tónu.

V odpovědi na otázku o paralele s americkými prezidentskými volbami se Sikorski přirovnal k Donaldu Trumpovi a varšavského primátora přirovnal ke Kamale Harrisové. Ve čtvrtek také prohlásil, že má dojem, že premiér Tusk bude v primárkách hlasovat právě pro něj. Na Sikorského rétoriku odpověděl Trzaskowski tezí o pevnosti charakteru.

„V této kampani se objevil důležitý argument, a sice otázka, kdo je připravený zvládat těžké časy. Osobně dávám přednost kandidátovi, který je připravený být lídrem v jakékoliv době. (…) Nejdůležitější je odolnost a pevný charakter,“ řekl varšavský primátor.

Prezidentské primárky v největší vládní straně na týdny zaměstnaly média a staly se jedním z hlavních politických témat. Strana PiS Jarosława Kaczyńského mezitím takticky vyčkávala.

S výběrem vhodného kandidáta má přitom „náčelník strany“ evidentní problémy. Centrálně řízená partaj, ve které není přirozený Kaczyńského nástupce, si nedokázala předem vygenerovat charismatického kandidáta. Seznam možných nominantů se propírá už měsíce.

Podle vlivné postavy PiS Ryszarda Terleckého se teď seznam zkrátil už jen na dvě jména: exministra školství Przemysława Czarnka a relativně neznámého ředitele Ústavu národní paměti Karola Nawrockého. Navzdory tomu jsou podle Terleckého dál „možná i překvapení“.

Jinak ale mluvily v týdnu jiné stranické tváře. Exministr Jacek Sasin ještě ve čtvrtek tvrdil, že PiS má „víc kandidátů než dva nebo tři čtyři“. Kromě Czarnka a Nawrockého zmínil i exministra obrany Mariusze Błaszczaka, který je velmi blízký Kaczyńskému, a europoslance Tobiasze Bocheńského.

Původně měla strana oznámit kandidáta symbolicky kolem státního svátku 11. listopadu, teď je pravděpodobné, že Kaczyński jméno ohlásí v neděli, tedy den po Občanské platformě.

Svou prezidentskou kandidaturu už ohlásil maršálek Sejmu Szymon Hołownia, který vede hnutí Polsko 2050.

Kandidovat chce i krajně pravicový poslanec Sławomir Mentzen a očekává se i levicová kandidátka. Funkční období Andrzeje Dudy končí 6. srpna.