„Jenom svině sedí v kině.“ Slavná režisérka terčem drsné kampaně, chce ochranku

Na premiéru jejího nového filmu v Polsku nikdo nečekal a udělal si názor i bez toho. Do polských kin se nový snímek režisérky Agnieszky Holland chystá v pátek 22. září, navzdory tomu, nebo možná právě proto, hýbe polskou politikou.

Známá tvůrkyně si totiž vybrala jako téma humanitární krizi, která trvá na polsko-běloruských hranicích s proměnlivou intenzitou od předloňského léta.

Její film Zielona granica (v Česku bude uveden jako Hranice) už stihl získat na festivalu v Benátkách Zvláštní cenu poroty.

Gratulace od ministra kultury ani od jiného vládního politika se ovšem čekat nedala. Místo toho ji ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Zbigniew Ziobro přirovnal k nacistickým propagandistům.

„V třetí říši Němci točili propagandistické filmy, v nichž prezentovali Poláky jako zločince a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ prohlásil politik ultrakonzervativní strany Suverénní Polsko.

Měsíc před parlamentními volbami se tak Agnieszka Holland stala pro konzervativní vládu „veřejným nepřítelem“.

Podle listu Rzeczpospolita (Rz) má útoků polské pravice na režisérku přibývat. Ve vnímání politiků vládnoucí koalice Sjednocená pravice, jíž dominuje strana Právo a spravedlnost (PiS), totiž autorka zemi pomlouvá, uráží polské uniformované složky a prezentuje falešný obraz migrační politiky vlády.

Zosobněním „protipolských zájmů“ do postavy režisérky chce PiS získat ve volbách pár procentních bodů navíc, píše list, který film Hranice označuje za „mnohem citlivější, než vyplývá z vládní propagandy“.

„Film není politickou obžalobou současné polské vlády, ale spíše obviněním celého Západu a Evropské unie z toho, že si nedokáže poradit se skutečnými dramaty uprchlíků,“ píše v „Rz“ publicista Michał Szułdrzyński.

To, že budou reakce na snímek Hranice silné, Agnieszka Holland prý čekala. Ostrá slova ministra spravedlnosti Ziobra ji ale přeci jen překvapila.

„Pan ministr překročil určité hranice, když mě srovnával s nacistickými propagandisty a pak ještě pokračoval dalším výrokem, ve kterém mě srovnává se Stalinem. Takže jsem Hitler i Stalin v jedné osobě, to je prostě trapné a zároveň nebezpečné, protože to říká jeden z nejdůležitějších lidí v polské vládě,“ řekla režisérka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Rozhovor v plném znění zveřejníme po říjnové české premiéře jejího snímku.

Proti Ziobrovým výrokům se Holland plánuje bránit soudní cestou. Nejde však o jedinou ostrou kritiku. Soudkyně ústavního soudu a bývalá poslankyně PiS Krystyna Pawłowicz na sociálních sítích přirovnala filmařku Holland k propagandistickým tiskovinám vydávaným za německé a sovětské okupace.

„Váš bezmyšlenkovitý, falešný, nezodpovědný, hanebný propagandistický kousek poštvává Poláky proti jejich ochráncům!“ napsala mimo jiné soudkyně.

V podobném duchu se nese akce „Jenom svině sedí v kině“, kterou zorganizovaly odbory Pohraniční stráže. Navazují v něm na 81 let starou akci polské zemské armády, která za nacistické okupace Polska odrazovala od návštěv biografů.

To vše na adresu režisérky s židovskými kořeny, jež natočila filmy Evropa, Evropa nebo V temnotě týkající se tématu holokaustu.

Náměstek ministerstva zemědělství zase podle listu „Rz“ vyzval k odebrání režisérčina polského občanství. Zmocněnec vlády pro informační bezpečnost Stanisław Żaryn jí zas vyčítá, že se z filmu raduje běloruská propaganda.

Ministr obrany Mariusz Błaszczak ve středu ve volebním spotu hovoří o „paskvilu, který uráží polskou armádu a pohraničníky“. „Kdo je Agnieszka Holland? Osoba roky spojená s Donaldem Tuskem a Občanskou platformou,“ dodává politik PiS.

Podle Agniezsky Holland využívá současná polská vláda a její propaganda téma obrany hranic „velmi cynickým způsobem“.

„Budu se bránit pravdou a tím, že budu říkat, co vím, co si myslím a co cítím,“ říká filmařka. Obává se zároveň, že může čelit i fyzické agresi. „Proto asi budu mít nějakou ochranku,“ dodává režisérka.

Že by našla zastání u druhé strany politického spektra, Agnieszka Holland neočekává. „Volby jsou za tři týdny. Myslím, že veřejnost většinově podporuje obranu hranice, takže si mě žádný opoziční politik otevřeně podpořit netroufne,“ myslí si. Parlamentní volby se v Polsku budou konat 15. října.

Režisérka zároveň podotýká, že i kdyby dnešní opozice volby vyhrála, také si nebude se situací na hranicích vědět rady. „Ovšem předpokládám, že nebudou uplatňovat takovou krutost a lži,“ domnívá se polská tvůrkyně.

Právě téma nelegální migrace se nakonec stalo jedním z hlavních motivů kampaně. Vládnoucí strana PiS trvá na tom, že její postup na hranicích s Běloruskem byl a stále je správný.

Od léta polskou východní hranici střeží tisíce vojáků. Rozkaz dal ministr obrany Mariusz Błaszczak v době, kdy vládní politici hovořili o hrozbě od tzv. Vagnerovy skupiny tábořící v Bělorusku, kam se část ozbrojenců uchýlila po neúspěšném pokusu Jevgenije Prigožina o puč v Rusku.

Souběžně s parlamentními volbami se také bude konat referendum, které prosadila polská pravice. Dvě ze čtyř otázek se týkají právě migrace.

V pořadí třetí dotaz dokonce směřuje přímo na bariéru, kterou vláda PiS postavila podél hranice s Běloruskem. Kabinet se provokativně ptá na to, zda jsou Poláci pro její odstranění.

Do tématu migrace se ale ve velkém opírá i opozice. I když se snaží vyhnout situaci na polsko-běloruské hranici, kritizuje kabinet za velké pokrytectví.

V září totiž po zásahu protikorupční policie CBA na polském ministerstvu zahraničních věcí vypukla tzv. vízová aféra. Má se v ní jednat o podezření z úplatků během vydání polských pracovních víz v afrických a asijských státech.

Zatímco prokuratura, jež je pod politickou kontrolou zmíněného ministra spravedlnosti Ziobra, tvrdí, že jde o maximálně stovky případů, opozice hřímá až o stovkách tisíc víz vydaných za podezřelých okolností.

Straně PiS tak aféra přinejmenším na chvíli poznamenala kampaň. Jestli bude mít větší vliv na výsledek „vízová aféra“, nebo tematizace migrace, není jasné.

Premiér Mateusz Morawiecki však v úterý avizoval, že jeho vláda přijme zvláštní usnesení o odporu proti nelegální migraci. Zdůvodnil to situací na italském středomořském ostrově Lampedusa, který v poslední době čelí přílivu běženců na trase z Tuniska.

Ve spotu, kterému vévodí záběry Afričanů a hořících aut, mluví premiér o „dalším fatálním plánu pro Evropu“. Na mysli má desetibodový plán pro Lampedusu, jejž představila při své návštěvě ostrova šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Kromě další možné námořní mise EU ve Středozemním moři spočívá i v podpoře solidárního mechanismu přesunů lidí z ostrova do dalších členských států Unie.

„Nikde v Polsku nejsou čtvrti hrůzy. Nejsou, protože vláda Práva a spravedlnosti, navzdory tomu, co teď říká Donald Tusk, účinně brání naše hranice před vlnou nelegálních migrantů,“ říká úderně polský premiér k záběrům šestimetrové bariéry na hranicích s Běloruskem.

Podle lídra nejsilnější opoziční strany Donalda Tuska vláda dlouhodobě rozehrávala téma migrace, ale zároveň na něm lidé strany PiS vydělávali velké peníze.

„Italové mají problém v Itálii. My nemáme problém v Itálii, my máme problém, že se do Polska pustilo 250 tisíc migrantů ze zemí Afriky a Asie. Ne deset tisíc, jako je na Lampeduse, ale 250 tisíc, často za peníze a úplatky,“ prohlásil Tusk v úterý v televizi Polsat.

Ta samá bariéra, o které mluví ve spotu PiS premiér Morawiecki, se tři týdny před volbami objeví i na plátnech polských kin, do kterých 147 minut dlouhý film Agnieszky Holland vstupuje v pátek 22. září.

Sama režisérka očekává, že reakce na film budou stejné, jako je dnešní Polsko, tedy „rozdělené“. „Dostala jsem mnoho pozitivních reakcí, byl o to velký zájem, i když lidé zatím viděli jen upoutávky a zprávy z Benátek a články ve světovém tisku,“ uzavírá Agnieszka Holland.