„Politická prasata“, „prostitutky“. Slováci řeší, zda se dokážou přestat urážet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nenávist, její příčiny a projevy. Téma, které se ve slovenské politice a společnosti začalo ve velkém řešit po nedávném atentátu na předsedu vlády Roberta Fica. Právě politická nenávist totiž zřejmě byla motivem útočníka, který lídra strany Směr čtyřikrát postřelil.

Zatímco strany vládní koalice mají za to, že za nenávist může hlavně opozice a její protivládní protesty, opoziční strany se brání. Připomínají se také ostré výroky Fica a jeho politických kolegů na adresu rivalů, médií a kritiků vlády.

„Korčokovi chlebodárci už od dnešní půlnoci straší, že po vítězství Petera Pellegriniho bude vláda rubat a sekat hlava nehlava v duchu toho slavného: Rež a rúbaj do krve, po Šimečkovej kotrbe,“ zaznělo od premiéra těsně po prezidentských volbách, které v dubnu vyhrál jeho koaliční partner Peter Pellegrini.

Fico tehdy parafrázoval text písně, na kterou pochodovaly Hlinkovy gardy za kolaborantského fašistického Slovenského státu a doplnil si k němu jméno předsedy opozičního Progresivního Slovenska Michala Šimečky.

Jako o „politických prasatech“, „špinavých protislovenských prostitutkách“ a „potkanech“ premiér mluvil o médiích, nevládních organizacích a opozici.

Po sítích kolují i Ficovy nedávné citáty o hrozbě „zaškrcení“ předsedy úřadu pro regulaci, „nacpání rohlíku do huby“ expremiérovi Eduardu Hegerovi nebo o tom, že „facka mokrou rukou není urážka, ale vodoléčba“.

Z dřívějších let jsou to pak slova o „lopatách a vybouchání“ parlamentu a úřadu vlády nebo hecování davu, aby o prezidentce Zuzaně Čaputové skandoval, že je „americká k**va“.

Připomínají se i „seznamy zrádců“ z billboardů, kterými zemi oblepila strana Směr v roce 2022. Na nich byli poslanci, kteří hlasovali pro obrannou dohodu s USA. Podle Směru šlo o vlastizrádce a americké agenty.

Vládní politici zas do souvislosti s atentátem na premiéra dávají výrok lídra opozičního Progresivního Slovenska Šimečky z roku 2023. „Uděláme všechno pro to, v kampani i po volbách, aby Robert Fico nevládl,“ řekl politik v září rozhovoru pro Denník N.

Podle politiků Směru jde o důkaz, že opozice hecovala lidi k zastavení Fica všemi způsoby. Michal Šimečka takový výklad odmítá. „Důrazně se ohrazuji proti snaze některých politiků připsat nám zodpovědnost za nenávistné projevy ve společnosti,“ uvedl minulý týden.

Odmítl zároveň omezování věcné a odborné opoziční práce. „Vyčítají mi výrok, že hodíme vládní koalici pod nohy všechna polena,“ řekl s tím, že právě to je podle něj úkolem opozice: využívat všechny zákonné nástroje a bránit přijetí zákonů, které považuje za škodlivé.

Vlastní výčet nenávistné rétoriky na svou adresu pak zveřejnila ve videu na facebooku strana Směr. „Jste mafiáni, zloději a vrahové,“ zaznívá od Igora Matoviče v sestříhaném videu pojmenovaném „Pro ty, kdo zapomněli“.

Objevuje se v něm celá řada ostrých transparentů z protivládních protestů, skandování „Fico do basy“, opoziční přirovnání Fica k diktátorovi nebo vulgarity na adresu Směru a další příklady vypjatých kritických komentářů v médiích.

Podle socioložky Zuzany Kusé ze Slovenské akademie věd, se kterou Seznam Zprávy o tématu nenávisti a polarizace ve společnosti hovořily, není na sestřihu nic vyfabulovaného. „Je to otřesné, z premiéra se dělal terč,“ říká.

O vzájemné komunikaci na Slovensku mluví expertka jako o dlouhodobě drsné. Důvody hledá hlavně v socioekonomických poměrech v zemi a mluví také o pocitech strachu na jedné straně, a pocitu urážky na druhé.

„Na jedné straně si myslím, že voliči Progresivního Slovenska a možná i dalších opozičních stran jsou upřímně vystrašení a vyděšení, jaké strašidelné scénáře chce strana Směr během své vlády se Slovenskem provést,“ vysvětluje socioložka jednu stranu „barikády“.

Na druhé straně její optikou stojí voliči strany Směr a dalších koaličních stran, kteří vnímají silnou kritiku vlády od opozice i médií. „Prožívají pocit hluboké urážky. Podle průzkumů se totiž cítí být demokraty, jsou například znepokojeni tím, v jakém stavu je slovenská demokracie,“ pokračuje Zuzana Kusá.

Samotnou vysokou polarizaci společnosti přičítá vlivu „shora“. „Na Slovensku polarizace nevyhází zespoda, mezi běžné lidi se polarizace promítá, protože se v politických kampaních pracuje s emocemi a tím se jakoby drásá naše smýšlení,“ uvažuje.

Svou vinu podle ní nesou i komentátoři a analytici veřejného života.

O spirále nenávisti se dá na Slovensku podle Zuzany Kusé hovořit až od samotného útoku na předsedu vlády Roberta Fica, a to spíš ve významu obavy, že by se „druhá strana“ mohla za útok mstít.

„Hned po atentátu se objevily tendence, které byly živené podobnostmi v rétorice (opozice a pachatele útoku), že za atentát může politická opozice. Že opozice dokázala vystrašit lidi, třeba ty s mesiášskými sklony, až tak, že se rozhodli odstranit to ‚hlavní zlo‘ ve slovenské společnosti,“ řekla Seznam Zprávám socioložka.

Ve spirále jde podle ní o revanš. „Mohlo by se to roztočit. Na té druhé straně, které zranili premiéra, jehož ta skupina obdivuje a je mu oddaná, to může někoho povzbudit k odvetě a podobnému útoku,“ upozorňuje expertka, jež zkoumá mimo jiné solidaritu a soudržnost společnosti.

Vzájemné obviňování a ukazování na sebe navzájem může vést k opakování fyzických útoků, varuje. „Máme se pokusit kousnout se do jazyka a změnit způsob, jak se k sobě navzájem chováme. Musí se přestat s tím strašným zneucťováním politického soupeře,“ dodává Kusá.

Určitým krokem ke smíření mělo být setkání lídrů parlamentních stran v Prezidentském paláci. Společně ho navrhla končící prezidentka Zuzana Čaputová se svým zvoleným nástupcem Peterem Pellegrinim, jenž je zároveň stále předsedou koaliční strany Hlas.

Gesto ale nenašlo odezvu u koaliční Slovenské národní strany (SNS) a nakonec ani u Směru. Politici obou stran uvedli, že bez přítomnosti Roberta Fica nemá jednání smysl.

„Reparát“ ale politici složili v parlamentu, když schválili deklaraci odsuzující útok na premiéra a vyzvali k „nešíření nenávisti“.

Socioložka Kusá v té souvislosti kvituje, že pro bylo všech 130 přítomných poslanců. „Všichni přítomní poslanci byli pro, i když třeba nebyli stoprocentně v souladu se stylistikou a uměli by si tam něco představit jinak. Akceptovali to a povznesli se nad detaily, o které se jinak vedou obrovské zápasy,“ vítá akademička.

Podle informací Seznam Zpráv také na grémiu parlamentních stran zazněla vzájemná slova omluvy za někdy vypjaté výrazy a atmosféra se zklidnila. Uklidnění ale zřejmě moc dlouho nevydrží.

Vládní koalice pokračuje v parlamentu ve schvalování kontroverzních zákonů. Minulý týden prošel návrh, aby vliv na poskytování dotací z fondu na podporu umění mělo ministerstvo kultury místo nynějších odborníků. Prvním čtením také prošla sporná novela o veřejnoprávních médiích.

Obnovila se také volební kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Například místopředsedové Směru Ľuboš Blaha a Erik Kaliňák v pondělí odstartovali pětidenní šňůru 11 mítinků s finále v Humenném. Na plakátech mají heslo „Za Roberta Fica, za Slovensko“.