Jedna ruka s Gazpromem. Německá politička plnila strategii Kremlu

Manuela Schwesigová byla v Německu donedávna označována za stoupající politickou hvězdu. Jako premiérka spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko přivedla sociální demokracii (SPD) v loňských regionálních volbách k přesvědčivému vítězství. Mluvilo se o tom, že by se v budoucnu mohla ujmout funkce spolkové kancléřky.

S vypuknutím války na Ukrajině však začaly vyhlídky sedmačtyřicetileté političky z východního Německa uvadat. Schwesigová se totiž až do invaze silně zasazovala o zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který by prohloubil už tak vysokou závislost Německa na dovozu této důležité suroviny z Ruska.

Během uplynulého týdne pak vyšly najevo nové detaily, které obrázek Schwesigové a jejího kabinetu dál zhoršují. Ministerská předsedkyně se musí bránit výtkám, že se chovala téměř jako loutka ruského prezidenta Vladimira Putina.

List Welt am Sonntag a další německá média získaly interní dokumenty o zákulisí vzniku ekologické nadace, kterou zemská vláda Schwesigové založila loni v lednu. Většinu kapitálu však do nadace vložila dceřiná firma ruského plynárenského koncernu Gazprom, který je hlavním investorem projektu Nord Stream 2.

Odhalené prameny, které byly zveřejněny z podnětu informačních aktivistů, potvrzují, že ekologická nadace byla účelovým nástrojem, jak se vyhnout sankcím Spojených států proti Nord Stream 2. Hlavně však vypovídají o úzké spolupráci meklenburské zemské vlády s Gazpromem, které přecházelo až do úslužného vykonávání požadavků této Kremlem ovládané společnosti.

Aféra je pro Němce nepříjemným příkladem toho, s jakou naivitou donedávna jejich politici přistupovali k Putinovu režimu. V jejím důsledku je nyní Spolková republika silně odkázaná na dodávky ruského plynu.

Podle týdeníku Spiegel bylo založení nadace „jednou z největších hanebností německých poválečných dějin“.

Dokumenty napovídají, že premiérka Schwesigová na vznik nadace osobně dohlížela. Angažovala se například při výběru jejího generálního ředitele, tiskového mluvčího nebo projektového manažera. „Manuela by se na to ráda mohla předem podívat. Můžete jí je v krátké době přeposlat?“ stojí v jednom ze zveřejněných e-mailů premiérské kanceláře.

V lednu 2021 podle dokumentů úřad Schwesigové úzce konzultoval záležitosti kolem nadace se společností Nord Stream 2 AG, tedy dceřinou firmou Gazpromu. Poradce firmy zaslal tiskovou strategii společnosti šéfovi premiérské kanceláře Heiko Geueovi a zemskému ministru energetiky s návrhem „možných argumentů pro vybrané novináře“.

Mluvčí Schwesigové připustil, že došlo i na jednání s firmou Nord Stream 2. „Ale rozhodnutí bylo na zemském parlamentu a zemské vládě,“ zdůraznil.

Žádost o založení nadace nicméně nesla jméno Schwesigové. Je také nesporné, že se ministerská předsedkyně už dříve scházela s prominentním lobbistou Gazpromu, bývalým kancléřem za SPD Gerhardem Schröderem. Například v roce 2018 v jedné berlínské restauraci. V roce 2020 spolu opět mluvili během hudebního festivalu Usedom. Podle informací Spiegelu šlo v neposlední řadě o to, jak by se daly řešit sankce proti budovanému plynovodu, které USA začaly zavádět už od roku 2019. Na státem založené nadace se ale nevztahovaly.

V září 2020 Schwesigová a Schröder povečeřeli s generálním ředitelem Nord Stream 2 Matthiasem Warnigem, bývalým důstojníkem východoněmecké tajné policie Stasi a důvěrníkem ruského prezidenta. Jen několik týdnů předtím si Schwesigová a Warnig vyměnili názory v premiérské kanceláři ve Schwerinu.

Podle německých médií Schwesigovou příliš neomlouvá ani fakt, že hlavním hybatelem dění kolem nadace byl tehdejší ministr pro energetiku Christian Pegel (SPD). Ten totiž s kanceláří premiérky úzce spolupracoval. Například v e-mailu 23. listopadu 2020 ministr tlumočil, že Nord Stream 2 AG má „tři změny blízké mému srdci“, pokud jde o stanovy. Následující den Pegel nadšeně informoval, že ministerstvo spravedlnosti nemá vůči založení nadace žádné připomínky.

Zvláštní roli měl v celé záležitosti bývalý šéf premiérské kanceláře Heiko Geue, který v minulosti psal projevy Gerhardu Schröderovi a později byl osobním poradcem šéfa Schröderova kabinetu Franka-Waltera Steinmeiera, který je nyní německým prezidentem.

Schwesigová vždy popírala, že by se nechala Schröderem nebo dalšími ruskými lobbisty ovlivnit. Její postoje ale opakovaně vyznívaly ve prospěch Putinova režimu. Například v roce 2020 po otravě Putinova kritika Alexeje Navalného poznamenala, že útok jedem sice musí být co nejdříve objasněn, nesmí ale posloužit ke zpochybňování plynovodu Nord Stream 2.

Letos v lednu, kdy spolkový kancléř za SPD Olaf Scholz po tlaku západních spojenců poprvé připustil, že by se na plynovod Nord Stream 2 mohly v případě útoku na Ukrajinu vztahovat sankce, Schwesigová vyjádřila přání, aby plynovod rychle získal povolení k provozu. To se nestalo, protože Scholzova vláda v únoru povolovací řízení zmrazila.

Vstřícná vůči Rusku Schwesigová přestala být až po zahájení útoku na Ukrajinu, od tohoto okamžiku se připojila ke kritice Moskvy.

Politici ze strany Zelení, kteří jsou na spolkové úrovni koaličními partnery SPD, podle listu Bild zvažují, že na meklenburskou premiérku podají žalobu. Zatím se však zdá, že se Schwesigová ve funkci udrží.