Polská ústavní krize eskaluje

„Blýská se na lepší časy,“ napsal v úterý večer polský premiér Donald Tusk.

Jeho dlouholetý rival Jarosław Kaczyński to ale vidí přesně opačně. „Bohužel se nic neobrací k lepšímu,“ reagoval předseda opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), podle něhož „Tusk škodí na každém kroku“.

Dva výroky odrážejí dva nesmiřitelné pohledy na další vývoj krize kolem polského ústavního soudu.

Ta začala v roce 2015, kdy se odcházející Občanská platforma pokusila předčasně obsadit dvě soudcovská místa. Po volebním vítězství strana PiS odmítla uznat i tři řádně zvolené soudce a během následujících osmi let si soud politicky zcela podřídila.

Současná vláda tvrdí, že se snaží zásahy napravit. Jenže i její kroky vyvolávají právní pochybnosti. Prezident Karol Nawrocki navíc odmítá uznat část nově zvolených soudců.

Výsledkem je jedna instituce se dvěma soupeřícími vedeními. V úterý jedna skupina soudců přijímala usnesení, zatímco prezident obviňoval Tuska z nezákonného převzetí soudu. Premiér mu nabídl jednání bez kamer.

Ve varšavském sídle soudu se sešlo osm soudců zvolených během letošního roku. Pěti z nich dosavadní vedení dlouhodobě bránilo v rozhodování.

Jednání svolala soudkyně Anna Korwin-Piotrowská, která už v pátek oznámila, že na měsíc pozastavuje výkon funkcí předsedovi Bogdanu Święczkowskému a jeho zástupci Bartłomieji Sochańskému. Podle ní blokovali práci nově zvolených soudců, a tím i fungování celé instituce.

Święczkowski, někdejší blízký spolupracovník ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který sám v minulosti kandidoval za PiS, rozhodnutí neuznává. „Uzurpátor nemůže svolávat valné shromáždění,“ prohlásil před úterním jednáním.

Osmička přesto schválila návrh rozpočtu na příští rok a vylosovala složení disciplinárních senátů, které se mají zabývat postupem proti dosavadnímu vedení. Jednání se nezúčastnil nikdo ze soudců zvolených za vlády PiS.

Soudci, kterým bylo dosud bráněno ve výkonu funkce, tak začali přijímat první společná usnesení. Jejich zákonnost ale druhý tábor zpochybňuje.

Polský ústavní soud má 15 soudcovských míst. Pro rozhodování jeho valného shromáždění zákon vyžaduje účast nejméně dvou třetin soudců, tedy běžně deseti.

Korwin-Piotrowská ale vychází z toho, že se nyní počítá pouze 12 oprávněných soudců. Nezapočítává dva dočasně odstavené funkcionáře ani Jarosława Wyrembaka, který byl zvolen na místo nezákonně obsazené už za vlády PiS.

Dvě třetiny z 12 jsou osm. Přítomní soudci tento výklad přijali.

Zásadním problémem je, že celý výpočet stojí na předpokladu, že páteční odstavení předsedy a místopředsedy bylo zákonné.

To zpochybňuje i profesor Varšavské univerzity Marcin Matczak, dlouholetý kritik zásahů PiS do justice. „V právním státě musí být i člověk, který sám porušuje právo, zbaven funkce podle zákona,“ upozornil ve víkendovém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle něj zákon Korwin-Piotrowské nedává pravomoc vedení soudu tímto způsobem odstavit. A pokud byl tento krok nezákonný, je sporná i platnost úterních usnesení.

Zatímco soudci jednali, v Prezidentském paláci zasedala Rada národní bezpečnosti. Původně měla řešit především bezpečnost Polska a americké vojenské základny, ústavní krize ale jednání zastínila.

Prezident Karol Nawrocki se v projevu před kamerami ostře pustil do premiéra Donalda Tuska.

„Plnou odpovědnost za každého policistu před ústavním soudem, za všechna nezákonná rozhodnutí, nese jediný člověk. Pan premiér Donald Tusk,“ prohlásil podle záznamu zveřejněného prezidentskou kanceláří.

Předsedovi vlády vyčetl, že se pokusil převzít soud během jeho zahraniční cesty. „To není jen zločin proti polské ústavě. Je to také chyba,“ řekl Nawrocki a pohrozil využitím všech svých pravomocí.

Sám prezident přitom odmítá přijmout přísahu části soudců zvolených současným parlamentem. Jeho tábor tvrdí, že bez ní se nemohou ujmout funkce. Vláda namítá, že prezident nemá právo parlamentem zvolené soudce odmítat.

Tusk ještě před jednáním varoval před destabilizací Polska, z níž podle něj těží Rusko. Večer ale prezidentovi překvapivě nabídl osobní schůzku bez médií.

„Máme rozdílné hodnocení toho, jak situace u ústavního soudu vypadá,“ připustil. „Oba cítíme společnou odpovědnost, abychom se v situaci rostoucí hrozby z východu snažili hledat shodu všude, kde to bude možné, a zmírňovat emoce,“ dodal podle úřadu premiéra.

Od podpory nově zvolených soudců nicméně Tusk neustoupil. Jednání osmi soudců naopak uvítal. Podle stanice TVN24 premiér v Prezidentském paláci vyčetl prezidentovi, že místo přijetí slibů od soudců situaci gradoval a že policie byla před budovou soudu kvůli ochraně soudců, budovy a demonstrantů.

Připomeňme, že prezident Nawrocki kvůli krizi přerušil cestu do Senegalu a v noci z pátku na sobotu osobně dorazil k ústavnímu soudu. U vchodu se dostal do strkanice se skupinou soudců, kteří se snažili s prezidentem mluvit.

Kvůli incidentu se prezidentská kancelář plánuje obrátit na prokuraturu. Tvrdí, že ústavní soudci hlavu státu napadli. Podle soudců naopak Nawrocki ohrozil je, když je ve vchodu chtěl „převálcovat“.

Prokuratura už přitom vyšetřuje podezření z napadení dvojice ústavních soudců a pokusu násilím ovlivnit fungování soudu. Ministr spravedlnosti Waldemar Żurek mezi možnými aktéry incidentu zmínil i dva vysoce postavené prezidentovy spolupracovníky. Ti jeho vyjádření odmítli.

Odstavený předseda ústavního soudu Bogdan Święczkowski a jeho zástupce Bartłomiej Sochański mezitím ve společném prohlášení obvinili vládu z „nezákonného, brutálního útoku“ na nezávislou soudní instituci. Oba nadále odmítají uznat kroky nového vedení.

Vedle politických sporů vyplouvá na povrch také rozsah problémů, které se u soudu nahromadily.

Podle údajů zveřejněných soudkyní Korwin-Piotrowskou čeká na vyřízení 1171 případů. Více než 700 z nich dosud neprošlo ani úvodním posouzením.

Nejstarší nevyřízená kauza pochází z roku 2013 a týká se práva na stávku zaměstnanců některých státních institucí. Na konečné rozhodnutí se čeká 13 let. Další odložené případy se týkají mateřských dávek, důchodů nebo daňových dluhů.

„Je to obrovský závazek pro ústavní soud i pro nás soudce,“ připustila Korwin-Piotrowská.

Dosavadní vedení odmítá tvrzení, že soud nefungoval. Upozorňuje, že dál vydával rozhodnutí, z nichž některá ale Tuskovа vláda odmítá zveřejňovat.

Rozkol mezitím zasáhl i nejvyšší soud. Jeho předseda Zbigniew Kapiński, kterého do funkce jmenoval Nawrocki, chtěl prosadit stanovisko kritické k odstavení vedení ústavního soudu. Jenže 28 soudců oznámilo bojkot jednání. Společné usnesení tak nebylo možné přijmout.

Kapiński stojí v nynějším konfliktu na straně prezidenta. V noci z pátku na sobotu s ním dokonce dorazil do sídla ústavního soudu.

Před ústavním soudem ve Varšavě už několik týdnů táboří příznivci konzervativní pravice. Mezi polskými vlajkami a transparenty proti Tuskovi se střídají politické projevy s modlitbami.

Protesty pořádají mimo jiné ultrakonzervativní Kluby Gazety Polskiej a radikál Robert Bąkiewicz. Vystupují na nich politici PiS, včetně Jarosława Kaczyńského, ale také představitelé proruské krajní pravice, včetně Grzegorze Brauna.

Demonstranti obviňují vládu ze státního převratu, nově zvolené soudce označují za uzurpátory. Objevil se i transparent přirovnávající Tuska k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

V úterý před soudem vystoupil poslanec PiS Przemysław Czarnek. Soudcům a premiérovi hrozil vězením a z pódia dokonce parodoval jednání ústavního soudu. S přibývajícími dny se ale z protestů proti „státnímu převratu“ stává spíše kabaret.

Na pódiu před soudem, ze kterého vysílá TV Republika spjatá s konzervativní opozicí, poslanec PiS zpíval karaoke a „zasahovala“ tam skupina převlečená za komunistickou milici.

Demonstrace se v úterý večer konala i před Prezidentským palácem, ale s opačným cílem.

Výbor na obranu demokracie (KOD), který vznikl v roce 2015 na protest proti zásahům PiS do justice, svolal tiché shromáždění nazvané „Světýlko pro ústavní soud“. Lidé přišli se svíčkami, lampičkami a polskými vlajkami. Podobné protesty se konaly i v dalších polských městech.

Němečtí policisté jedou do Varšavy potlačit protivládní protesty. Fotbaloví fanoušci pochodují bránit ústavní soud. Vláda zakazuje přistání prezidentova letadla.

Polské sociální sítě po páteční noci zaplavily nepravdivé zprávy, zavádějící videa i snímky vytvořené umělou inteligencí.

Jedním z nejrozšířenějších tvrzení byla údajná účast německých policistů při zásahu před ústavním soudem. Jako důkaz sloužily bílé přilby polských těžkooděnců, připomínající německou výstroj. Kolovalo také video německých policejních vozů údajně mířících do Varšavy.

Ve skutečnosti Němci přijeli do Polska na mezinárodní cvičení železničních bezpečnostních složek. Na záběrech navíc jeli opačným směrem, pryč od Varšavy. Nepravdivá tvrzení vyvrátil projekt Demagog i polská policie.

Spekulace se pak rozšířily také na německou armádu. Internetem kolovala autentická videa vojenských vozidel Bundeswehru na polských silnicích i dvou německých dodávek zaparkovaných v centru Varšavy. Podle některých uživatelů mělo jít o posily pro Tuskovu vládu. Žádné důkazy o souvislosti s ústavní krizí ale nepředložili.

Do šíření podobných nepotvrzených podezření se zapojil také poslanec PiS Dariusz Matecki. Když ve Varšavě osobně potkal skupinu německých vojáků, zeptal se jich, co v Polsku dělají. Na videozáznamu mu odpověděli, že přijeli na výstavu. Následně poslanec jejich odpověď ustřihl.

Matecki pak prohlásil: „Nechceme v Polsku německou policii. Nechceme v Polsku německé vojáky.“ Varoval také před údajnou evropskou armádou, která by podle něj mohla zasahovat proti budoucí konzervativní vládě.

Další nepravdivá zpráva tvrdila, že vláda zabránila přistání prezidentova letadla vracejícího se ze Senegalu. Odmítlo ji ale ministerstvo obrany i samotné vedení prezidentovy kanceláře.

Manipulativní obsah se přitom nešířil jen mezi odpůrci vlády. Aktivista Bart Staszewski zveřejnil pomocí umělé inteligence vytvořený snímek střetu prezidenta Nawrockého se soudkyní Annou Korwin-Piotrowskou. Nešlo o skutečnou fotografii, přesto ji sdíleli i politici vládní koalice.

Mezi nimi také náměstek ministra digitalizace Paweł Olszewski, který stojí v čele vládního Centra boje proti dezinformacím. Obrázek odmítl smazat. Podle něj bylo zřejmé, že jej vytvořila umělá inteligence.