Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od naší spolupracovnice na Slovensku/
Podnikatelka Gabriela, která si nepřála uvést celé jméno, posledních 18 let kromě běžné práce v kanceláři provozuje odpoledne a o víkendech vinotéku. Po dubnovém zavedení transaknční daně ale svůj obchod nedaleko Banské Bystrice na středním Slovensku prodává.
„Už tak jsou náklady vysoké. Každý měsíc platím 237 eur sociální pojišťovně, dalších 37 eur bytovému družstvu, protože obchod je v přízemí paneláku. 25,60 eur dělá záloha zdravotní pojišťovně, 31 eur stojí internetové připojení a 23 eur elektřina. A když se k tomu přidala transakční daň, už se to nevyplatí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy, proč s podnikáním končí.
V posledních letech bojuje s tím, že lidé i víno kupují v supermarketech, a tak jí zákazníků ubývá. „Myslí si, že v akcích v supermarketech je to levnější. Často máme levnější zboží, ale i tak lidí chodí méně. Denně mám tržby dvacet, třicet eur, přitom před dvěma lety to bylo kolem 150. To sice není moc, ale člověk je za to rád. O svátcích se to vyšplhalo i na 800 eur,“ popisuje, kolik u ní lidé denně utratí. Jedním dechem upozorňuje, že nejde o zisk, ale jen tržbu, z níž musí zaplatit zboží a další náklady spojené s podnikáním, jako jsou například topení či servis pokladny.
Nové zboží už proto nekupuje a čeká, až ve svém obchůdku ve Zvolenu rozprodá aspoň část toho, které jí tam zbývá.
Co je slovenská transakční daň?
- Jejím hlavním principem je srážka ve výši 0,4 procenta z každé platby, která odejde z firmy přes bankovní účet.
- U transakcí nad 10 tisíc eur platí strop, takže maximální výše daně je 40 eur. Obdobná daň funguje v Maďarsku a ve Venezuele.
O pokračování své živnosti se obává i Anett Trofimenko, která provozuje malý kosmetický salón. „Dělám svoji práci poctivě a každému dávám účtenku, o to se bát nemusíte. Nejde o schovávání, ale o přežití. Nemám stovky plateb denně - jen pár zákazníků, kterým se věnuju s láskou. A teď ještě transakční daň? Raději beru hotovost, protože pokud mám platit za každé pípnutí (platebního terminálu), radši to vypnu celé,“ napsala na sociální síti.
Gabriela i Anett patří mezi více než 379 tisíc živnostníků, kteří od začátku dubna musejí odvádět daň z elektronických transakcí.
Za každou fakturu, kterou od dubna zaplatí, jim banka strhne 0,4 procenta z platby, a to do maximální výšky 40 eur. Za výběr z bankomatu je sazba dvojnásobná. Vláda si od nové daně slibuje přibližně půl miliardy eur do státního rozpočtu. Postavila na ní ostatně i část konsolidačních opatření - transakční daň je druhou nejvyšší položkou představených opatření. Na příští rok ministr financí Ladislav Kamenický avizuje ještě větší úsporné kroky.
Kolik podnikatelé zaplatí?
Každý desátý živnostník podle březnového dotazníkového šetření společnosti mojesidlo.sk zvažuje, že s podnikáním skončí. Každý třetí podnikatel, malá či střední firma podle stejného průzkumu předpokládá, že na transakční dani zaplatí měsíčně 200 až 500 eur. Náklady do tisíce eur avizuje 16 procent subjektů a do 5000 eur pak 14,5 procenta lidí. Spočítané zatím náklady nemá 16,5 procenta podnikatelů. Do průzkumu se zapojilo 504 firem.
Zdroj: tisková agentura SITA/mojesidlo.sk
Poplatky nakonec zaplatí zákazník
Tomáš provozuje v Lučenci restauraci. Podniká poslední dva roky a říká, že v nadcházejících měsících chce sledovat, na kolik ho transakční daň přijde, a podle toho v budoucnu nastaví ceny.
„Zatím lidi prosím, aby platili hotově. Mnozí se ale tváří, jako bych chtěl obcházet daně, tak jim musím vysvětlovat, že ne já, ale stát špatně nastavil daň, která se týká jen některých plateb,“ pokračuje. „Teď budu zaměstnancům posílat první výplaty - za každých tisíc eur si připlatím čtyři eura. Nevypadá to jako velká částka, ale nasbírá se to,“ dodává s tím, že velké firmy mají výhodu. „Pokud je faktura deset tisíc a více, zůstává daň na 40 eurech. To není fér vůči malým podnikatelům.“
První oznámení od své banky dostal 1. dubna. Nevěděl ale, že notifikací bude denně dostávat několik, a to u každé faktury, kterou zaplatí. Různé banky posílají upozornění o zaplacení transakční daně v různých intervalech - někdo dostane výpis denně, někdo až na konci měsíce. Pravidla nejsou jednotná.
„Koneckonců to i tak zaplatí zákazník,“ vysvětluje. Už nyní platí různé sazby daně, pokud host obědvá v restauraci, nebo si bere jídlo s sebou. Tomáš si proto dovede představit, že by zavedl položku při platbě kartou, která by část poplatku naúčtovala přímo zákazníkům.
Televize Markíza minulý týden upozornila, že jedna veterinární ambulance už podobný poplatek zavedla. Na vchodové dveře dala upozornění, které potenciální zákazníky upozorňuje, že při bezhotovostní platbě bude účet vyšší.
Nečekané problémy
Řada podnikatelů, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, vysvětluje, že pravidla při zavádění transakční daně byla nepřehledná. „Dívala jsem se na zprávy, hledala informace na stránkách ministerstva financí, ale i tak na mě vyskakovaly samé změny,“ říká podnikatelka Gabriela.
Róbert Vatrál, který má obchod se sušeným ovocem, říká, že novou daň bude platit. Na stát se ale zlobí, že podnikatelům nepomáhá. „Jsme jako bankomat, vše platíme my. Ale když jsme během pandemie chtěli pomoc, nepřišla. Uvidíme, jak moc se tu ještě bude dát podnikat,“ reaguje na transakční daň. Od dubna musel rozdělit firmu na dvě, aby nemusel za své podnikatelské aktivity v zahraničí platit daň, která je povinná na Slovensku.
Kromě toho musel přesunout podnikatelské účty do jedné banky. Pokud by to neudělal, platil by 0,4 procenta i za každý převod mezi účty.
Slovensko, Maďarsko, Venezuela
Transakční daň přijalo Slovensko po vzoru Maďarska, kde ji zavedla vláda Viktora Orbána. Na rozdíl od jižního souseda je ale sazba nižší a platí ji jen podnikatelé a živnostníci. Obdobná daň kromě dvou zmíněných zemí platí už jen ve Venezuele.
Další podnikatelé se ozvali na sociálních sítích. Burgrárna NajsFrajs v Šuranech zákazníky požádala, aby přišli s hotovostí: „Každá platba kartou nás stojí extra peníze, které bychom jinak mohli investovat do kvalitnějších surovin, lepších služeb, případně zachování pro vás přijatelných cen. Malá prosba od nás: pokud vám to situace dovoluje, zvažte platbu v hotovosti - ať už přímo u nás, nebo při objednávce na rozvoz. Pro nás to znamená hodně.“
Živnostníci postupně narážejí i na praktické problémy s novou daní. Režisér Michal Belej upozornil, že banka mu stáhla transakční daň i z odvodů, které od ní mají být osvobozeny. „Mám zdravotní pojišťovnu Union, která nabízí několik možností plateb. Pokud pošlu peníze na účet státní pokladny, transakční daň neplatím. Pokud platím pojištění kartou, transakční daň neplatím. Pokud ale platím přes Tatra pay, Sporo pay a podobně, transakční daň platím,“ uvedl s tím, že se bude u banky domáhat nápravy.
Politickou odpovědnost si strany přehazují
Nepopularity nové daňové povinnosti využívají první politické strany. Opoziční Svoboda a Solidarita (SaS) svolává na úterý do Bratislavy protest nespokojených podnikatelů.
Transakční daň ale vyvolává konflikty i v koalici. SNS Andreje Danka, nejmenší vládní strana, volá po jejím zrušení a chce kulatý stůl mezi politickými stranami. Hlas a Směr s tímto návrhem zatím nesouhlasí.
Danko hrozí, že pokud se nedohodnou, předloží SNS návrh parlamentu sama. Strana by chtěla daň zrušit od července. Ministr financí Kamenický to odmítá a Dankovi připomněl, že on sám pro toto opatření na koaliční radě hlasoval.
Po třech týdnech tak v zemi opět hrozí koaliční krize.
