Článek
Legální, bezpečné a přístupné umělé přerušení těhotenství do 12. týdne těhotenství. A registrovaná partnerství, která by v zemi vůbec poprvé kodifikovala vztahy stejnopohlavních párů.
To jsou dvě společenské otázky, které dělí polskou politickou scénu na dva zákopy. A také dva ze 100 slibů, které měla ve svém volebním programu Občanská koalice nynějšího premiéra Donalda Tuska.
Tuskův tábor avizoval, že oba sliby splní během prvních sto dní vlády, jenže ty už má dávno za sebou – v sobotu je ve funkci přesně sedm měsíců.
Že šlo o nerealistický scénář, který se neobjede bez kompromisů a zpoždění, bylo jasné od začátku. Tuskova centristická strana je totiž v koalici kromě progresivní Levice i s konzervativnější Třetí cestou, tedy s volební koalicí lidovců (PSL) a hnutí Polsko 2050. Zejména agrární lidovci mají na obě témata jiný názor.
To se projevilo i v pátek v Sejmu. V dolní komoře parlamentu se ve třetím závěrečném čtení hlasovalo o návrhu na dekriminalizaci potratů, ale ani nejméně ambiciózní „potratový projekt“ neprošel.
Návrh koaliční Levice by v praxi znamenal zrušení tříletého trestu vězení, který v současnosti v Polsku hrozí lidem provádějícím nelegálně umělé přerušení těhotenství a také těm, kteří ženě se zákrokem pomáhají. Jde například o lékaře, zdravotní sestry nebo aktivisty.
Samotné ženě, která potrat podstoupí, trestní postih nehrozí. Výrazně limitované jsou ovšem legální možnosti interrupcí: omezené jsou pouze na případy ohrožení života matky, znásilnění nebo incest.
215 ku 218
Páteční hlasování nakonec skončilo jásotem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a krajní pravice.
Proti návrhu totiž společně s opozicí hlasovalo i 24 poslanců koaličních lidovců a zdrželo se i několik konzervativců z Tuskovy Občanské koalice. Pro návrh bylo 215 zákonodárců, proti 218 z celkových 460.
V parlamentu jde o první velkou prohru Tuskova tábora od sestavení vlády loni v prosinci.
Hups, Donald Tusk a koalice asi mají problém… Naslibovali a chtěli odpenalizovat trestnou činnost, ale naštěstí je v národě ještě jeho duch. Vždy za životem! Vždy na straně dobra! Potraty jsou vždy zlo!
„Civilizace smrti“
V debatě ve čtvrtečním druhém čtení hovořili poslanci vládní koalice o projektu jako o „záchranném návrhu“. Připomínali případy trestního stíhání matek náctiletých dívek, které pro ně sehnaly potratové pilulky, nebo partnerů, kteří za přípravky zaplatili ze svého konta.
Zmiňovaly se i tragické případy těhotných žen, které zemřely v Polsku na sepsi po odumření plodu – lékaři z obavy z trestního postihu nekonali a s akutním zákrokem vyčkávali.
Opoziční poslanci zas hovořili o zabíjení dětí, civilizaci smrti a potratech jako eutanazii. „Kdo souhlasí s beztrestným zabíjením bezbranných, otevírá ne branku, ale celou bránu civilizaci smrti,“ uvedla například Lidia Burzyńská z PiS.
Právě za vlády Práva a spravedlnosti se v roce 2020 protipotratová legislativa výrazně zpřísnila, což vyvolalo mohutné společenské protesty.
I kvůli potratové legislativě se také v loňských volbách mimořádně mobilizovaly voličky. Volební účast tehdy mimořádně přesáhla 74 procent.
Podle aktuálního průzkumu agentury United Surveys je pro zrušení trestů za podíl na přerušení těhotenství na 53 procent lidí. Pro zanechání současného stavu pak 36 procent. Výrazně větší podporu měl návrh změn mezi ženami.
Ve středu, kdy zmíněný průzkum vyšel, zavelel k akci premiér Donald Tusk. „Budeme hlasovat pro dekriminalizaci potratů. Budeme hlasovat pro registrovaná partnerství jako vládní projekt, i když ne všechny se mi podařilo přesvědčit. Končíme diskuzi, je čas na rozhodnutí,“ napsal ve středu na síti X.
Będziemy głosować za depenalizacją aborcji. Będziemy głosować za związkami partnerskimi jako projektem rządowym, chociaż nie wszystkich udało mi się przekonać. Kończymy dyskusję, czas na decyzje.
— Donald Tusk (@donaldtusk) July 10, 2024
Přetahovaná o práva LGBT+ lidí
Už loni na konci prosince Tusk avizoval, že registrovaná partnerství prosadí „do konce zimy“. Ještě na konci června přitom ministryně pro rovnost Katarzyna Kotula (Levice) vyjednávala o změnách s lidovci.
Ti trvají na vyškrtnutí možnosti osvojení dítěte partnera a adopce, na nemožnosti přijmout společné příjmení partnerů nebo na tom, aby uzavření partnerství na matrice nedoprovázel žádný ceremoniál, který by mohl připomínat sňatek.
Výsledkem má být vládní návrh celé koalice, který teď čeká mezirezortní připomínkové řízení a veřejné konzultace. Vláda by se jím měla zabývat zřejmě na podzim.
Návrh není obdobou stejnopohlavních sňatků známých zejména ze západních států, ale pouze registrovaných partnerství. Polsko je k přijetí úpravy vázané loňským rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj má Varšava upravit právní ochranu soužití párů stejného pohlaví včetně majetkových poměrů, daní a dědictví.
Jestli bude mít konečný návrh šanci projít, není jasné. Někteří poslanci koaliční PSL dopředu avizují, že nebudou hlasovat pro žádnou jeho variantu.
Co říkají průzkumy?
Podle průzkumu agentury United Surveys pro server Wirtualna Polska z konce letošního června je na 47 procent Poláků pro zavedení registrovaného partnerství s možností adopce dítěte partnera či partnerky.
Ve stejném průzkumu souhlasilo se zavedením partnerství, ale bez možnosti adopce, 15 procent respondentů.
V průzkumu agentury IBRiS pro lis Rzeczpospolita ze začátku července bylo pro možnost osvojení dítěte partnera 52 procent lidí.
Do cesty se mu navíc může postavit konzervativní prezident Andrzej Duda. Pro přehlasování prezidentského veta je v Sejmu potřeba třípětinová většina, veto proto znamená pro zákony obvykle nezvratnou stopku.
Postoj Dudy k partnerstvím není jasný. „Musím si projít jeho detaily,“ řekl tento týden o návrhu. Jasnější postoj zaujal ohledně zmíněné dekriminalizace potratů – zákon by vetoval.
„Pokud těhotné ženy podstoupí potrat, neměly by se trestat, protože žena je tu ve zvláštní situaci. Ale ostatní lidé, kteří by se na tom zákroku podíleli, to už je zcela jiná věc,“ řekl prezident ve vysílání TVN24. Dudovo funkční období končí v srpnu 2025.
