Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/
„Pan prezident Pavel hodně zmiňuje našeho přítele Václava Havla. Říká, že je to jeho vzor, takže proto,“ říká Zbigniew Janas na půdě české ambasády ve Varšavě. Za komunistického režimu byl Janas hlavním organizátorem přeshraničních schůzek polských a československých disidentů.
„KSČ nevadí, takový byl život“
Teď novému českému prezidentovi Petru Pavlovi předal ve Varšavě desítky let starou poštovní známku, která připomíná desáté výročí vzniku Charty 77. Na 5000 kusů jich tehdy samizdatově vytiskli v Polsku a velká zásilka se měla dopravit do Československa.
Přes hranice ale nakonec velká část známek neprošla a byla jako kontraband zabavena a zlikvidována polskou tajnou policí. Podle bývalých disidentů je proto dárek pro Pavla unikátní, protože známek zbylo jen několik kusů.
Výběr daru není podle Janase náhodný. Podle představitelů Polsko-československé Solidarity, tedy kruhu disidentů, totiž nový český prezident do jisté míry navazuje na Havlovy hodnoty a politiku.
Bývalým disidentům nevadí ani to, že byl Pavel ve druhé polovině 80. let členem komunistické strany. „Vždycky říkám, že to všechno záleží na tom, jak se člověk choval. Já sám mám hodně přátel, kteří byli v komunistické straně, a pokud se chovali slušně, nemám s nimi problém. Takový byl život,“ říká Zbigniew Janas.
Rozhovor s disidentem Janasem
Se Zbigniewem Janasem Seznam Zprávy hovořily před několika lety o česko-polské vzájemnosti a spolupráci v disentu.
Osobnost prvního českého prezidenta uctili Pavel s manželkou Evou ve Varšavě i přímo před českým velvyslanectvím, kde před pár lety přibylo náměstíčko pojmenované po Havlovi.
Laťka je nízko, zaznívá
Krátkou ceremonii sledovaly desítky krajanů, mezi nimi i Sára s kočárkem. Je na mateřské a ve Varšavě bydlí tři čtvrtě roku. „V Praze bych se podívat asi nešla, ale tím, že je tu člověk součástí nějaké menšiny a chodí sem na ambasádu volit, tak chce vidět, co následuje a jak se to podařilo,“ vysvětluje, proč přišla.
Od Pavla prý zatím žádná konkrétní očekávání nemá. „Laťka je nízko, takže doufám, že nebudu nějak negativně překvapená,“ říká se smíchem. Sama v Polsku vnímá jako velký problém stav právního státu, neumí si prý ale představit, jak se na diplomatické rovině takové téma řeší. Sám prezident dopředu řekl, že se věci při své první návštěvě věnovat nebude.
„Mohli by teď ale řešit otázky visegrádské čtyřky, která teď nefunguje úplně tak, jak si asi někteří demokratičtí státníci představují,“ myslí si Sára. Dotaz na Pavla neměla. „Uvidíme třeba za pět let, jestli se na něj třeba znovu půjdu podívat,“ dodává.
Čeští krajané prezidentovi předali dar, jehož součástí byly mimo jiné audiolekce polštiny a také lahev polské vodky. „Aby vám to trošičku ulehčilo vstup do polského jednání,“ komentují dar předávající. „Ježíšmarjá…,“ zazní potom od pobavené Evy Pavlové v první reakci na otevření balíčku ve flanelovém obalu.
„Jsme moc rádi, že jste tady,“ zní pak ještě z hloučku Čechů. Je to podle nich poprvé po dvaceti letech, tedy čtyřech prezidentských funkčních obdobích, co se s nimi česká hlava státu sešla.
Za „příjemný bod“ označil shromáždění i Pavel. S krajany krátce mluvil třeba o pivu a fenoménu polských hospod v českém stylu. V rozmluvě s nimi pak pokračovala v Českém centru první dáma.
Tématu, které zmiňovala Sára, se prezident ve Varšavě věnoval také. O visegrádské čtyřce totiž mluvil ve čtvrtek se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
Pavel a visegrádská čtyřka
Postojům prezidenta ke skupině sdružující Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsme se věnovali podrobně tento týden:
„Díváme se na to stejně. Je to užitečná platforma, protože představuje prostor pro témata, kde máme společný zájem. Nemusíme mít nutně ambici pozvednout tohle uskupení na úroveň integrované zahraniční, nebo dokonce bezpečnostní politiky. To v tuhle dobu rozhodně není možné,“ řekl prezident na dotaz Seznam Zpráv.
Byla by podle něj ale škoda ničit platformu, která „je užitečná v řadě jiných oblastí, kde se shodneme“.
Do Varšavy jel kvůli Babišovým výrokům
Návštěva Polska je Pavlovou druhou zahraniční cestou. Splnil tím slib, který dal před druhým kolem prezidentských voleb v reakci na výroky svého protikandidáta Andreje Babiše o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku a pobaltským státům.
Pavlovo gesto tudíž mělo do jisté míry Poláky „uklidnit“. To, že cesta do Varšavy přišla jen týden po inauguraci a hned po celkem automatickém Slovensku, navíc minimálně v polském prezidentském paláci padlo na úrodnou půdu – Andrzej Duda to ve čtvrtek na tiskové konferenci vyzdvihl hned několikrát a označil to za „silné gesto“.
Prezidenti jednali mimo jiné o ekonomické spolupráci, rozvoji dopravního spojení, chystaném summitu NATO či o energetice. Tématem byla i válka na Ukrajině. Duda po setkání s Pavlem oznámil, že Polsko předá v příštích dnech Kyjevu první čtyři letouny MiG-29.
Stejně jako v případě moderních tanků Leopard 2 je Varšava první stát, který Ukrajině poskytne stíhačky. O dodávce migů uvažuje i Slovensko. Rozhodnutí tam ale komplikuje to, že vláda v prosinci přišla o důvěru parlamentu a část opozice je ostře proti.
Český prezident se ve Varšavě sešel také s předsedy obou komor parlamentu a čeká ho i jednání s premiérem.
Zatímco na Slovensko jel Pavel s delegací minulý týden automobily, do Varšavy tentokrát letěl vládním speciálem. Ten prezidenta v pátek po poledni dopraví i do města Řešov na jihovýchodě Polska asi 90 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Pavel si tu prohlédne logistické centrum letiště Jasionka, které se po ruské invazi stalo hlavním překladištěm a křižovatkou pro zbraně na obranu Ukrajinců před Rusy a další pomoc.
