Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštního zpravodaje v Maďarsku/
„Haló,“ pronesu trochu z legrace směrem k telefonu ležícímu na stole přede mnou. Jde o mobil maďarského investigativního novináře Szabolcse Panyie, se kterým se scházíme v centru Budapešti.
Reportéra, který pracuje pro maďarské a mezinárodní projekty Direkt36 a Vsquare, v roce 2019 kvůli jeho práci sledoval pokročilý špionážní software Pegasus. Přítomnost Pegasu potvrdila forenzní analýza telefonu.
V té době psal Panyi o Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční bance, jež sídlila v Budapešti, a o zástěrce a krytí, které ve skutečnosti poskytovala ruským zpravodajským službám. Spyware tehdy mířil i na maďarského spolupracovníka amerického novináře, který se tématu banky také věnoval.
„Je docela ironické, že když jsme psali o ruské bance a ruské špionáži, neodposlouchávali nás Rusové, ale Maďaři. Většina mých příběhů je o tom, jak Orbánova vláda nebrání ruským zpravodajským aktivitám a jak je maďarská vládní elita v zajetí ruských peněz,“ dodává Panyi.
Rozhovor s primátorem
„Orbán tvrdil, že nebude sluhou Gazpromu, ale od té doby se mu podařilo zcela proměnit názory svých voličů a teď prosazuje velmi protizápadní rétoriku a politiku,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy opoziční primátor Budapešti Gergely Karácsony.
Teď je jeho telefon dobře chráněný a prochází pravidelnou kontrolou. Neznamená to ovšem, že je v úplném bezpečí.
„Mám velmi adresné informace o tom, že jsem stále pod dohledem, ale už to není Pegasus. Dokonce ani maďarská zpravodajská služba není tak hloupá, aby použila stejný trik dvakrát,“ říká u kávy Panyi.
Jen tak mimochodem pak při rozhovoru o podmínkách novinářské práce v Maďarsku zmiňuje i fyzické sledování jeho osoby.
Země „predátora svobody tisku“
V nejnovějším žebříčku svobody tisku obsadilo Maďarsko nepříliš lichotivou 67. příčku ze 180. Česko je na 17. pozici. Seznamu zemí, kde je svoboda tisku největší, vévodí skandinávské státy a Nizozemsko.
Aféra Pegasus v Polsku
Spyware Pegasus využíval v Polsku i aparát za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského. Po výměně u moci začalo vyšetřování a pracuje i parlamentní vyšetřovací komise. Kdo přesně sledování spywarem čelil, není jasné, sledovány ale zřejmě byly i špičky PiS.
Organizace Reportéři bez hranic (RSF), která podmínky médií každoročně hodnotí, dokonce označuje premiéra Viktora Orbána za „predátora svobody tisku“.
„Vybudoval skutečné mediální impérium, které podléhá příkazům jeho strany. (…) Poté, co se veřejnoprávní média proměnila v nástroj propagandy a několik médií převzali nebo umlčeli oligarchové s úzkými vazbami na vládnoucí Fidesz, ovládá Orbánova strana 80 procent médií v zemi,“ píše RSF.
Podle editora „neorbánovského“ média, se kterým Seznam Zprávy hovořily v Budapešti, teď k dalšímu posílení impéria Fideszu nedošlo. Identitu editora redakce zná, vzhledem k mediálnímu prostředí v zemi si ji ale nepřál zveřejnit.
V hledáčku je například populární zpravodajský server 24.hu. K převzetí došlo naposledy v případě serveru Index, který teď platí za „hybridní“. Podle editora totiž mísí propagandu i s krotkými texty a články o korupci. „To v konečném důsledku čtenáře dokonale mate,“ říká novinář.
Frustrace i zábava
Neznamená to, že by v Maďarsku neexistovala investigativní novinařina. Podle novináře Szabolcse Panyie, který rozkrývá fungování Orbánova systému a mezinárodní spojitosti, je ovšem investigace frustrující i zábavná zároveň.
„Zábavné je to z toho důvodu, že mi nikdy nedojdou témata a mám rozepsaných asi deset kauz naráz. A frustrující, protože zatímco v normální západoevropské zemi by můj text měl velký dopad, v Maďarsku je reakce veřejnosti mnohem slabší,“ poznamenává.
Vysvětluje si to tím, že část Maďarů čte a sleduje zprávy jen ze státních a vládních médií spojených s Fideszem. „Ke zhruba polovině lidí se tyhle investigativní příběhy nikdy nedostanou.“
Válka, migrace, gender
Premiér Viktor Orbán v letošní kampani opět akcentuje „bruselský diktát“ a téma války, Budapešť ale jeho strana zřejmě zpátky nezíská. Pohled Seznam Zpráv na maďarskou kampaň.
Problémem je podle něj i reakce autorit, které předestírají, že ve věci podezření z korupce konají, ale nakonec vyšetřování uzavřou bez výsledku. „A když dojde k soudnímu sporu, jsem to obvykle já, kdo je na lavici obžalovaných, ne ten, kdo udělal něco špatného a koho jsem odhalil,“ pokračuje Panyi.
Další z řady překážek novinářské práce, která nepracuje pro Orbánův systém, je shánění informací. Na záznam a na jméno nikdo z postav vládního tábora mluvit nechce a oficiální žádost odmítají.
Jediným zdrojem jsou kontakty uvnitř
Nepomáhá v tom ani zákon o svobodném přístupu k informacím. Žádosti totiž úřady buď odmítají, nebo odpovídají nesmyslně. To vede k soudním sporům, a ani jejich výhra není pro novináře zárukou úspěchu.
Státní aparát totiž občas navzdory rozsudkům informace neposkytne, případně s takovým časovým odstupem, během něhož věc ztratí na významu a aktuálnosti.
„Jediný způsob, jak mohu jako investigativní novinář získat informace o kauzách, je shánět si zdroje mezi lidmi zevnitř, kteří mi dají tip a pustí mi nějaké informace,“ vysvětluje Panyi.
To bylo podle něj jedním z důvodů, proč na něj před několika lety cílil špionážní software Pegasus. „Vláda chtěla zjistit, kdo jsou ti lidé zevnitř, kteří vynášejí informace,“ dodává novinář.
Co dokáže systém Pegasus?
Za příklad své investigativy dává Panyi zjištění z roku 2022 o tom, že do systémů maďarského ministerstva zahraničních věcí se dostali ruští hackeři. K interním informacím měli přístup roky. Úřad celou věc tajil.
Panyi se podílel i na investigativě o zneužívání spywaru Pegasus, jehož byl sám obětí. Dostal se k uniklé databázi 50 tisíc telefonních čísel z celého světa, na které izraelský spyware útočil. Maďarska se týkalo 350 čísel z doby od začátku roku 2018 do poloviny roku 2019.
„Některé z nich byly legitimní cíle protiteroristických nebo kontrašpionážích operací nebo předmět vyšetřování trestní činnosti. Identifikovali jsme ale i šest nebo sedm reportérů a tři majitele mediálních společností, které byly v té době kritické k Orbánovi, a také jejich okolí, přátele,“ líčí reportér.
Péter Magyar zahýbal s maďarskou politikou
V průzkumech už předběhl opozici, do politiky přitom vtrhl teprve v březnu. Péter Magyar zná poměry Orbánova systému, proto mu věříme, slyšely Seznam Zprávy na manifestaci podporovatelů nečekaného protivníka Viktora Orbána.
Na seznamu byli i úředníci kritičtí vůči některým politickým rozhodnutím Orbánovy vlády. „Například státní tajemník, který je vzděláním jaderný vědec a dohlížel nad projektem rozšíření jaderné elektrárny Paks, se snažil zabránit ústupkům Rusů, které byly na úkor bezpečnosti,“ říká Panyi. Po sledování spywarem pak byl tajemník propuštěn.
Panyi zmiňuje, že i teď může stát snadno poslouchat jeho telefonické hovory nebo mu číst e-maily, ale o fyzické hrozbě prý řeč být nemůže.
„Nečelíme hrozbám fyzickým násilím nebo výhrůžkám smrtí, novináři se nezavírají do vězení. Obtěžování ze strany úřadů je ale fakt, a očekávám, že se v souvislosti se vznikem nového orgánu na ochranu suverenity ještě zvýší. Nechci ale věc zveličovat, protože u nás se na rozdíl od Slovenska zatím novináři nevraždí,“ uzavírá.
