Hledal parohy a našel raketu. Příběh, který o Polsku poví mnohé

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

„Jel na koni po lesní cestě a našel část paroží. Chtěl najít i zbytek, takže se ho vydal hledat po okolí, jenže místo paroží narazil na místo, kde se válely trosky,“ líčí Andrzej Sobkowski. Starosta polské vesnice Zámostí (Zamość) mi vypráví, jak letos na konci dubna náhodný „kolemjdoucí“ našel v blízkém lese části rozbité ruské rakety Ch-55.

Ta přiletěla o necelých pět měsíců dříve z běloruského vzdušného prostoru a dopadla 400 kilometrů hluboko v polském vnitrozemí jen asi 15 kilometrů od třistatisícového města Bydhošť (Bydgoszcz). Zabořila se do písčité půdy a nechala po sobě kráter, kolem kterého se povalovala spousta úlomků.

Dnes už lze místo dopadu rozpoznat jen s obtížemi. Bez pomoci šéfredaktora bydhošťské redakce listu Gazeta Wyborcza (GW) Jacka Glugly bych ho v hustém borovém lese nenašel.

Z nezpevněné lesní cesty jsme zabočili na zarůstající pěšinu a pak ještě kousek dál mezi stromy. Žádné stopy po polámaných borovicích tu nejsou. Výrazný je jen useknutý kmen mladšího stromu a čouhající kořeny.

A přece je přímo na místě patrných pár nerovností svědčících o tom, že tu při vyšetřování pracovala těžká technika. Povaluje se tu také pár plechovek od piva, které jsou památkou na „raketovou turistiku“. Na jaře se sem jezdili dívat zvědavci dokonce až z okolních regionů.

Raketa dopadla do lesa loni zřejmě 16. prosince po osmé hodině ráno asi necelý kilometr od nejbližší zástavby. Na konci dubna se pak vesnička Zámostí díky náhodnému nálezu dostala do centra pozornosti a na chvíli trumfla slavnějšího a většího jmenovce ve východním Polsku, jenž je na seznamu UNESCO.

„Měli jsme svých pět minut slávy, ale nikdy jsem si nemyslel, že se na nás najednou bude soustředit pozornost celé země. Dobře, že se nic vážného nestalo, protože když se zamyslím, to nebezpečí bylo velké. Pokud by byla raketa vyzbrojená, asi bychom tu jen tak neseděli,“ říká mi starosta Zámostí Sobkowski. K újmě na životech ani majetku naštěstí nedošlo.

Vážnost incidentu podtrhuje, že typ Ch-55, vyráběný ještě v Sovětském svazu, je schopný nést jadernou hlavici. Raketa, které pravděpodobně u polského Zámostí došlo palivo, měla betonovou hlavici, kterou Rusové používají jako klamný cíl při bombardování Ukrajiny. Zaměstnávají tak ukrajinskou vzdušnou obranu. Právě ráno 16. prosince byla Ukrajina pod rozsáhlým vzdušným útokem.

Velkou symboliku a také prostor pro mnoho spekulací zavdává i to, že Bydhošť platí za „vojenské město“. Nachází se v něm totiž školicí centrum NATO a také vojenské letiště s důležitým opravárenským závodem. Mnohem pravděpodobnější, než že šlo o cílený ruský útok, je verze o porouchané raketě, která zabloudila.

Polské radary v polovině loňského prosince střelu letící z běloruského vzdušného prostoru zachytily. Nad Polskem letěla šestimetrová raketa zřejmě dlouhých 30 minut a podle premiéra Mateusze Morawieckého kvůli ní dokonce vystartovaly letouny F-35. Zřejmě vlivem počasí ale s objektem ztratily kontakt.

Poblíž Zámostí raketu pár dní po dopadu hledal pátrací vrtulník. Čím to, že ozbrojené síly záhy přestaly raketu hledat? „Jak znám Poláky, myslím, že uvažovali zhruba takto: ‚Něco spadlo. Nevíme, kde to je, nenašli jsme to, ale nic nevybuchlo, nikoho to nezabilo, tak co s tím? Nehledáme, nehlásíme…,‘“ uvažuje nad otázkou novinář Jacek Glugla. „To je takový náš polský přístup,“ dodává.

Důležitý pro vysvětlení je i další kontext. V týdnech před dopadem rakety u Zámostí totiž polský ministr obrany Mariusz Błaszczak opakovaně ujišťoval veřejnost, že „polské nebe je bezpečné“. V polovině loňského listopadu ovšem na vesnici Przewodów těsně u hranic s Ukrajinou spadla raketa a zabila dva Poláky. Podle polských vyšetřovatelů šlo o zbloudilou střelu ukrajinského obranného systému S-300.

Zveřejnění druhého závažného incidentu v tak krátké době by uštědřilo polskému ministerstvu obrany další šrámy. Ty se nakonec dostavily tak jako tak, jen se zpožděním necelých pěti měsíců. A navíc s tragikomickým příběhem náhodného nálezu trosek v lese.

Po prvotním tutlání akce bezpečnostních složek u Zámostí se dostaly na veřejnost i fotky z místa dopadu a další podrobnosti. Den poté, co na místě nálezu operovaly bezpečnostní složky, se podařilo novináři deníku GW Maciejovi Kuleszovi posbírat plné dvě hrsti úlomků rakety. Další součásti našel jeden z místních obyvatel.

Fanoušek vojenství Kulesza úlomky podrobně prozkoumal a identifikoval je jako části rakety sovětské výroby, a dokonce konkrétního modelu Ch-55. Zprávu o tom, že do té doby neznámý objekt u Zámostí byl ruskou raketou, pak bydhošťská Gazeta Wyborza pod Gluglovým vedením publikovala jako první.

Následovalo pozdvižení a tlak na politiky. Ministr obrany Mariusz Błaszczak nejdřív mlžil a pak přehodil odpovědnost za celou věc na operační velitelství ozbrojených sil. V armádě to vyvolalo pnutí, které nakonec musel mírnit prezident Andrzej Duda.

„Všechno se pak rozpilo v informačním chaosu. Je to jejich osvědčená metoda – přebít věc jinou aférou a tématem. Stále přitom panuje otázka, kdy se o celém incidentu vlastně dozvěděli premiér s prezidentem,“ říká mi na místě dopadu rakety novinář Jacek Glugla.

Podobně hovoří i publicista listu Rzeczpospolita Jacek Nizinkiewicz. „Vláda se snaží všechna pro ni nepříjemná témata přebít jinými, nebo dělá, že neexistují. Ministr obrany, premiér, prezident ani ministr vnitra na otázky o raketě neodpovídají a nezávislá média se jich na ni ani nemohou ptát,“ řekl Seznam Zprávám.

Oficiálně se celá věc dál vyšetřuje a vládní politici o ní veřejně nemluví. Naopak, vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) ve volební kampani dává důraz na bezpečnost. Slogan „Bezpečná budoucnost Poláků“ je dokonce hlavním heslem volební kampaně partaje Jarosława Kaczyńského. Strana vládne v zemi už osm let a v nedělních volbách usiluje o třetí vítězství v řadě.

Bývalý velitel polských pozemních sil, generál Wałdemar Skrzypczak, označil v rozhovoru pro Seznam Zprávy takové heslo za projev pokrytectví. „Vláda před rokem stále opakovala, že je naše nebe bezpečné a že funguje nad Polskem deštník. Systém protivzdušné obrany byl ale děravý a nepřipravený,“ míní generál ve výslužbě.

„Bezpečnost, o které mluví strana PiS, je ve skutečnosti iluzorní,“ tepe do obranné politiky PiS i Jacek Nizinkiewicz. Kromě raket v Przewodówě a u Zámostí jmenuje publicita listu Rzeczpospolita také incident z letošního srpna, kdy nad polským územím létaly běloruské vojenské vrtulníky.

Nizinkiewicz podotýká, že v rámci tématu bezpečnosti teď strana PiS v kampani silně akcentuje hlavně migraci a uprchlíky.

„Dva dotazy v referendu, které se koná souběžně s parlamentními volbami, se týkají migrační politiky. Do toho tu ale máme korupční vízovou aféru, v níž jde o to, že se na ministerstvu zahraniční nelegálně obchodovalo s vízy pro obyvatele afrických a asijských zemí,“ říká publicista.

I podle profesora politologie Antoniho Dudka z varšavské Univerzity Kardinála Stefana Wyszyńského teď strana PiS klade menší důraz na vojenské ohrožení ze strany Ruska. „Více se soustředí na hrozbu, kterou podle nich představuje migrace z Asie a Afriky a rétoriku o povinné relokaci z EU,“ říká Dudek.

Zároveň ministr obrany Mariusz Błaszczak kontinuálně zdůrazňuje obří zbrojní zakázky na tanky, letadla a plán na největší pozemní armádu v Evropě o síle 300 tisíc mužů.

Do kampaně kromě migrace ale strana PiS vnesla i další výrazné téma. Ministr Błaszczak odtajnil a v polovině září zveřejnil několik úryvků z obranného plánu země pod krycím označením „Warta – 00101“.

Donedávna přísně utajovaný dokument pochází z roku 2011 a zahrnuje popis jedné z možných variant samostatné obranné operace před pozemním útokem nepřítele z východu. Jde tedy o obranné kroky polské armády před příchodem spojeneckých vojsk.

Dokument v létě 2011 podepsal šéf generálního štábu generál Mieczysław Cieniuch a stvrdil ho tehdejší ministr obrany Bogdan Klich z Občanské platformy. Premiérem byl v té době Donald Tusk, který je dnes opět hlavním vyzyvatelem strany PiS.

Podle současného ministra obrany Mariusze Błaszczaka svědčí plán o tom, že Tusk „byl v případě války připravený vzdát se poloviny Polska“. „Dokumenty ukazují, že Lublin, Řešov nebo Lomže mohly být polskou Bučou,“ ohlásil ministr v dramatickém spotu s narážkou na ukrajinské dějiště ruského masakru. „Právo a spravedlnost to změnilo a bude bránit každý kousek Polska,“ dodal Błaszczak.

Strana PiS pak akcentovala téma v dalších volebních materiálech pod heslem „Tuskova linie zrady“. „Plán obrany Polska na Visle, to je okupace východu a ostřelování západu. To nedovolíme!“ hlásí jeden ze spotů.

Žádný armádní důstojník nikdy neplánoval vzdát se části Polska, jak podotýká k celé záležitosti v rozhovoru pro Seznam Zprávy generál Waldemara Skrzypczak. „Je to obrovská lež a podvod. Ať se stydí ti politici a vojáci, kteří teď něco takového tvrdili, je to hanebné,“ říká Skrzypczak.

Podle generála Błaszczakův krok podrývá důvěru spojenců v NATO. „Protože Rusům se dala na podnose strategická obranná operace Aliance, protože náš plán je součástí plánů NATO,“ varuje Skrzypczak

„Je to nebezpečné. Současný obranný plán samozřejmě není totožný, ale musí být podobný. Proč? Protože Polsko nezměnilo svou geografickou polohu, je pořád na tom samém místě. Řeky plynou na stejném místě, města jsou na stejných místech,“ upozorňuje emeritní generál.

Kritiku schytal Błaszczak za politickou hru s obranou země od opozice i od dalších bývalých armádních generálů. Podle politologa Antoniho Dudka jde o určitou paranoiu. „Říkají, že když vládu převezme Tusk, Polsko padne a změní se v německo-ruské kondominium (spoluvlastnictví), kde bude hranicí Visla. Jedna třetina Poláků tomu věří,“ Dudek.

„Nechápu ovšem, a to je mezera v logice PiSu, že pokud je Tusk německo-ruským zrádcem, jak je možné, že nezničil Polsko během své vlády v letech 2007 až 2014,“ uvažuje profesor politologie.

Využití citlivých dokumentů v kampani zhodnotilo v průzkumu agentury Ibris negativně 60 procent dotázaných, kladně pouze 26 procent. Podle deníku Rzeczpospolita, který si společně s rádiem RMF FM průzkum objednal, se odtajnění dokumentů nelíbí nejen sympatizantům opozice, ale také nerozhodnutým voličům a také nemalé části podporovatelů strany PiS.

Riskantní předvolební sázka na politickou hru s obranným plánem se proto Błaszczakovi nemusí vyplatit tak, jak plánoval.