Zelenskyj šel v OSN na hranu. Naštval nejbližšího spojence a může na to doplatit

„Otevřeli jsme dočasný námořní vývozní koridor. Pracujeme na zachování pozemních tras. Je znepokojivé, že někteří v Evropě si hrají na solidaritu v rámci politického divadla - z obilí dělají thriller. Může se zdát, že se drží vlastních rolí. Ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro herce z Moskvy.“

To jsou slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, která pronesl v noci z úterý na středu před Valným shromážděním OSN. Nejedno obočí po nich vyletělo nahoru.

Pokud jde o vyjednávání podpory pro svou zemi nebo připomínání, jak důležité je s pomocí nepolevit, ukrajinský prezident často nešetří tvrdými vyjádřeními. Příkladem toho může být i rozruch, který způsobil během červencového summitu NATO. Na sítích tehdy uvedl, že by bylo „bezprecedentní a absurdní“ neposkytnout Ukrajině časový rámec pro přijetí do Aliance.

Pokusil se tak na poslední chvíli ovlivnit usnesení lídrů, kteří jednali o tom, jak bude vypadat další pomoc bojujícím Ukrajincům, a o případném členství Ukrajiny v NATO. Zelenského slova však neměla takový dopad, jaký by si prezident přál. Západní státy svým chováním spíše popudil.

Dalo by se tedy říci, že Zelenského tvrdá hra a slovní útoky nejsou pro veřejnost nic nového, tentokrát ale možná překročil pomyslnou hranici. Svými slovy před světovými lídry v New Yorku totiž v podstatě nepřímo zkritizoval Polsko, které je od počátku ruské invaze jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny.

„Mohu říci jen to, že tato slova jsou překvapivá a nespravedlivá,“ reagoval již na Zelenského vyjádření poradce polského prezidenta Marcin Przydacz. „Ukrajinská vláda podle mě odhání ruce, které jí pomáhají,“ dodal s připomenutím role, kterou Polsko v pomoci Ukrajině sehrává. Zdůraznil, že Ukrajina si útokem na své záchranáře škodí.

Navázal tím na úterní slova svého šéfa Andrzeje Dudy, který během svého pobytu v USA přirovnal Ukrajinu k tonoucímu, který je nebezpečný těm, kteří se ho snaží zachránit.

I když prý Duda složitou situaci sousední země chápe, musí jednat hlavně v zájmech Polska, které by v opačném případě mohla Ukrajina ve své snaze o záchranu stáhnout do vody s sebou.

Na Zelenského slova Varšava reagovala i předvoláním velvyslance. Náměstek polského ministra zahraničí mu předal „důrazný protest“ a upozornil ho, že „nátlak na Polsko přes vícestranná fóra“ není metodou, jakou by oba státy měly řešit spory.

Duda svými slovy reagoval na momentální napětí mezi zeměmi, které se týká již déle trvajících problémů s vývozem ukrajinského obilí. Zatímco Evropská komise se rozhodla neprodloužit zákaz jeho dovozu do unijních zemí sousedících s Ukrajinou, který vypršel minulý týden, Slovensko, Polsko a Maďarsko v embargu pokračují.

Zákazem se trojice zemí a Chorvatsko, které se ke skupině přidalo v úterý, snaží ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny. I nadále však chtějí umožňovat, aby se ukrajinské produkty dostávaly přes jejich hranice do těch částí světa, kde lidé trpí hladem.

Vše je třeba zároveň vnímat v kontextu blížících se voleb. Slováci budou nový parlament vybírat už na konci tohoto měsíce, Poláci v polovině října. Část veřejnosti v obou zemích na výpady proti Ukrajině slyší.

Kyjevu se rozhodnutí skupiny států nicméně nelíbí a označuje ho za protiprávní. Situace se navíc nově vystupňovala až do bodu, kdy Ukrajina podala oficiální stížnost u Světové obchodní organizace, a objevily se také zprávy o tom, že by na oplátku mohla uvalit embargo na některé zboží dovážené z těchto zemí.

V případě Polska to prozatím ve středu alespoň dočasně vyloučil náměstek ukrajinského ministra hospodářství a obchodu Taras Kačka, který takový krok neočekává. Jde prý o poslední možnost, ke které by se Ukrajinci uchýlili, a primárně se chtějí s Polskem pokusit dohodnout.

Polsko ovšem, jak již avizoval mluvčí tamní vlády, z embarga ustoupit nehodlá.

Vztahy mezi Ukrajinou a Polskem tak prochází zkouškou a nynější hádka o obilí není zdaleka jediným sporem, který se v posledních týdnech mezi zeměmi objevil.

Na začátku srpna musel polský velvyslanec na Ukrajině na kobereček kvůli výrokům prezidentského poradce Przydacze, který v televizním vysílání doporučil Ukrajině, aby „začala doceňovat“ polskou podporu.

Na okraj Valného shromáždění OSN se pak měli Duda a Zelenskyj sejít, jednání ale podle polského prezidenta „z organizačních důvodů“ neproběhlo.

Zda se na této skutečnosti podepsaly i poslední týdny plné skřípaní, se dá jen spekulovat. Ještě v první polovině roku se však oba lídři prezentovali jako velcí přátelé, a během dubnové srdečné návštěvy Zelenských v Polsku dostal ukrajinský prezident od svého polského protějšku dokonce státní vyznamenání.

Napjatá politická situace by se navíc mohla projevit i na postoji polské veřejnosti, která jde za necelý měsíc k volbám. Polský ministr pro evropské záležitosti Szymon Szynkowski vel Sęk již dokonce připustil, že Polsko by mohlo v budoucnu snížit svou podporu Ukrajině, pokud by průzkumy veřejného mínění ukázaly, že si to Poláci přejí.

Výroky jako ten, kterého se Zelenskyj dopustil v New Yorku, by tak mohly napáchat více škody než užitku. Polská společnost je totiž emocionální a na podobná slova a gesta reaguje vznětlivě, což se ostatně již stihlo projevit i nyní.

„Dali jsme jim tanky, uvolnili letiště, poslali všechny druhy zbraní, přivítali miliony uprchlíků a poskytli jim pomoc. Byli jsme s Ukrajinou od prvního dne války a dnes nás prezident Zelenskyj – kvůli obraně polských zemědělců – nepřímo nazývá spojenci Ruska. Prostě to nedává smysl,“ reagoval na platformě X (Twitter) třeba polský komentátor Marcin Makowski.

Aktualizace: Doplnili jsme informaci o předvolání ukrajinského velvyslance v Polsku.