Článek
„Stavba fyzické části bariéry na hranici s Běloruskem byla dokončena,“ oznámil ve čtvrtek premiér Mateusz Morawiecki. 187 kilometrů dlouhý plot zakončený žiletkovým drátem začalo Polsko budovat loni kvůli migrační krizi na svých hranicích vyvolané sousedním Běloruskem.
Lukašenkův režim a jeho mafiánské struktury tehdy začaly vydělávat na organizování „zájezdů“ migrantů z Blízkého východu a z Afriky do Minsku, které pak svážely na hranice s Polskem a vytlačovaly přes hranici do zdejších bažin a lesů. Evropská unie to považuje za odvetu za sankce, které proti Bělorusku zavedla.
Bariéru chce Polsko v další fázi doplnit elektronikou a speciálním monitorovacím systémem. Díky tomu nebudou muset pohraničníci držet neustálé hlídky v terénu, ale hranici budou kontrolovat na dálku. Kompletně hotovo by podle vlády mělo být v polovině září.
Kvůli stavbě loni na podzim polští poslanci urgentně přijali v parlamentu zvláštní zákon. Hlasovalo se o něm měsíc a půl poté, co byl v příhraničí vyhlášený bezprecedentní výjimečný stav. Takové opatření přitom polská vláda nezavedla ani během pandemie koronaviru.
Podél hranice se už na podzim natáhl žiletkový drát, v terénu byly tisíce pohraničníků a vojáků, drony a termovize. Navzdory tomu tehdy pohraničníci dál informovali o desítkách pokusů nelegálního překročení hranice denně a objevovala se videa, jak běloruské složky vytlačují lidi na polskou stranu.
Reportáž Seznam Zpráv z polsko-běloruské hranice:
„Je to 30 tisíc kůlů, 20 tisíc sloupů. Je to naprosto klíčová a zásadní investice z pohledu bezpečnosti země. Dnes už nikdo v Evropě ani v Polsku nemá pochybnosti o tom, že jsme byli cílem hybridního útoku Lukašenka,“ řekl nedávno v Polské televizi náměstek ministra vnitra Błażej Poboży. Politik vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) měl na mysli ruskou invazi na Ukrajinu, při které diktátorské Bělorusko sekunduje.
Podle ministra obrany Mariusze Błaszczaka polské řešení udělalo „pozitivní dojem“ na partnery v NATO a Evropské unii.
Efektivitu pohraničního plotu ale zpochybňují někteří experti. Kritice čelí také od přírodovědců kvůli dopadům na životní prostředí. Plot, který někdo nazývá i zdí nebo zátarasem, totiž prochází i Bělověžským pralesem zapsaným v UNESCO.
Kromě stavby bariéry se migrační krizi na hranicích loni polská vláda rozhodla řešit také zmíněným vyhlášením výjimečného stavu. Platil ve 183 obcích v hraničním pásmu od loňského září do konce listopadu. Po jeho konci tam až do konce června zůstává v platnosti zákaz vstupu pro všechny kromě místních obyvatel čili i pro turisty, novináře či aktivisty.
