Každý den jako v akčním filmu. Zběsilé honičky i střelba na polské hranici

„Včera se do Polska pokoušelo z Běloruska nelegálně dostat 134 lidí mimo jiné z Kuby, Haiti, Súdánu a Senegalu,“ píšou polští pohraničníci v jedné z pravidelných denních svodek o situaci na hranici s Běloruskem.

V další uvádějí, že do Běloruska se cizinci dostávají z Ruska a že jim v překonávání hranice pomáhají běloruské složky nebo že na jaře pokusů o překročení „čáry“ do EU přibývá.

Na to, že od začátku letošního roku přichází přes východní Evropu víc lidí než loni, si stěžují i místní samosprávy v Německu, jež je hlavním cílem lidí, kteří se do Unie dostanou východní migrační trasou přes hranice s Polskem či pobaltskými státy.

Opoziční CDU/CSU dokonce kvůli nelegální migraci chtěla v parlamentu prosadit zavedení kontrol na hranicích s Polskem, Českem a Švýcarskem.

Bundestagem takový návrh nakonec neprošel, ale kancléř Olaf Scholz z SPD se se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět hraniční kontroly se svými sousedy, pokud to bude aktuální migrační situace vyžadovat.

O zavedení kontrol na hranicích chce „urychleně jednat“ saská zemská vláda. Věc je v kompetenci spolkové ministryně vnitra.

Polský list Rzeczpospolita (Rz) se v té souvislosti soustředí na pašeráky lidí, pro které je nelegální migrace byznysem.

Převádění lidí, respektive jejich transport od polské hranice s Běloruskem dál do vnitrozemí a do západní Evropy, se navíc začalo rozmáhat. Podle Rz jsou organizátoři a pašeráci připraveni ke všemu. V rámci jednoho „převodu“ používají několik aut a v případě kontroly zběsile utíkají.

„Musíme používat varovné výstřely, což dříve nebylo potřeba. Přibývá také honiček s pašeráckými auty, která se pohybují vysokou rychlostí a představují hrozbu na silnicích,“ cituje list mluvčí pohraničníků Annu Michalskou.

Podle pohraničníků není u polské hranice s Běloruskem nouze o scény jako z akčních filmů. V dubnu se u obce Narewka jeden automobil nezastavil před silniční kontrolou, ignoroval zvukové i světelné signály a zrychlil. Zastavil ho až náraz do plotu. Pašerák vezl v autě šest Afghánců.

Varovné výstřely pak měly zastavit pětici gruzínských pašeráků celkem ve čtyřech automobilech. Před kontrolou nezastavili a pohraničníci je museli pronásledovat při zběsilé honičce.

Honičky už si vyžádaly i oběti na životech. Dva lidé zemřeli 5. května při nehodě pašeráckého auta. Řidič-kurýr, který vezl deset cizinců, odmítl na policejní výzvu zastavit, rychle ujížděl a ztratil kontrolu nad řízením.

Auto ve vysoké rychlosti vyletělo ze silnice a přistálo na střeše. Jeden člověk zemřel na místě a jeden pak po převozu do nemocnice. Několik dalších pasažérů je zraněných.

Podle oficiálních čísel jen letos v květnu došlo už k 1200 pokusům o nelegální překročení hranice. Od ledna to je už 9300 pokusů, přičemž za celý loňský rok to bylo 15 700 pokusů. Skutečné číslo ale bude vyšší, protože o některých přechodech se pohraničníci nemusí dozvědět.

Záběry skupiny za polským hraničním plotem:

Za čísly se ovšem skrývají konkrétní lidé a polští pohraničníci neuvádějí, kolik z nich požádalo o mezinárodní ochranu, případně kolik lidí se dostalo do centra pro uprchlíky.

Žádost o azyl někdo ani nemá příležitost podat. Proti nelegálním migrantům se totiž v Polsku i pobaltských státech používá metoda tzv. push-backu, tedy vytlačování migrantů za hranice neprodleně poté, co je pohraničníci odhalí.

Lidé, kteří hranici mezi Běloruskem a Polskem zdolají navzdory patrolám pohraničníků a téměř 200 kilometrů dlouhé a šest metrů vysoké ocelové bariéře, pokračují v autech pašeráků právě do už zmíněného Německa.

Polští pohraničníci letos také zadržují víc pašeráků lidí než dřív. Jen do začátku května jich dopadli na 280. Za celý loňský rok to přitom bylo 401.

„Dominují mezi nimi občané Ukrajiny, Gruzie, Uzbekistánu a Polska. Další jsou z Íránu, Alžírska a Kyrgyzstánu,“ uvedla mluvčí Michalská. Podle polské strany převaděče verbují běloruské bezpečnostní složky. Dokazovat to má instruktážní film, který polští pohraničníci vypátrali na internetu.

„Můžeš je přepravit i na kole. Důležité je, abyste lidi odvezli z bodu A do bodu B. Platíme od 600 do 700 eur za osobu,“ říká na něm jeden z údajných verbířů. Pašeráci pak mají migranty vyzvednout u hranic a odvézt je do cíle – nejčastěji do Německa.

Migranty stojí cesta přes Polsko kolem deseti tisíc eur, v přepočtu 234 tisíc korun.

O zapojení běloruských složek mají svědčit i záběry, které polští pohraničníci zveřejnili minulý týden. Skupině cizinců na běloruské straně hranice měl dávat instrukce rusky mluvící muž s kuklou na hlavě.

„Přestože je zóna poblíž hranic na běloruské straně přístupná pouze běloruským složkám, stále se zde nacházejí lidé, kteří se snaží nelegálně vstoupit do Polska. Běloruské služby jim ukazují místa, odvážejí je na hranice, přepravují, dávají jim nástroje k překonání bariéry nebo pontony k překonání hraniční řeky,“ píší Poláci.

Migrační krize na východních hranicích EU začala v létě 2021 a týkala se hlavně Litvy a Polska. Nejhorší byla situace předloni na podzim, kdy na hranicích vypukla humanitární krize.

Varšava, Vilnius i Riga hovořily o organizované migraci jakožto o projevu hybridní války a o ruském či běloruském pokusu o destabilizaci politické situace ve východních zemích EU. Zhruba půl roku po začátku migrační krize navíc následovala ruská invaze na Ukrajinu.

Státy začaly situaci řešit výstavbou bariér na hranicích složených z různých typů plotů, drátů a elektronického zabezpečení. Praktikuje se také už zmíněná praktika push-back.

Ve složitém podmáčeném a zalesněném terénu také při opakovaných pokusech o přechod hranice umírají lidé. Na bělorusko-polské hranici jich od léta 2021 zemřely více než čtyři desítky.

Důvodem je často podchlazení, utonutí, vyčerpání, zranění nebo nedostupná zdravotní péče. Dalších až 300 lidí se podle portálu Oko.press pohřešuje.

Těla se často nacházejí v příhraničních hlubokých lesích a močálech v pokročilém stupni rozkladu, což ztěžuje jejich identifikaci. Po pohřešovaných pátrají dobrovolníci z humanitárních organizací.

Pozornost vyvolal i nedávný případ muže ze subsaharské Afriky se zlomenou nohou, kterého pohraničníci údajně vrátili po základním ošetření za polskou bariéru. On pak delší dobu setrvával bez pomoci v úzkém pásu za vysokým plotem, který ovšem stále spadá pod polské území. Po medializaci případu byl převezen do nemocnice, kde ho operovali.

Podle aktivistů žádal o pomoc i o azyl. Podle pohraničníků ale o mezinárodní ochranu nežádal a nechtěl ani další zdravotní péči.

O migrační krizi právě vzniká i nový polský film Zelená hranice, který režíruje Agnieszka Hollandová.