Článek
„Nepoklekneme, jedině před Bohem,“ stojí v popisku videa, na němž muži ve vojenském oblečení obcházejí nádraží v polské metropoli.
Samozvané pořádkové hlídky tvrdí, že „střeží Varšavu, dohlížejí na dění, všímají si podezřelých situací a podezřelých příchozích“.
Cíl: cizinci s jinou barvou pleti
Na mobilem pořízených videích z noční metropole je zachycena dodávka s polepy, které připomínají policejní vůz. Vévodí jim velký nápis BPG. Jde o zkratku polské krajně pravicové skupiny Bronimy Polskiej Granicy, tedy Bráníme polskou hranici.
Z vozu vystupují statní muži v maskáčích s nášivkami s polskou bílo-červenou vlajkou. Chodí po vlakovém a autobusovém nádraží Varšava Západ nebo po hlavním nádraží.
Přistupují k cizincům, oslovují je a snaží se kontrolovat jejich totožnost. Jindy zastavují vozy s cizími značkami, případně auta Uberu a Boltu s řidiči z ciziny. Záběry na sociálních sítích viděly statisíce lidí.
Je to další z pokusů polské krajně pravicové scény o zformování vlastních bezpečnostních složek.
Je to skupina samozvaných „obránců Polska“, která se objevuje na akcích politické strany Konfederace koruny polské (KKP) extremistického europoslance Grzegorze Brauna.
Zakladatel BPG Dariusz Sierhej začátkem roku tvrdil, že jeho příznivci podporují „to, co je polské a hodnotné“. Sami členové BPG pak veřejně mluví o tom, že „působí jako Braunova ochranka a podílejí se na zabezpečení jeho mítinků, pochodů a stranických sjezdů“.
Členové BPG na akci Grzegorze Brauna (na pódiu).
Nejde o první pokus
Podobný model „občanských hlídek“ namířených proti migrantům a obecně cizincům už před rokem na hranicích s Německem vyzkoušela krajně pravicová organizace Hnutí obrany hranic (ROG). „Milice“ tehdy zastavily i nejméně jedno auto s českou registrační značkou.
Hnutí ROG je spjaté s radikálem Robertem Bąkiewiczem, který pod záminkou vlastenectví dlouhodobě šíří nenávist vůči menšinám a cizincům a uchyluje se k pouličnímu zastrašování a radikální rétorice.
Loni nešlo o trvalé hlídky, ale především o nárazové akce, na které dorazili lidé na základě internetových výzev. Aktuální skupiny BPG působí organizovaněji a spíše jako polovojenská formace.
„Procházky po Varšavě“
Hnutí Bráníme polskou hranici vzniklo už v roce 2021 coby neformální občanská iniciativa v reakci na migrační krizi na polsko-běloruské hranici.
Sdružuje zejména nacionalistické aktivisty a bývalé vojáky s krajně pravicovým přesvědčením. Patří mezi ně také náboženští fundamentalisté, například Paweł Jaworski, zakladatel společenství „Kristovi vojáci“.
Členové skupiny své aktivity prezentují jako vlasteneckou iniciativu. Jeden z nich v televizi wPolsce24 prohlásil, že „polští muži mají obranu vlasti v genech“ a že jejich cílem je probudit společnost tváří v tvář migraci.
Další z účastníků odmítl, že by hlídky kohokoli legitimovaly. Akce označil za „procházky po Varšavě“, jejichž cílem je upozorňovat na migraci.
Inspirace v Rusku?
Podobné občanské hlídky organizuje také ruská krajně pravicová organizace Russkaja obščina. Skupina, která má desítky regionálních poboček po celém Rusku, pořádá razie zaměřené především proti migrantům, LGBT+ lidem nebo osobám označovaným za odpůrce režimu.
V posledních letech do jejích řad vstupuje také stále více veteránů z války proti Ukrajině.
Na činnost BPG už reagovaly polské úřady. Poté, co se záběry z Varšavy začaly šířit po sociálních sítích, pověřil ministr vnitra Marcin Kierwiński z Občanské koalice (KO) vedení varšavské policie, aby prověřilo, zda se muži nevydávají za příslušníky bezpečnostních složek.
Ve středu věc komentoval i premiér Donald Tusk. Činnost BPG označil za „výstřelky a politické chuligánství“ a varoval, že lidé vydávající se za příslušníky bezpečnostních složek ponesou právní odpovědnost.
„Každý, kdo se vydává za veřejného činitele a například kontroluje doklady cizinců nebo lidí kvůli jiné barvě pleti, bude zadržen a ponese právní následky. Bez výjimky,“ prohlásil lídr KO.
Tusk zároveň odmítl tvrzení krajní pravice, že Polsko čelí nekontrolované migraci. Podle něj vláda migraci výrazně omezila a hranice zůstávají pod kontrolou.
Mluvčí ministerstva vnitra Karolina Gałecka už v úterý řekla, že „stát nedovolí, aby skupina lidí spojená s Braunovým hnutím vyhrocovala napětí ve společnosti“.
„Nešíří pouze strach, ale také nacionalistické nálady. Víme přece, kam takové chování vede, stačí si připomenout Německo třicátých let minulého století,“ dodala.
Kdo je Grzegorz Braun?
Braun patří k nejradikálnějším postavám polské krajní pravice. Opakovaně šíří antisemitské, homofobní a protiukrajinské výroky. V prosinci 2023 na půdě polského parlamentu hasicím přístrojem uhasil chanukový svícen, za což čelí trestnímu stíhání.
V posledních letech opakovaně vyvolal skandály útoky na LGBT+ lidi, zpochybňováním historických faktů o holokaustu nebo narušováním pietních akcí připomínajících židovské oběti druhé světové války.
Evropský parlament mu v posledních dvou letech opakovaně odebral imunitu. Polská prokuratura proti němu vede několik řízení, včetně napadení lékařky v nemocnici.
Braun v Polsku patří k nehlasitějším šiřitelům proruských narativů. Po ruské invazi odmítal pomoc Ukrajině, vyzývá také k zastavení „ukrajinizace Polska“ a zpochybňuje některé incidenty připisované Rusku. Jeho strana zároveň vyzývá k obnovení normálních vztahů s Moskvou.
Sebevědomá krajní pravice
Případ varšavských hlídek přichází v době, kdy v Polsku sílí podpora krajní pravice a nacionalistických uskupení.
Podle čerstvého průzkumu agentury United Surveys pro server Wirtualna Polska si nejvíce polepšila právě Braunova KKP. Podporu jí vyjádřilo 9,6 procenta respondentů, což je nejlepší výsledek v historii strany.
Téma rostoucí xenofobie a protiukrajinských nálad se v posledních týdnech stalo jedním z hlavních politických sporů v zemi. Premiér Donald Tusk před týdnem v parlamentu varoval před „honem na lidi s jiným původem“ a přirovnal současnou atmosféru k procesům, které v minulosti vedly k největším evropským katastrofám.
„Pokud opravdu chcete Polsko, ve kterém existuje jen jeden etnický a politický vzor, pak v takovém Polsku zůstane místo jen pro jednoho člověka,“ prohlásil Tusk. „Pro Chopina, Koperníka, Kościuszka nebo Batoreho už by v něm místo nebylo.“
Jen pár dní po jeho projevu došlo ve Varšavě ke žhářskému útoku na ukrajinskou restauraci. Neznámí pachatelé v pondělí nad ránem rozbili výlohu podniku a dovnitř vhodili Molotovův koktejl.
