„Hanba!“ Tuskova vláda je pod palbou, že Putinovi vrátila agenta GRU za nic

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsem vděčný našim spojencům, kteří při nás stáli během obtížných a složitých jednání o dosažení tohoto řešení.“

Těmito slovy americký prezident Joe Biden minulý týden děkoval za pomoc při výměně vězňů.

Ve výčtu zemí nechybělo ani Polsko. Šéf Bílého domu kvůli tomu dokonce volal přímo do Varšavy prezidentu Andrzeji Dudovi.

Mezi desítkou lidí poslaných do Moskvy totiž byl i v Polsku zadržovaný agent vojenské rozvědky GRU Pavel Alexejevič Rubcov. Otazníky panují kolem podmínek, za kterých ho Poláci pustili do Ruska.

Výměna podnítila i hádku mezi polskou vládou a opozicí, na sítích se rovněž objevují výtky vůči novinářům.

Rus se španělskými kořeny, který se narodil v roce 1981 v Moskvě. V devíti letech se po rozpadu manželství rodičů přestěhoval se španělskou matkou do Španělska, kde – už jako Pablo González – získal občanství a později začal pracovat v médiích.

Od roku 2019 pobýval ve Varšavě jako novinář na volné noze a přispíval mimo jiné do baskického listu Gara, španělské agentury EFA, ale i Hlasu Ameriky.

Podle pokynů ruské rozvědky GRU měl údajně od roku 2016 mapovat kontakty Žanny Němcovové, dcery zavražděného kritika Vladimira Putina Borise Němcova. Rubcov alias González měl také cíleně šířit dezinformace a sbírat informace o kritické infrastruktuře.

Podle spolupracovníka, který ho znal z doby práce v Polsku, byl Rubcov přátelský macho typ, který rád utrácel velké sumy v barech. Pozornost budilo, že na novináře na volné noze měl vždy to nejmodernější, a tím pádem drahé vybavení.

Kontrarozvědka ABW ho zadržela v Přemyšlu pár dní po ruském vpádu na Ukrajinu. Přes polské město u hranic tehdy šel hlavní nápor válečných uprchlíků. A Rubcov byl na místě podobně jako v té době řada reportérů, včetně Seznam Zpráv.

Na rozdíl od jiných tam ale podle polských služeb neinformoval o prvních dnech agrese, nýbrž pro ruskou rozvědku shromažďoval informace o dění na hranicích. Ostatně už začátkem února, tedy ještě před frontální ruskou invazí, Rubcova vyhostili z Ukrajiny pro podezření z ruské špionáže.

Muž platil za experta na dění v Rusku a postsovětských státech. V prosinci 2020 dokonce vystoupil na Ekonomickém fóru v polské Krynici. Tématem byla, velmi příhodně, ruská informační válka s Ukrajinou a Západem.

Rubcov-González tehdy mimo jiné radil, aby Evropa místo sankcí vůči Rusku vysílala pozitivní signály.

Polská kontrarozvědka ABW při jeho zatčení našla na pokoji ruské platební karty a také dva španělské pasy se stejným datem narození, ale s jinými jmény. Není jasné, jestli souvisí s jeho dvojím občanstvím.

Nezávislý ruský web Agentstvo také před několika měsíci napsal, že Rubcov v roce 2017 letěl z Moskvy do Petrohradu stejným letadlem jako agent GRU Sergej Turbin. Letenky byly zakoupené ve stejnou dobu a zaplacené ze stejného účtu, což má být jedním z hlavních usvědčujících důkazů spolupráce s ruskou tajnou službou.

Zastání našel González ve Španělsku. Vznikla tam dokonce iniciativa za jeho propuštění. Řada organizací včetně Reportérů bez hranic nebo Amnesty International také žádala záruku spravedlivého procesu a zlepšení podmínek ve vazbě.

Španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares letos v únoru apeloval na polskou stranu o spravedlivý a veřejný proces. Reagoval tak na už osmé prodloužení vazby, ve které nakonec muž strávil dva a půl roku.

Gonzáleze totiž Poláci od jeho zadržení v únoru 2022 drželi ve vazbě na samotce. Soud vždy po třech měsících vazbu posuzoval a prodlužoval.

O podmínkách a právních okolnostech zadržování psala v Polsku například novinářka Anna Mierzyńská z liberálního serveru Oko.press. Po odeslání Rubcova do Ruska čelila ostré kritice v pravicových médiích a na sociálních sítích.

Apely a pochybnosti zahraničních organizací podporovaly i pochybnosti, které v posledních letech panovaly kolem stavu právního státu v Polsku a využívání bezpečnostního aparátu k politickým účelům, včetně údajných odposlechů opozice.

„Zasazování se o transparentní proces není zasazování se o osvobození. Ti, kdo tvrdí, že jsem se zasazovala o osvobození, lžou. Ti, kdo vyvozují, že jsem podporovala ruského špiona místo polské tajné služby, lžou a manipulují,“ hájí teď novinářka svou práci na sítích.

Muže stíhala prokuratura ve východopolském Lublinu. Podle polského deníku Rzeczpospolita měla být obžaloba vůči Gonzálezovi hotová během tohoto léta. Opírat se měla zejména o materiály poskytnuté ukrajinskou rozvědkou.

Co teď s procesem bude, není jasné a prokuratura o věci odmítá informovat. Jisté je to, že Rubcovovo stíhání nezastavil prezident Andrzej Duda, což sám uvedl na sítích. Jeho úřad se ovšem na zapojení Polska při výměně podílel.

Premiér Donald Tusk na síti X napsal, že celou akci bylo možné uskutečnit právě díky angažmá Polska. „Děkuji prezidentovi a službám za vzornou spolupráci,“ dodal předseda vlády.

Polský podíl vyvolal v zemi i politickou hádku. Opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), která v době zadržení Rubcova vládla a řídila policii i tajné služby, zkritizovala současný kabinet Donalda Tuska za to, že „nezobchodoval“ propuštění údajného agenta GRU za propouštění vězněných Poláků.

Skloňuje se zejména jméno bělorusko-polského novináře Andrzeje Poczobuta. Režim Alexandra Lukašenka ho vězní od března 2021 a loni ho odsoudil k osmi letům vězení v rámci vlny represí namířené proti polské menšině v Bělorusku.

Podle exministra Mariusze Kamińského z PiS mělo být propuštění Poczobuta polskou podmínkou. „Tuskův tým vrátil Rusům jejich nejctnějšího agenta a nic tím nezískal. Hanba!“ napsal politik.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že o propuštění Poczobuta a dalších politických vězňů se jedná jinou cestou.

Kritický byl ovšem i poslanec Marek Biernacki zvolený za Třetí cestu. Kromě vězněného Poczobuta zmínil i Mariana Radzajewského a Tomasze Biaroze. Oba Poláci jsou za mřížemi rovněž v Bělorusku.