Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Z únorového pražského summitu premiérů Visegrádské skupiny jasně vyplynulo, že se čtyři středoevropští premiéři shodnou hlavně na tom, že se vlastně neshodnou. Zásadním rozdílem je postoj k ruské agresi na Ukrajině a politice vůči napadenému státu.
Atmosféra se dál zhoršuje
Po pozoruhodné tiskové konferenci, na které premiéři Slovenska a Maďarska opakovali svoji proruskou linii a Robert Fico se obořil na novinářku, zůstala v Praze pachuť. Zásadní rozdíly panují ohledně postojů vůči ruské agresi na Ukrajině. Visegrádská čtyřka tak připomíná spíš bloky V2 + V2.
A od té doby se nálada a důvěra ve Visegrádu dál zhoršuje.
Schůzka s Lavrovem v Turecku
Jen pár dní po pražském summitu si ministři zahraničí Maďarska Péter Szijjártó a Slovenska Juraj Blanár podali ruku s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.
Zleva ministři zahraničí Slovenska Juraj Blanár a Ruska Sergej Lavrov na setkání v Turecku.
Následoval výrazný signál české vlády, která na neurčito odložila společnou schůzi s kabinetem Roberta Fica, slova o zklamání a užitečných idiotech Kremlu. Ale tím zhoršení oficiálních česko-slovenských vztahů, zdá se, nekončí.
V takové atmosféře se ve čtvrtek v Praze schází visegradští ministři zahraničních věcí, jako ministr předsedající země V4 je svolal Jan Lipavský.
Schůzka navzdory všemu bude
Podobně jako visegrádskému summitu předcházela schůzka „V2“ Fiala–Tusk, i jednání ministrů ve středu předcházela schůzka Lipavského se šéfem polské diplomacie Radosławem Sikorským, zahraničněpolitickým jestřábem.
Na přímé otázky se ministři napětí uvnitř V4 snaží maskovat. Lipavský po večerním jednání se Sikorským řekl, že jejich jednání není důkazem toho, že místo V4 existují dvě „vé dvojky“.
„Nedávejme tyto věci do politických souvislostí. Obě tyto události probíhají v plnohodnotném formátu a ani jedna není na okraj té druhé,“ řekl ministr na dotaz Seznam Zpráv. „Formát V4 má smysl,“ dodal (více zde).
České Ministerstvo zahraničních věcí už v předchozích dnech ujišťovalo, že navzdory napětí odvolání pražské schůzky V4 nehrozí. V Praze tak bude jednat i slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
Sám Lipavský nedávno v Otázkách Václava Moravce vysvětloval, že ministři zahraničí musí jednat téměř vždy a za všech okolností a že udržet dialog i přes rozdílné názory je zásadní.
„Očekávám, že to bude debata věcná. Sám jsem zvědavý, s čím přijdou ostatní kolegové,“ uvedl s tím, že půjde o pracovní jednání a oběd. „Zvednu téma podpory Ukrajiny, i když vím, že u Maďarů a Slováků narazím,“ dodal Lipavský.
Jinak než Lipavský by teď s pražskou visegrádskou „ministeriádou“ naložil bývalý slovenský diplomat a exministr zahraničí Rastislav Káčer.
„Kdybych byl ministrem Lipavským, tak tu ministeriádu zruším. Neviděl bych v té schůzce žádný smysl. Já jsem jako ministr takovou schůzku svolal, a už tehdy byla tristní. Byli jsme tři ministři, kteří měli úplně jiný názor než (maďarský ministr) Péter Szijjártó. Na té schůzce vlastně tři bušili do jednoho,“ řekl Seznam Zprávám Káčer.
Rozhovor s Káčerem
Ačkoli by Káčer neodepisoval V4 na nižších úrovních spolupráce, na úrovni ministrů zahraniční a obrany a premiérů teď vidí ve V4 minimální průniky. „Nechtěl bych být v kůži Honzy Lipavského a moderovat a předsedat pražské schůzce. Emočně to musí být velmi těžké a nebude to příjemná schůzka,“ dodal slovenský exministr.
Seznam Zprávy hovořily s Káčerem obsáhleji o stavu česko-slovenských vztahů:
Praha nedávno hostila i summit předsedů visegrádských parlamentů. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 měla schůzka smysl hlavně díky tomu, že se jí účastnil předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.
„Z dlouhodobé komunikace s naším ukrajinským protějškem jsme věděli, že se jim nedaří navázat vazbu s partnery na Slovensku a v Maďarsku, takže schůzku v Praze využili na maximum. Tím se pro mě mise téhle akce naplnila,“ řekla Pekarová Adamová Seznam Zprávám.
Politička zároveň dodává, že ministři zahraničí by spolu hovořit měli: „Hnát někoho do úplné izolace nepomáhá, diplomacie má hrát klíčovou roli,“ míní.
Neznamená to ale podle ní, že by měla probíhat spolupráce ve V4 na všech úrovních, protože podle ní Slovensko a Maďarsko překročily červenou linii. „Jedním z těch, kteří se rozhodli, že své kolegy z V4 nesvolají, je pan ministr zdravotnictví Válek,“ dodala předsedkyně TOP 09.
Únorovému pražskému summitu premiérů V4 v Praze předcházela nečekaně ostrá rétorika premiérů Tuska a Fialy. Na samotné tiskové konferenci se pak oba mírnili a mluvili hlavně o obtížné, ale otevřené diskuzi.
Únorová schůzka premiérů
O schůzce Fialy s Tuskem a také únorovém summitu premiérů V4 jsme psali podrobně zde:
Donald Tusk se ke smyslu V4 vrátil minulý týden. „Do té doby, dokud se nám bude dařit přesvědčovat kolegy z V4, Slováky a Maďary, že stojí za to zachovat jednotu EU, se ten formát možná vyplatí používat. Ale nedělám si iluze,“ řekl médiím.
Dodal také, že pro Polsko je v Evropě relevantním regionálním formátem Výmarský trojúhelník (Polsko, Německo, Francie) a Severská skupina čili spolupráce států s přístupem k Baltskému moři.
Paradoxně lepší komunikace?
Analytik z polského Centra pro východní studia Krzysztof Dębiec upozorňuje, že stanoviska zemí V4 nemohou být shodná vždy, ale že sama geografická blízkost vyžaduje dialog. Zároveň je V4 i možností pro Polsko a Česko pokoušet se udržovat ficovské Slovensko a orbánovské Maďarsko tak blízko hlavního proudu v EU a NATO, jak to jen jde.
„Jde o to udržet si komunikační kanál, který umožňuje ovlivňovat regionální partnery, ale zároveň je i lépe pochopit,“ napsal na dotaz Seznam Zpráv Dębiec. Také podotýká, že nové rozložení sil ve Visegrádu v poměru V2 : V2 (Polsko a Česko vůči Maďarsku a Slovensku) paradoxně umožňuje lepší komunikaci.
„Nabízí prostor pro otevřené výměny názorů, vysvětlení záměrů a k argumentaci, a to bez toho, že by se někdo cítil být menšinou,“ píše analytik.
„Maďarsko ani Slovensko, navzdory všem výhradám k jejich politice, nelze dávat na roveň Bělorusku nebo Rusku. Mám ale pocit, že se s nimi takto občas zachází, a to je – navzdory všem výhradám k jejich politice – přehnané,“ uzavírá Dębiec.
I Markéta Pekarová Adamová podotýká, že „Slovensko není jenom Robert Fico nebo Juraj Blanár“. „To jsme si také řekli s (lídrem opozičního Progresivního Slovenska) Michalem Šimečkou, když byl v Praze nedávno na návštěvě,“ říká předsedkyně Sněmovny.
Šimečkovi se dostalo přijetí i u premiéra Petra Fialy, a to dokonce v Kramářově vile. To obvykle přísluší jen významným státním návštěvám, a Šimečkova audience byla tudíž takřka premiérská. Šlo o další jasně čitelný signál vládě Roberta Fica.
Petr Fiala s Michalem Šimečkou v zahradách Kramářovy vily.
Tu naopak přímo v Bratislavě podpořil český exprezident Václav Klaus.
Sám Fico mezitím prohlásil, že česká vláda podporuje válku na Ukrajině, kde se vraždí Slované, a že on nebude měnit svůj názor jen proto, že si to přeje český premiér.
Orbán o alternativě k V4
Zatímco se Fialova vláda hašteří s Ficovou, polská vláda Donalda Tuska nešetří přímou kritikou maďarského kabinetu Viktora Orbána.
„Nedělám si iluze o záměrech Viktora Orbána. Zatímco my jsme (s prezidentem Dudou, pozn. red.) byli u prezidenta Bidena, on navštívil exprezidenta Trumpa se zjevně proputinovským poselstvím,“ řekl Tusk při své nedávné návštěvě Bílého domu.
Maďarský premiér má zas na účtu kromě přímé Trumpovy podpory i úvahu, jak by šla pro Budapešť nahradit Visegrádská skupina. „Ještě v sobě má trochu života,“ řekl sice Viktor Orbán o V4, ale zároveň zmínil možnost nového formátu středoevropské spolupráce s přesahem na Balkán.
Opírat by se měl o podobný přístup k politice: rusofilství, vládu pevné ruky a nacionalismus. Orbán přímo zmínil Srbsko, Slovensko a naděje vkládá i do Rakouska, které na podzim čekají parlamentní volby. V nich má šanci na výhru pravicově populistická FPÖ v čele s Herbertem Kicklem.
