Fico okouzlil slovenské ženy. Největší nadšení vyvolal plán cesty do Moskvy

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našich zvláštních zpravodajů na Slovensku/

„Děvčata, bozkávam vás,“ začal své vystoupení slovenský premiér Robert Fico. Polibky adresoval ženám v zaplněné hale výstaviště v Nitře. Vysloužil si za to od dámského publika nadšený aplaus a při příchodu dokonce ovace ve stoje.

Tleskalo několik tisíc seniorek, které na nedělní oslavy Mezinárodního dne žen dovezly autobusy z různých koutů Slovenska. Tradiční akce strany Směr se tentokrát konala den po MDŽ. Ficovu projevu předcházela asi hodinu a čtvrt dlouhá série svižných folklórních vystoupení.

„Lidé by měli mít dobrý důvod k tomu, aby se setkávali. Tím důvodem by ale neměl být hněv, nenávist a lži,“ řekl na úvod své zhruba čtvrthodinové řeči premiér. Právě na základě hněvu, nenávisti a lži se podle něj mobilizuje část slovenské veřejnosti – ta opoziční.

V Nitře Fico dokonce překřtil zastánce liberalismu a progresivismu na stoupence „nenormálnosti“.

„Už přestanu používat cizí výrazy. Musíme začít stavět hráz nenormálním věcem, nenormálnosti. Politika se začíná rozdělovat na ty, co mají zdravý rozum, a na ty, co normální názory nemají,“ definoval svou představu o štěpení společnosti.

„My netrpíme ani nenávistí, ani zlostí a hlavně nešíříme lži,“ prohlásil pak premiér poměrně odvážně. Na rozdíl od opozice prý Směr bude své příznivce svolávat jen ze šlechetných důvodů. Jmenoval výročí osvobození Bratislavy a konec druhé světové války. „Přijďte, budeme křičet: Mír, mír, mír!“ hlásal stranický lídr.

Na mírové heslo navázal kritikou evropských států. „Bohužel, a můžou se na mě moji partneři v Evropě zlobit, já dnes vidím v Evropě mnoho států a mnoho premiérů, kteří si přejí válku, ne mír,“ prohlásil Fico.

Konkrétní státy nejmenoval, ale z logiky jeho projevu mu na seznamu pravděpodobně scházelo putinovské Rusko, které je v Evropě ve skutečnosti jediným válečným agresorem. Fico se dlouhodobě vymezuje proti vojenské pomoci Ukrajině a razí heslo „Ani jeden náboj“. Ostatně za následné potvrzení své cesty do Moskvy na vojenskou přehlídku 9. května si premiér vysloužil asi nejbouřlivější potlesk večera.

Své vystoupení zakončil několika vtipy. „Pane romský zmocněnče, nezlobte se na mě, ale můj dědeček mi říkal: ‚Roberte, nikdy nevěř třem věcem. Psovi, který spí, cikánovi, který něco slibuje, a ženě, která pláče‘,“ pronesl za smíchu obecenstva a dodal ještě anekdotu, ve které hrál roli striptýz, podvazky a milenky.

Podobně košilaté vtipy politici Směru vykládají na oslavách MDŽ pravidelně. Několik jich z rukávu vysypali v Nitře i místopředsedové strany a nejdál zašel ministr financí Ladislav Kamenický. Poté, co vylíčil svou obavu z obrácení manželských rolí, tedy že by musel doma uklízet, zatímco jeho manželka by byla na služební cestě, složil ženám poklonu jemně nemravným vtipem o nepovedeném manželském sexu, mrtvém ptákovi, ptačí chřipce a veterině.

„Musím hodně času trávit v Bruselu a až tam si člověk uvědomí, že máme děkovat Bohu za to, jaké máme krásné slovenské ženy, ty nejhezčí na světě. Nevymýšlejí si 76 pohlaví, protože to nepotřebují,“ prohlásil zas směrem k seniorkám europoslanec Směru Ľuboš Blaha.

V projevu sázel na silnou nostalgii za socialismem a sounáležitost „slovanského světa“. Citoval i vtip, který se prý nedávno naučil při své další návštěvě Moskvy, v rámci níž se setkal se šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Anekdota byla o sexuálně náruživé babě Jaze a oklamaném, nakonec zneužitém Ivanovi.

Ministr obrany Robert Kaliňák začal projev pozdravem tchyním a pak si několikrát udělal legraci ze svého synovce, europoslance, místopředsedy Směru a Ficova šéfporadce Erika Kaliňáka. Ten se akce v Nitře nezúčastnil, protože prý „bojuje s urputným soplíkem“.

Místo rýmy se ale nabízí ještě jedno vysvětlení: dočasné uklizení ze scény. Erik Kaliňák totiž minulý týden prohlásil, že Slovensko by konečně mělo spolehlivého souseda, pokud by se Rusové dostali do Kyjeva nebo až do Užhorodu u slovensko-ukrajinských hranic, a že Rusko má za důvěryhodnějšího ekonomického partnera Slovensko než Ukrajinu. Sklidil za to ostrou kritiku od prezidenta Petera Pellegriniho.

Na výroky Erika Kaliňáka se vyptávám seniorky Viery, která do Nitry přijela z vesnice Dechtice u Trnavy. „Lokše si nedávejte, ty nejsou moc dobré, ale ty palačinky, to doporučujeme, dávají k nim i jahůdky,“ pochvaluje si Viera se svou kamarádkou a jmenovkyní a opakovaně mě pobízejí, abych si zašel pro jídlo a pití zdarma do blízkých stanů před halou.

Na výběr je i guláš, trhanec a placky. Kolem stanů se to hemží. Do začátku akce s premiérem v té době zbývají ještě zhruba tři hodiny a jídla je dost.

Seniorky tvrdí, že si výroků „mladého Kaliňáka“ nevšimly, jinak se ovšem v politice orientují poměrně dobře. „Jsem sama. Přijde večer, pustím si zprávy, počasí a pak nějaký film a spát,“ popisuje Viera svůj režim. Dívá se na veřejnoprávní Jednotku a komerční Markízu a přepíná i na kontinuální zpravodajství TA3.

Od dotazu na Erika Kaliňáka plynule přechází společně s kamarádkou k tématu Ukrajiny. K mému překvapení se obě zastávají ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve sporu s Donaldem Trumpem. „Americký prezident chce Ukrajinu pro sebe kvůli zásobám nerostů. Myslím, že Zelenskyj má pravdu, Ukrajinci jsou utlačovaní. Kdybych tohle ale řekla před synem, tak mě sežere, on je putinovec,“ míní Viera.

„Je to strašné, my s nimi tak cítíme. Je to tam celé vybombardované, je to k pláči. Rodiny s malými dětmi se musí sebrat a jít pryč,“ dodává její přítelkyně. Rozpačitá je i z prosincové návštěvy premiéra Roberta Fica v Moskvě a jednání s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.

S politikou Ficovy vlády se ženy paradoxně rozcházejí ve vícero ohledech. Pětasedmdesátiletá Viera si například stěžuje na zdražení potravin a služeb, na konsolidační balíček, na drahé léky a taky na nutnou protekci ve zdravotnictví. Sama čeká na operaci kloubu. Nemusí ani Ficovy koaliční partnery, namátkou národovce Andreje Danka nebo nového ministra sportu Rudolfa Huliaka.

„Já vím,“ říká o názorových rozdílech. Záhy ale předsedu vlády vášnivě obhajuje a tvrdí, že věří i divokým lednovým teoriím o pokusu o státní převrat. „Máme Fica rádi. Nemůžeme za to, že v politice jsou rozbroje. Myslím si, že je spravedlivý,“ míní Viera, která dřív pracovala v piešťanské Tesle a v jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích.

V 90. letech volila Vladimíra Mečiara a od vzniku Směru volí Ficovu stranu. Ženy vzaly za svůj i výraz „babky ficovky“, který odkazuje na „babky demokratky“ čili nekritické a vášnivé fanynky Mečiara. „Fico je nejlepší. Nikdy nechtěl nikomu dělat zle a ani nechce,“ dodává Vieřina jmenovkyně.

Profesorka politologie Darina Malová z bratislavské Komenského univerzity má za to, že je pro seniorky klíčová emocionální vazba na Fica, nikoli racionální analýza jeho politiky. „Je tam velmi silné emocionální pouto k silnému lídrovi. Je to přesně takový vztah, jako měl Vladimír Mečiar ke svým voličkám ve vyšším věku,“ řekla Seznam Zprávám.

Podle Malové je Fico zejména pro seniorky typem politika, jenž jim imponuje a poskytuje pocit, že je alespoň někdo vyslechne. V publiku jsou totiž často starší ženy s těžším životním osudem, vdovy s nízkými důchody a také s pocitem osamění. Folklór, anekdoty, lichocení, občerstvení a pozornost jim připomínají mládí a zaručí milý zážitek a rozptýlení.

„Fico je pro ně vykupitel z denní všednosti, ony pak jeho politiku ani nevnímají,“ vysvětluje Darina Malová. Její slova potvrzuje i seniorka Viera: „Chceme se hlavně pobavit. Najedly jsme se tak, že doma bychom to vůbec nesnědly, a teď se těšíme na hudební vystoupení. Dostaneme i růžičku.“

Zároveň lze podle profesorky mluvit až o určitém typu kultu osobnosti, jehož nástrojem jsou právě oslavy MDŽ. Ty paradoxně posilují tradiční patriarchální strukturu. Vulgarity a sexistické narážky mnoha ženám nevadí, protože je berou jako součást „chlapáckého“ stylu politiky Směru.

Přímo jako o pilíři strany mluví o oslavách MDŽ místopředseda Směru Richard Takáč. Ministr zemědělství, s nímž Seznam Zprávy před začátkem nedělního programu hovořily, popsal akci jako nádhernou, velkolepou a se štábní kulturou. „Jezdím po Slovensku a nevidím jiná sdružení a politické strany, které by ženám skládaly takovou úctu,“ zdůrazňuje.

Prototypu „babky ficovky“ odpovídá i paní Nora, která v hale včas obsadila místo s dobrým výhledem na pódium. Je přímo z Nitry a na Ficovi jí imponuje, že pomáhá seniorům a invalidům a že je „spravedlivější“. „Kdyby byli u moci progresivci, tak bychom plakali. Chtěli zrušit 13. důchody a sociální balíčky, to je pro nás to hlavní,“ vysvětluje.

Na druhou stranu vládě vyčítá zvýšení daní a to, že potraviny nezlevnily tolik, jak kabinet sliboval. Souhlasí ale s politikou vstřícnou vůči Rusku a premiérovi by ve třetině funkčního období dala horší dvojku.

Dvojku by dala kabinetu i bývalá pedagožka Mária Hroncová. „On říká pravdu a my pravdu potřebujeme slyšet,“ tvrdí. Když však probíráme některé Ficovy výroky, například ty o státním převratu, dostane se k tomu, že mu nevěří „zas úplně všechno“.

„Za tohle má tu dvojku,“ říká čtyřiaosmdesátiletá žena, jež má v domovském Velkém Krtíši na jihu země na starost Jednotu důchodců. Právě organizace seniorů stojí za výpravou desítek autobusů – od Malacek až po Michalovce na východě.

Ficovi paní Hroncová dovezla svou knihu o historii uzavřeného dolu Dolina. Je to dar za to, že jí premiér loni promptně odepsal na žádost na obnovu rodného domu spisovatele Augusta Horislava Škultétyho.

Celý program oslav skončil po projevu premiéra Fica předáním květin osmi ženám – každý slovenský kraj na pódiu zastoupila jedna oceněná.

Žádná z žen ale z pódia nepromluvila – paradoxně na akci k MDŽ. „Ani jedna tam nebyla. Trošku mi to vadí, protože ženy jsou v politice slabě zastoupené,“ uzavírá paní Mária Hroncová.

Při odchodu z areálu každá návštěvnice dostala rudou růži.