Ficův Směr se oklepal z invaze. Jeho poslanec šíří verzi Kremlu

„Nikdo nevyráží nikoho napadnout, žádná válka nebude,“ prohlašoval slovenský expremiér Robert Fico ještě dva dny před ruskou invazí. „To napětí tu samozřejmě je, anebo je vyvolávané velmi výrazně, ale poslouchejme i ty Rusy, vždyť ti Rusové mají v mnohém pravdu,“ pokračoval předseda slovenské opoziční strany Směr, jež je v průzkumech průběžně na druhém až třetím místě.

Rétorika části slovenské opozice, která má dlouhodobě blízko k prokremelským narativům, s ruskou invazí nepočítala a útok na Ukrajinu ji šokoval. Slovensko navíc Putinova válka zaskočila v rozjitřené politické atmosféře sporu o obrannou dohodu s USA.

Smlouva s Američany, kterou parlament nakonec schválil začátkem února, byla předmětem rozsáhlé kampaně vedené zejména krajní pravicí a Ficovou stranou Směr. Opoziční sociální demokraté dokonce koncem února v zemi vyvěsili billboardy označující prezidentku Zuzanu Čaputovou a vládní poslance za zrádce: „Zradili Slovensko! Pozvali armádu USA na Slovensko.“

Téma amerických vojsk záhy vystřídala ruská invaze. Zaskočené opozici chvíli trvalo, než se zorientovala. I když prakticky všechny strany, s výjimkou extremistů, ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudily, postupem času se ale rétorika vlády a opozice začala rozbíhat.

Například známý kontroverzní místopředseda Směru Ľuboš Blaha na začátku března mluvil o „vlivu banderovců“ na ukrajinskou vládu. Na Čaputovou dokonce podal trestní oznámení za použití pozdravu „Sláva Ukrajině!“.

Teď Blaha ve shodě s verzí Kremlu zpochybňuje, že masakr v Buči spáchali Rusové a píše o ukrajinské propagandě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce podle něj „podle pokynů USA rozeštvat celou Evropu“. „Evropa by měla mít dost rozumu, aby se nenechala urážet hercem od oligarchy Kolomojského. A aby rozeznala, že tohle je americká špinavá hra, která má oslabit evropské národy – nic jiného,“ napsal poslanec Směru v příspěvku týkajícího se stovek zabitých ukrajinských civilistů.

Pozici a komunikaci strany Směr na konci března veřejně zkritizoval ukrajinský velvyslanec na Slovensku Jurij Muška. Diplomat přirovnal postoj Směru k appeasementu, tedy ustupování velmocí nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Naznačil také, že strana, která odmítá dodávat zbraně na Ukrajinu, kolaboruje s ruským režimem.

Na Muškovu kritiku reagoval přímo Fico. „Velvyslanec Muška, podobně jako prezident Ukrajiny, kope do každého, kdo nechce na sto procent splnit přání Ukrajiny,“ uvedl expremiér. Dodal, že podporuje humanitární pomoc na Ukrajině, ale odmítá posílání zbraní na ukrajinskou obranu. Takový krok považuje za nástroj eskalace napětí.

Fico odmítá i evropský bojkot ruského plynu a ropy. Nejblíž opozičnímu postoji je teď ve slovenské vládě předseda koaliční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. „Abychom se neodstřihli od plynu, budeme platit v ruské měně, pokud se nedohodneme jinak,“ řekl v neděli Sulík. „Jsem ministr hospodářství a musím zajistit energii pro slovenskou ekonomiku. Nesouhlasím s válkou, ale dívám se na to i z ekonomického hlediska,“ dodal politik.

Ministrova slova překvapila vládní partnery a všimli si jich i v zahraničí, protože padla ve chvíli, kdy se svět dozvěděl o masakru v Buči a v Evropě se zintenzivnila debata o ukončení energetické závislosti na Rusku. Sulíkovy výroky velmi rezonovaly například v polských médiích a využila jich ruská státní propaganda.

Sulíkův postoj je přitom ve vládě osamocený a dočkal se odmítnutí od koaličních partnerů, premiéra Eduarda Hegera i ministrových spolustraníků, od kterých dostal politik „přes prsty“. „Načasování bylo velmi nešťastné a nešťastné je také podrývat jednotu EU,“ řekl v pondělí serveru Aktuality.sk náměstek slovenského ministerstva Martin Klus ze SaS. Dodal, že hned po Sulíkově prohlášení se strhla ve straně debata, která vyústila v ministrovo „upřesnění“ zveřejněné na sociálních sítích.

Šéf SaS ještě v neděli pozdě večer na Facebooku napsal, že placení v rublech se týká situace, kdy by to bylo „nevyhnutelné“ pro zachování chodu slovenské ekonomiky.

Sulíkův spolustraník Klus dál řekl, že si nemyslí, že by Slovensko připustilo, aby se za plyn platilo v rublech. „Je to hanebný diktát ze strany Putina, který může být dokonce i v rozporu s uzavřenými smlouvami,“ podotknul náměstek.

V krátké době to není poprvé, kdy Sulíkovy výroky o Rusku a Ukrajině museli krotit spolustraníci a jejich dopady prezidentka, premiér a ministr zahraničí. Loni na konci prosince Sulík prohlásil, že považuje unijní protiruské sankce za „nešťastné“ a že „Rusové nevrátí Krym tak jako tak“. V lednu se proti Sulíkovu postoji ohradila ukrajinská diplomacie.

Výroky ministra hospodářství jsou o to překvapivější, že jeho strana řídí i ministerstvo zahraničí. A právě šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok dlouhodobě aktivně vystupuje na podporu Ukrajiny a odsuzuje ruskou agresi. „Otázka energetiky a našeho odpojování se od Ruska je otázkou bezpečnosti. Pokud to nezačneme dělat důslednými kroky dnes a zítra, tak se to projeví na naší bezpečnosti,“ pronesl ministr minulý týden.

Sulíkova slova o možnosti platby v rublech korigoval i premiér Eduard Heger z OĽaNO. „Slovensko bude při nákupu plynu z Ruska postupovat jednotně se členskými státy EU. Právě na naši žádost začala koordinace přístupu EU k platbám za dovoz plynu z Ruska. I v této situaci je jednota klíčová a trváme na respektování smluvních podmínek a platbách v eurech,“ napsal na sociální síti předseda vlády. Heger také ostře odsoudil vraždění v Buči.

Ve středu premiér oznámil, že se vydá společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou do Kyjeva. Do ukrajinské metropole mají ještě společně s šéfem unijní diplomacie vyrazit ve čtvrtek.

Heger se mohl zúčastnit už březnové kyjevské cesty premiérů Česka, Polska a Slovinska, ale odmítl na základě doporučení bezpečnostních složek. Později to označil za chybu.

Rozdíly v přístupu vlády a opozice k válce, která se odehrává v bezprostřední blízkosti Slovenska, se projevily v pondělí na 75. výročí osvobození Bratislavy od nacismu sovětskou a rumunskou armádou.

„Po zvážení současných okolností a právě z úcty k obětem položeným za naši svobodu dnes nepůjdu k žádnému z památníků v našem hlavním městě,“ napsal v pondělí na Facebooku ministr zahraničí Korčok. Odůvodnil to falešnou ruskou záminkou k útoku na Ukrajinu, tedy „denacifikací“ země. Místo položení věnce zapálil v kanceláři svíčku.

Květiny u památníku v centru Bratislavy položila prezidentka i premiér. Čaputová napsala, že se nedá současná úcta k minulosti vnímat jako legitimizace stávajícího režimu v Rusku. Na stejné místo přišel i předseda opoziční strany Hlas Peter Pellegrini.

Politici strany Směr zamířili s předstihem několika dní jinam – na bratislavský Slavín, kde jsou pochovány stovky padlých sovětských vojáků. „Nechceme tu provokovat a už v žádném případě nechceme ztratit historickou paměť. Pokud nám někdo chce vytknout, že jsme se přišli ve velmi komplikovaném mezinárodním období válečného konfliktu na Ukrajině poklonit vojákům Rudé armády, tak ztrácí historickou paměť,“ řekl Fico. Čaputovou a vládu označil za „válečné štváče“.