Článek
„Milý Juraji,“ a „Milý Honzo,“ začali svá vystoupení na tiskové konferenci šéf české diplomacie Jan Lipavský a nový slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Ten ve středu vyrazil na svou první zahraniční cestu – kam jinam než do Prahy.
Oslovení křestními jmény mělo v Černínském paláci podtrhnout velmi blízké vztahy, které mezi Českem a Slovenskem historicky panují. Tradice prvních česko-slovenských návštěv je silné gesto, které ovšem nelze přeceňovat.
Do Kyjeva, nebo do Moskvy?
I když ministři ujišťovali o mimořádných vztazích, z jejich projevů a odpovědí je patrné, že důrazy v zahraniční politice obou států se s nástupem vlády Roberta Fica budou lišit nejvíc za poslední roky.
Blanár například neodpověděl na otázku, zda se ve své funkci chystá vyrazit do Kyjeva, či do Moskvy.
Z jeho úst zaznělo, že vláda Roberta Fica jednoznačně odsuzuje „akt Ruské federace jako porušení mezinárodního práva“ a že územní celistvost Ukrajiny by se měla zachovat. Jedním dechem dodal, že válka nemá vojenské řešení, že Slovensko s vojenskou podporou Ukrajiny skončilo a že by se měly boje „zmrazit“ a začít mírová jednání.
Nový slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár ze strany Směr.
Juraj Blanár se stal ministrem před necelými dvěma týdny a do funkce ho premiér Fico uvedl minulé pondělí. S nadsázkou byl dosud jeho světem hlavně Žilinský kraj. Teď folklorista a velký lokální patriot vyměnil rodný region za Evropskou unii, NATO a celou OSN.
„Prohnat staré kapry“
V rámci Ficovy strany Směr platí její místopředseda Blanár za konzervativce. V minulosti hlasoval například pro návrh na výrazné omezení práva na umělé přerušení těhotenství. Od premiéra Fica má nový ministr za úkol „prohnat staré kapry v rybníku slovenské diplomacie, který se tváří jako nedotknutelný a určený pro elity“.
Nominace Blanára na Slovensku porušila tradici ministrů zahraničí s kariérou v diplomacii. Blanár sice zastával funkce místopředsedy parlamentu a předsedy zahraničního výboru, ovšem proslýchá se, že ministrem zahraničí být nechtěl.
První kroky Ficovy vlády
O politickém vývoji na Slovensku po jmenování v pořadí už čtvrté vlády v čele s Robertem Ficem, zejména o prvních rychlých personálních výměnách, na Seznam Zprávách podrobně informujeme:
Jako bývalý dlouholetý župan čili hejtman Žilinského kraje měl údajně zájem o ministerstvo dopravy. Tam by zřejmě zúročil své zkušenosti ze stavební společnosti Váhostav.
„Suverénní slovenské“ otáčení kormidlem
Jeden z nejloajálnějších a nejvěrnějších spolupracovníků Roberta Fica nakonec vede slovenskou diplomacii – a to v extrémně složité a napjaté mezinárodní situaci, ve které navíc Ficova strana Směr proklamuje „otáčení kormidlem“.
Blanár nastoupil na ministerstvo, které poslední roky realizovalo proevropskou politiku a jasně stálo za Ukrajinou. Svým způsobem tak přebírá „nepřátelské teritorium“.
Podle Fica bude nový ministr vykonavatelem „suverénní slovenské zahraniční politiky“. Řada komentátorů věští, že Blanár bude ve skutečnosti Ficovou prodlouženou rukou bez vlastní autonomie, což nemusí nutně znamenat nic negativního. Premiér a ministr zahraničí totiž budou politicky na jedné lodi, navíc spolustraníci.
Při uvádění ministra do funkce minulý týden od Blanára i Fica sice zaznělo, že se zahraničně-politické směřování země nezmění, ministr ale zároveň zdůraznil, že jeho rezort chce ve velkých tématech zahraniční politiky pokračovat ve stejné rétorice, jakou měla strana Směr před parlamentními volbami.
To znamená hlavně proklamovanou změnu postoje vůči válce na Ukrajině. Fico před volbami prohlásil, že Slovensko už ze svého nedá napadené zemi „ani náboj“. To Blanár zopakoval i po pondělním setkání s českým ministrem Janem Lipavským.
Jednání české a slovenské delegace v Černínském paláci.
Podle Milana Niče, slovenského experta na střední Evropu v Německé radě pro zahraniční politiku, je teď pro slovenskou diplomacii výzvou přeformulovat postoje k Ukrajině, aniž by narušila partnerské vztahy v EU a v NATO. „To jsou dvě předvolební teze strany Směr, které jsou v protikladu,“ řekl Nič Seznam Zprávám.
Sám Blanár se drží stranické linie o ruské invazi dlouhodobě. „Ten, kdo posílá na Ukrajinu další a další zbraně, si přirozeně přeje prodlužování vojenského konfliktu a vyostřování napětí,“ prohlásil nedávno přesně podle doktríny Směru.
Podprahové sdělení strany tudíž říká, aby se Ukrajina v rámci míru vzdala části svého území, aniž by to kdokoli ze Směru musel vyslovit.
Že by takovým svým postojem nahrával Rusku a stál na straně válečného agresora, dnešní ministr v minulosti odmítl s tím, že taková tvrzení jsou jen snahou dehonestovat Směr a „liberálním hoaxem, hrubou manipulací a šířením nenávisti“.
Slovenský konzervativní server Denník Postoj ovšem podotýká, že když se v parlamentu hlasovalo o označení Putinova režimu v Rusku za teroristický, Blanár se zdržel.
Otázkou bude, jakou zahraniční politiku bude Směr nakonec reálně vést. Zda jinou směrem pro domácí publikum a jinou navenek. Za to už zkritizoval Fica jeho koaliční partner Andrej Danko.
Předsedovi nacionalistické Slovenské národní strany vadí, že Fico podle Danka na nedávném unijním summitu podpořil další pomoc Ukrajině. „Nesouhlasím s tím, že to Robert Fico podpořil, a budu mu to určitě tlumočit,“ prohlásil Danko.
Blanár podobně jako Fico dlouhodobě kritizuje obrannou smlouvu s USA, což mu ovšem nebránilo zúčastnit se společně s Ficem letos v červenci oslavy amerického dne nezávislosti organizované ambasádou USA.
Na restart V4 to nevypadá
Fico dal při uvádění ministra jasně najevo, že se bude opírat i o Visegrádskou skupinu. Spolupráce Česka, Slovenska, Polska a Maďarska ovšem de facto zamrzla po ruské invazi. Důvodem je postoj Maďarska vůči Rusku.
Tomu se teď Slovensko se změnou vlády přiblížilo. Přesto chce Ficova vláda skupinu V4 restartovat. Blanár k tomu v pondělí uvedl, že Fico v tomto duchu napsal dopis českému premiérovi Petru Fialovi. Právě Česko teď visegrádské čtyřce předsedá.
Na restart Visegrádské skupiny to ovšem nevypadá. „V4 jsem připraven svolat v momentě, kdy to bude reprezentativní,“ reagoval Lipavský na Blanára. Řeč má být „prakticky a pragmaticky“ zejména o infrastruktuře a ekonomice, ale zároveň i o tématech migrace a situace na Ukrajině.
Podle Lipavského se musí počkat na zformování nové polské vlády. A tu velmi pravděpodobně povede Donald Tusk, který se zásadně rozchází s politickou maďarského premiéra Viktora Orbána.
Téma Visegrádské skupiny nastolí podle Blanára při své plánované návštěvě Prahy i premiér Robert Fico. Dorazit má 24. listopadu.
