Ficův další cíl jsou média. Z Česka znějí hlasy na jejich obranu

„Vláda Roberta Fica postupuje podle maďarského scénáře – ovládnout veřejnoprávní média, zastrašit soukromá média, ovládnout bezpečnostní aparát.“

Tímto srovnáním reagoval lídr slovenské opozice Michal Šimečka na nově zveřejněný plán vládní koalice pro veřejnoprávní média. Ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou (psali jsme o ní zde) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh, kterým chce změnit fungování a vedení Rozhlasu a televize Slovenska. A hodlá ho legislativním procesem prohnat co nejrychleji – ve zkráceném řízení.

Jak situaci rozumět? Jaké jsou argumenty vládních politiků i kritiků? A jaký vývoj lze čekat?Situaci mapujeme přehledně v Otázkách a odpovědích.

Navzdory původním proklamacím vládních politiků se nakonec rozhlas a televize nerozdělí. RTVS se ale zruší a jako jejich nástupnická organizace vnikne Slovenská televize a rozhlas (STR nebo STaR).

Podle serveru Omédiách jde vlastně o to, jak pomocí zákona zbavit funkce současného šéfa RTVS a zavést mechanismy, díky kterým bude mít vládní garnitura vysílání pod kontrolou.

Zákon zbaví funkce generálního ředitele RTVS Ľuboše Machaje. Jeho pětileté funkční období přitom mělo skončit až v létě 2027. 

Machaj v úterý řekl, že má nový zákon za cíl podmanění veřejnoprávního média a jeho podřízení vládní moci.

„Jsem přesvědčen, že změny, které zákonodárce navrhuje, jsou jasné, účelové a v rozporu s principy evropské ochrany veřejnoprávních médií, jak je deklarují mezinárodní normy – mimochodem, závazné pro Slovensko,“ uvedl Machaj na akci, které se účastnila i ministryně Šimkovičová.

Politička po Machajově projevu netleskala a při odchodu odmítla téma komentovat.

Ten se má posílit. Generálního ředitele STR má volit nová sedmičlenná rada složená ze tří nominantů ministryně kultury a čtyř zástupců, které vybere parlament nadpoloviční většinou přítomných poslanců. Na složení rady tak bude mít vliv jen vládní většina.

Rada má mít i možnost odvolat ředitele bez udání důvodu. Ředitele RTVS dosud volil parlament, ovšem jeho odvolání bylo možné jen za zákonem určených podmínek.

Vzniknout má také nová programová rada. Devět z 11 členů má volit jednokomorový parlament a dva budou vybírat zaměstnanci média.

Podle deníku Sme se veřejnoprávní médium vrátí do období před rokem 2011, kdy vlády svévolně měnily ředitele televize. Mezi lety 1993 až 2010 nedokončil celé funkční období ani jeden. Vystřídalo se jich za tu dobu čtrnáct.

Financování RTVS se už změnilo loni. V červenci se zrušila povinnost placení koncesionářských poplatků a médium je od té doby závislé na financování ze státního rozpočtu. Změnu v roce 2022 prosadily dnešní opoziční strany Svoboda a solidarita, OLaNO, Za lidi a také Jsme rodina.

Rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament a RTVS v něm měla automaticky dostávat částku odpovídající 0,17 % HDP. Ministr financí ve Ficově vládě ovšem částku osekal na 0,12 %.

Vyděračský potenciál však měla vláda už dřív – a to díky dofinancovávání RTVS ze státního rozpočtu na základě speciální smlouvy. Ročně šlo asi o třetinu budgetu média, vyjednávání vedení televize s vládou se každý rok opakovalo.

Smlouvu se státem teď navrhuje ministryně Šimkovičová obnovit. Půjde o peníze, které bude moci médium použít jen tak, jak vymezuje smlouva. Finance tak budou opět závislé na vyjednávání s ministerstvem kultury a financí.

Ministryně plánuje podrobnosti návrhu vysvětlit ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Politička, která sama aktivně působí v prostředí dezinformačních a konspiračních kanálů šířících kremelské narativy, už ovšem avizovala, že vedení RTVS vymění. Odůvodnila to „podněty od lidí, které chodí na ministerstvo“.

RTVS podle ní „nenaplňuje to, co by naplňovat měla“. „Vidíte, jak vypadají politické pořady. Pokud nejste identičtí s jejich názory, automaticky dostáváte nějaký blok,“ tvrdí ministryně.

„Zpravodajství RTVS se postupně stalo pouze přívěskem ideologického a politického tažení soukromých médií působících na slovenském mediálním trhu,“ píše se přímo v návrhu zákona.

Téma RTVS je živé ve slovenské politice už od nástupu vlády Roberta Fica. Sám premiér nedávno ministryni Šimkovičovou požádal o přípravu nového zákona a mluvil o „razantním postupu“.

Využil k tomu incident z tiskové konference po pražském jednání premiérů Visegrádské skupiny. Od reportérky RTVS Kataríny Vítkové dostal otázku, zda se kvůli svým výrokům o válce Ukrajině neobává izolace Slovenska.

Fica dotaz viditelně popudil, a v osobní rovině na reportérku zaútočil. Novinářku Vítkovou označil za „aktivistku, která nenávidí vlastní zemi“. Standardní novinářský dotaz označil za „útok na vlastní vládu“.

K ambici na přímý politický vliv ve veřejnoprávních médiích se opakovaně hlásil lídr koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko.

„Já ani nechci veřejnoprávní televizi, já chci státní televizi. Já jsem proti veřejnoprávní televizi. Chci ji jako polskou televizi,“ narážel například na polskou TVP, na jejíž vysílání měla během své vlády silný, přímý a rozhodující vliv strana Jarosława Kaczyńského.

Podle Michala Šimečky z opozičního Progresivního Slovenska jde Ficově vládě o vytvoření vlastní propagandistické státní televize. „Chtějí vytvořit médium servilní k vládě, kde budou protlačovat proruské narativy,“ uvedl politik.

„Čtvrtá vláda Roberta Fica postupuje podle příručky autokratů – ovládnout veřejnoprávní média, zastrašit soukromá média, ovládnout bezpečnostní aparát. Všechno to naplňuje znaky maďarského scénáře a je třeba se tomu postavit,“ dodal.

Proti změnám se ohradilo také Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). „Může se zdát, že jde o slovní hříčku v názvu instituce, ale má fatální vliv na nezávislost veřejnoprávních médií. Ty se novým zákonem dostávají do rukou vládní moci a stávají se de facto státním médiem,“ uvedl podle Denníku N poslanec Jozef Hajko.

Návrh na zřízení programové rady označil za „cenzorský orgán vládní moci“.

V úterý odpoledne vydal k situaci na Slovensku prohlášení generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

„Český rozhlas sleduje s velkým znepokojením současné dění kolem RTVS. Aktuální kroky slovenské vlády v nás vyvolávají hluboké obavy o osud veřejnoprávního vysílatele a demokracie na Slovensku,“ stojí v prohlášení.

Podle Zavorala jde o de facto likvidaci nezávislosti média veřejné služby. Nový orgán by podle Českého rozhlasu byl pod přímým politickým vlivem.

K Českému rozhlasu se ve středu přidala i Česká televize. „Chystaná právní úprava výrazně posouvá slovenské veřejnoprávní médium k charakteru média státního,“ citoval server Digizone.cz mluvčí ČT Vendulu Krejčovou.

„Za nejrozpornější ustanovení obsažené v návrhu zákona považuje ČT explicitní možnost odvolání generálního ředitele bez udání důvodu,“ dodala Krejčová. Kavčí hory také upozorňují na obě nové rady, které mají být obsazované podle politického klíče.

Zaměstnanci a externí spolupracovníci RTVS ve čtvrtek odpoledne veřejnili prohlášení, ve kterém „vyjadřují znepokojení“ a žádají ministerstvo kultury, aby návrh zákona stáhlo.

„Chceme nadále svobodně tvořit, zachovávat pluralitu názorů a pracovat bez omezení nebo strachu,“ stojí v textu, pod který se v době vydání podepsalo 620 pracovníků a spolupracovníků RTVS.