Fico vytáhl proti nevládkám. Mluví o inspiraci „kolébkou demokracie“

„My nebojujeme se standardními politickými stranami. (…) My bohužel bojujeme s médii a s nevládními organizacemi, které jsou významně financované ze zahraničí,“ prohlásil v únoru slovenský premiér Robert Fico.

V rozhovoru pro server Hlavné správy, který například analytický tým Konšpirátori.sk řadí mezi konspirační weby šířící ruskou propagandu, oznámil tažení vlády proti neziskovkám.

V příspěvku na facebooku pak požadoval také „tvrdé řešení (nevládních organizací) na ochranu demokracie“. O „nevládkách“ mluví slovenský premiér jako o nelegitimních a nevolených strukturách financovaných ze zahraničí, které se infiltrovaly do státních institucí.

Podle šéfa strany Směr před loňskými volbami aktivně připravovaly na Slovensku „všechna možná opatření“, aby dnešní vládní koalice nevyhrála volby.

Premiér chce ale zajít ještě dál, a to na legislativní úrovni. Avizoval totiž nový zákon, který by měl cílit na organizace financované ze zahraničí. Vládní koalice totiž rozděluje „nevládky“ na „politické“, které propojuje s Georgem Sorosem, USA a Západem, a ty ostatní, „skutečně prospěšné“.

„Dal by se přepsat americký zákon o zahraničních agentech, protože pro všechny je to kolébka demokracie. Ale mohou existovat i varianty tohoto právního předpisu,“ míní Fico.

Naráží přitom na americký zákon z roku 1938, který svého času cílil na šiřitele nacistické propagandy. V současnosti reguluje lobbování ve prospěch „zahraniční entity“. Netýká se však mimo jiné vzdělávacích, vědeckých a humanitárních organizací.

„Děláme na tom. Bude to naše odpověď na činnost mimovládních organizací politického charakteru,“ tvrdí Fico. Americká podoba by podle Denníku N na organizace, které jsou straně Směr trnem v oku, vliv neměla.

Pokud by se Ficova vláda nakonec inspirovala spíš v Rusku a Maďarsku než v USA, zákon by mohl ovlivnit například slovenskou organizaci Post Bellum, která sbírá a archivuje příběhy z nedemokratických režimů 20. století a podílí se i na vzdělávacích projektech.

„Přihlašujeme projekty v různých zahraničních výzvách. Díky tomu, že se věnujeme například tématu druhé světové války a holokaustu, je jedním z našich donátorů německá nadace EVZ Stiftung,“ řekla Seznam Zprávám o zahraničních vazbách ředitelka Post Bellum Sandra Polovková.

Na Slovensku působí Post Bellum jako samostatná organizace, ale s českou sesterskou organizací má společnou správní radu, kterou tvoří převážně členové českého vedení. Společně tvoří i online archiv příběhů Paměť národa / Memory of nations.

Slovenské Post Bellum pravidelně spolupracuje na mezinárodních projektech právě i s Čechy. Loni uspělo i s projektem natočení příběhů československých emigrantů, kteří po roce 1968 odešli do USA.

Podporu získala organizace od amerického velvyslanectví. „To je přesně ten narativ aktuální vlády,“ dodává Polovková a naráží tím na rétoriku slovenských vládních stran o „amerických agentech“.

Zatímco zákon o „zahraničních agentech“ je podle politických prohlášení stále v přípravě, Ficova vláda už proti neziskovým organizacím zasáhla jinak.

„Na konci kalendářního roku se zrušil dotační program na boj proti dezinformacím a hoaxům. Tady je opět otázka, co jsou dezinformace a kdo vlastně určuje, co jsou to hoaxy a nepravdy,“ řekla nedávno ministryně kultury Martina Šimkovičová (za Slovenskou národní stranu).

Částku 300 tisíc eur, tedy 7,5 milionu korun, místo na boj s dezinformacemi poslala politička na opravu střechy Slovenské filharmonie. A ve škrtech chce pokračovat. Oznámila už, že místo podpory košického queer festivalu chce podpořit například lidové soubory. „Ať recitují básničky, ať tancují, zpívají,“ řekla ministryně.

Po ministryni kultury škrtá peníze i ministr spravedlnosti Boris Susko ze strany Směr. Nedávno totiž zrušil jedinou dotační výzvu, která se týkala mimovládních projektů v oblasti lidských práv. Rozdělit se mělo bezmála 800 tisíc eur, v přepočtu 20 milionů korun.

Přihlášené projekty už přitom prošly prvním kolem a čekalo je hodnocení odbornými komisemi. Dotační program fungoval na Slovensku 14 let a posledních šest let spadal právě pod ministerstvo spravedlnosti.

„Bylo pozvaných 81 organizací, nejen neziskovek, ale i škol a samospráv, které už získaly potřebný počet bodů pro postup do druhého kola. Den před začátkem jsme jen dostali e-mail, někdy odpoledne, že na základě rozhodnutí ministra se výzva ruší. Víc informací jsme nedostali,“ vysvětluje ředitelka Post Bellum.

Nevládní organizace se pak rozhodly věc medializovat a 90 z nich se podepsalo pod petici proti rozhodnutí ministra. „Není přípustné ani přirozené, a je to až hulvátské, že se s námi takovým způsobem komunikuje,“ řekla signatářka Sandra Polovková Seznam Zprávám.

Ministr Susko své kroky blíže nevysvětlil. Tvrdil, že peníze plánuje přesunout na pomoc nejzranitelnějším, obětem násilí a na ochranu jejich práv.

Úřad později uvedl, že výzva nebyla transparentní a zvýhodňovala jen jednu skupinu neziskovek – podle ministerstva napojenou na opoziční stranu Progresivní Slovensko. Víc informací chce úřad zveřejnit až po auditu, který probíhá v režimu utajení.

„Mezi žadateli byly i organizace, které se věnují pomoci starším lidem, seniorům, obětem násilí, mentálně hendikepovaným. Spektrum projektů bylo velmi široké a šlo o jedinou výzvu v oblasti lidských práv,“ upozorňuje Sandra Polovková z Post Bellum.

„Uvědomujeme si, že tlak, který vláda aktuálně vytváří, může ohrožovat naši činnost, ale také celou občanskou společnost,“ říká Polovková. „Známe to z dob normalizace,“ dodává s narážkou na 70. a 80. léta.