Článek
Vítěz slovenských voleb Robert Fico dostal od prezidentky Zuzany Čaputové poměrně krátký čas na sestavení nové vlády. V pondělí mu dala pouhé dva týdny (do 16. října) na to, aby jí představil podobu nové koalice. Po víkendových volbách bylo jasné, že jeho strana Směr na vládu sama nedosáhne.
Teď to vypadá, že Ficovi by tento termín nemusel dělat žádné potíže. Dohoda se stranou Hlas premiéra Petera Pellegriniho a Slovenskou národní stranou už je podle informací slovenských médií blízko.
Posun v koaličních námluvách potvrdil i místopředseda strany Směr Robert Kaliňák. „Pokud se shodneme na programových prioritách, mohli bychom někdy příští týden oznámit, zda jsme se dohodli, nebo ne,“ řekl pro web Aktuality.sk bývalý ministr vnitra, který odešel kvůli protestům po vraždě novináře Jána Kuciaka.
Fico se ale zatím vyjadřuje zdrženlivě. V pátek prohlásil, že se většina zpráv v médiích o stavu povolebních jednání nezakládá na pravdě. Dokud nebude dosaženo dohody, nic komentovat nechce, napsal deník Sme.
Podle webu Aktuality.sk za současného stavu jiná možnost než vláda Směru s Hlasem a SNS - kromě dalších předčasných voleb - neexistuje.
Romské komunity na Slovensku nejčastěji volily hnutí OĽaNO
Podle podrobných dat u romských komunit sbíralo body zejména Hnutí OĽaNO v čele s bývalým premiérem Igorem Matovičem.
Strany se podle informací serveru shodly již i na obsazení postu premiéra, kterým by se měl stát Fico. Pellegrini by pak měl vést parlament, což už jednou dělal v dobách, kdy byl ještě členem Ficova Směru.
Po volbách se hojně spekulovalo o tom, že by Pellegrini mohl využít své role jazýčku na vahách a získat post premiéra pro sebe. Fico to ale podle Denníku N rezolutně odmítl.
Podle Kaliňáka se ale konkrétní obsazení postů ve vládě ještě neřešilo. „Faktem zůstává, že z ústavy jaksi vyplývá, že nemůžeme mít dva premiéry a dva předsedy parlamentu zároveň. Takže by jeden z předsedů měl být premiérem a druhý předsedou parlamentu. Ale znovu opakuji, všechny personální věci se začnou řešit až ve chvíli, kdy se dohodneme, že chceme vytvořit společnou koalici a že chceme spolupracovat,“ vysvětlil Kaliňák.
Pellegrini nicméně potvrdil, že první kolo debat o koalici už mají lídři politických stran za sebou. „Ať už jednání dopadnou jakkoli, Hlas bude zárukou, že se Slovensko nestane černou dírou na mapě Evropy a bude mít jasné zahraničně-politické směřování jako pevná součást Evropské unie a NATO,“ informoval na sociálních sítích.
To je zřejmě narážka na Slovenskou národní stranu, která má ve svých řadách dříve otevřeně proruské politiky kritizující zahraničně-politickou orientaci Slovenska.
Pellegrini se po volbách také vyjádřil v tom smyslu, že nechce posloužit jen jako výtah k moci a že nechce, aby se opakovaly „některé chyby“ z minulosti. Po minulých volbách konaných v rozjitřené atmosféře po Kuciakově vraždě se s Ficem rozešel ve zlém. Šéf Hlasu si ale zároveň prý uvědomuje, že bez jeho podpory některé koalice čekají Slováky nejspíš další volby.
Pellegrini měl také možnost sestavit koalici se stranou Progresivní Slovensko (PS), které skončilo ve volbách na druhém místě. Teoreticky tato strana mohla vytvořit novou vládní většinu spolu s Hlasem, Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH) a stranou Svoboda a Solidarita (SaS).
Šéf Hlasu ve čtvrtek podle webu Aktuality.sk neformálně jednal i s předsedou PS Michalem Šimečkou a sdělil mu, že by do koalice s PS, KDH a SaS šel jen v případě, že by mu umožnil obsadit premiérské křeslo a získat pro svou stranu i ministerstvo vnitra.
Aktuality.sk dále píšou, že PS by bylo ochotno přenechat Hlasu post premiéra, ale požadavek na vedení ministerstva vnitra odmítlo.
Šance na sestavení čtyřkoalice bez Směru je teď podle Denníku N minimální. Překážkou je zejména rozhodnutí KDH. Jeho předseda Milan Majerský prohlásil, že jeho strana nechce do koalice vstoupit ani s Ficem, ani se Šimečkou a s největší pravděpodobností zůstane v opozici.
Poslaneckému klubu KDH by totiž v případě koalice se Směrem hrozil rozpad. Někteří poslanci dali najevo, že takové uspořádání je pro ně nepřípustné. Koalice Směru, Hlasu a KDH by tak nakonec stejně nemusela dosáhnout na potřebnou většinu v Národní radě.
