Ficova vláda už „čistí“ úřady a policii. A rychle mění kurz vůči Kyjevu

Nový slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok den po nástupu do funkce odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana. Informaci přinesl deník Sme.

Šutaj Eštok měl k Hamranově práci výhrady. Vadil mu postup v oblasti nelegální migrace a údajné vnášení politických a osobních postojů do výkonu funkce. „Ministr zdůraznil, že pokud má policie plnit své skutečné poslání v souladu se zákonem, byl tento krok nevyhnutelný,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo.

S Hamranem se ministr podle Denníku N osobně nesetkal. Rozkaz o tom, že se má ráno hlásit v Popradu, dostal Hamran písemně v obálce.

Štefan Hamran už 11. října avizoval, že požádá o odchod do civilu. Impulzem pro něj byla povolební dohoda stran Směr, Hlas a SNS o vládní spolupráci. Hamran v televizi Markíza uvedl, že mu nedává smysl pokračovat s lidmi, „kteří vyhrožují policistům, prokurátorům a soudcům“. „Tam, kde začíná Robert Fico, já končím,“ řekl. Odchod z policejního sboru podle něj plánuje vícero funkcionářů.

Hamran byl ve funkci od září 2021. Za jeho vedení začala policie stíhat desítky prominentů z předchozí Ficovy éry. Zazněly i desítky odsuzujících rozsudků. Stoupla také důvěra veřejnosti v policii.

Už na svém prvním zasedání ve středu večer koaliční vláda premiéra Roberta Fica vyměnila vedoucího úřadu vlády a vícero státních tajemníků. Jde o standardní krok při nástupu nového kabinetu. Pozornost ovšem vzbuzuje volba personálního obsazení.

Státním tajemníkem na ministerstvu spravedlnosti totiž bude Pavol Gašpar, syn bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, který kandidoval za Směr a stal se poslancem.

Tibor Gašpar čelí obvinění mimo jiné z korupce. Spolu s nitranským podnikatelem Norbertem Bödörem vedli podle policie zločineckou skupinu v policejních strukturách, která za peníze ovlivňovala vyšetřování.

Gašpar je obviněný v kauze údajného uplácení policistů na oplátku za „uklízení“ kauz spojených se stranou Směr. Dalšího obvinění ho mimořádným prostředkem zbavil generální prokurátor Maroš Žilinka.

Gašpara ve středu poslanci zvolili předsedou parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost. Donedávna se o něm spekulovalo také jako o adeptovi na nového šéfa tajné služby SIS.

Jeho syn Pavol Gašpar teď bude moci v nové funkci na jednání vlády zastupovat ministra spravedlnosti Borise Suska v případě jeho nepřítomnosti.

Pavol Gašpar je advokát. Upozornil na sebe jako aktér schůzek špiček strany Směr a s ní spřízněných podnikatelů a advokátů, které probíhaly v létě 2021 v myslivecké chatě v Čifárech na jihu Slovenska. Schůzky nahrála policie. Odposlechy předloni unikly do médií.

Na základě odposlechů pak čelil Pavol Gašpar obvinění z toho, že naváděl dnešního ministra obrany Roberta Kaliňáka ke křivé výpovědi při policejním výslechu. Po dvou měsících policie obvinění stáhla.

Na dotazy médií Gašpar jr. ve čtvrtek neodpovídal. Personální volbu nekomentovala ani strana Směr či její nový ministr spravedlnosti Susko.

Státním tajemníkem na ministerstvu kultury bude nově poslanec Štefan Kuffa. Jeho syn Filip Kuffa bude státním tajemníkem na ministerstvu životního prostředí. Oba jsou souzení za fyzický útok na zaměstnance zemědělské firmy z Kežmarku.

Kuffovi měli dlouho blízko k extremistické krajní pravici LSNS, na jejíž kandidátce se dostali v roce 2020 do parlamentu. Letos kandidovali pod hlavičkou nacionalistické Slovenské národní strany (SNS).

Fico si za personálními změnami stojí. Koaliční strany si podle něj slíbily, že si nominace na státní tajemníky „nebudou kádrovat a ani vetovat“. „Ministři se rozhodli navrhnout lidi, se kterými chtějí spolupracovat,“ řekl nový premiér. „Vláda byla vytvořená včera a vy už skáčete jako blechy,“ vzkázal médiím.

První turbulence jsou patrné také v zahraniční politice. Roberta Fica totiž čeká ostrý start. Ve čtvrtek a v pátek se bude účastnit unijního summitu v Bruselu.

Fico v té souvislosti ve čtvrtek prohlásil, že se bude zasazovat o „nulovou vojenskou pomoc Ukrajině“. „Po roce zabíjení mají Rusové větší územní zisky než Ukrajina. Tak mi vysvětlete, co bude za rok. Vždyť vidíme, že to nemá vojenské řešení,“ uvedl podle Denníku N před parlamentním výborem pro evropské záležitosti.

Slovenská armáda podle něj musí myslet na vlastní zásoby munice a skladové zásoby zbraní. Podle Kremlu zastavení slovenské vojenské pomoci Ukrajině nic nezmění, protože Bratislava v konfliktu sehrává jen minimální roli.

Fico také na výboru před odjezdem do Bruselu prohlásil, že nepodpoří žádné sankce proti Rusku, dokud nebude mít analýzy o jejich dopadech.

„Nebudu hlasovat pro žádné sankce proti Rusku, pokud nebudou na stole analýzy dopadů na Slovensko. Pokud mají být takové sankce, které nás budou poškozovat, jak nás poškozovala většina sankcí, tak já nevidím žádný důvod podporovat byť jen odkazy,“ řekl Fico.

Ukrajině chce premiér prý dál pomáhat humanitárně a civilně.

Lídr opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka na výboru premiéra upozornil, že ve stanovisku evropského výboru se píše o „všestranné pomoci“ Ukrajině. Pod tu podle Šimečky spadá kromě politické a humanitární pomoci i vojenská.

Předseda PS uvedl, že stanovisko výboru je pro premiéra závazné a že pokud bude na unijním summitu vojenskou pomoc Ukrajině odmítat, bude muset postoj vysvětlovat.

Robert Fico pak navečer už z unijní metropole vzkázal, že informoval předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o tom, že „Slovensko bude mít ode dneška v Bruselu vlastní názor“.

Von der Leyenové podle svých slov Fico také řekl, že komise ignorovala „hrubé porušování lidských práv a zneužívání trestního práva proti opozici na Slovensku“. Se šéfkou EK hovořil i o zmíněné proměně vztahu Slovenska s Ukrajinou.