Fico si jde pro vítězství. Ukrajině nechce dát jediný náboj

„Pokud bude Směr ve vládě, nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj,“ prohlásil slovenský expremiér Robert Fico v pondělí ráno ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Předseda slovenské opoziční strany Směr v pozoruhodném rozhovoru hovořil v souvislosti se vstupem Ukrajiny do NATO o třetí světové válce. „Dovolím si mít jiný názor, než jaký má česká vláda, dovolím si mít jiný názor, než mají Spojené státy,“ pokračoval na téma Ukrajiny.

Naznačil tím kurz, kterým chce Slovensko nasměrovat po blížících se parlamentních volbách. „Jsem přesvědčený, že strana Směr-Sociální demokracie parlamentní volby opět vyhraje,“ dodal sebevědomě momentální adept na vítěze voleb. Poslance budou Slovenky a Slováci volit v sobotu 30. září.

V aktuálním průzkumu volebních preferencí, který provedla agentura Focus pro televizi Markíza, má Ficova strana 20 procent. I takový zisk jí zatím stačí na první příčku.

S odstupem pěti procentních bodů následuje liberální Progresivní Slovensko, které v posledním měsíci posílilo, a za ním pak těsně Hlas expremiéra Petra Pellegriniho. Ten naopak oslaboval.

V dřívějších průzkumech agentur Ipsos a Ano byl rozdíl mezi Směrem a progresivisty nižší: tři, respektive necelé dva procentní body.

Čerstvý průzkum agentury Focus už ovšem stihl zachytit aktuální tematizaci Ficovy kampaně. Expremiér totiž hovoří o „neustálém tlaku na likvidaci opozice“. Opakuje, že od roku 2020, kdy Směr vystřídala u vlády opozice, pracuje „skupina prokurátorů“, která má „za každou cenu“ dostat hlavní představitele opozice do vězení.

Tuto svou rétoriku Fico zesílil poté, co Národní kriminální agentura (NAKA) kvůli obvinění z korupce zadržela bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, jenž kandiduje do parlamentu právě za Směr.

Od té doby situace ještě dál gradovala. Ve čtvrtek totiž NAKA zasahovala znovu a v rámci akce „Rozuzlení“ postupně zadržela a obvinila mimo jiné šéfa tajné služby SIS, jeho předchůdce i ředitele národního bezpečnostního úřadu.

V kauze má jít o obvinění ze založení zločinecké skupiny, zneužití pravomoci veřejného činitele a maření spravedlnosti. Média píšou o věci jako o „válce v policii“. Podle deníku Sme zásah cílil proti policistům z inspekce, šéfovi SIS a dalším lidem, jejichž práci Fico a Směr „využívají ke zpochybňování vyšetřování kauz spojených se stranou“.

Robert Fico teď v té souvislosti mluví o „policejním převratu“, který má před volbami nahrát Progresivnímu Slovensku (PS). Z organizace nařknul prezidentku Zuzanu Čaputovou, úřednickou vládu premiéra Ľudovíta Ódora, kterou prezidentka jmenovala, i policejního prezidenta Štefana Hamrana.

Stejnou rétoriku teď má i bývalá koaliční strana Jsme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára. Politik, který sám platí za velmi kontroverzního, o víkendu v televizi ukazoval fotografii, na které je Hamran s politikem PS Michalem Trubanem. Má jít podle něj o důkaz, že aktuální policejní zásahy pomáhají liberálům.

Stejný snímek pak v jiném programu ukazoval i politik Pellegriniho strany Hlas Erik Tomáš.

Podle předsedy Progresivního Slovenska Michala Šimečky jsou Fico s Kollárem „paranoidní“. Fotografie je prý čtyři roky stará a pochází z veřejné akce.

Na pozadí kauz se dál řeší i to, jaká hypoteticky může v potenciálně fragmentovaném novém parlamentu vzniknout vláda. Sám Robert Fico totiž neuvádí, s kým by chtěl vládnout.

„Každá politická strana, která získá víc jak pět procent a bude mít zastoupení v Národní radě, má právo sednout si za jeden velký kulatý stůl, ze kterého se bude vybírat, jak bude vláda vypadat,“ řekl v úterý podle agentury TASR. „Nebudu nikoho vylučovat ani potvrzovat,“ dodal.

V případě původně sociálnědemokratického, dnes národoveckého, Směru panují otazníky zejména ohledně možné spolupráce s krajně pravicovou Republikou prosazující proruskou a protizápadní politiku. Ta vznikla, když se několik známých tváří „odtrhlo“ od strany LSNS, již vede Marian Kotleba odsouzený za propagaci fašismu.

Republiku by teď volilo devět procent lidí. Její lídr Milan Uhrík o víkendu řekl, že chce v nejbližších čtyřech letech zorganizovat referendum o vystoupení Slovenska z NATO. Vystoupení z NATO nebo EU ale Fico odmítá.

„Tohle není naše agenda. Tvrdíme, že pokud jde o mezinárodní organizace, zahraničněpolitická orientace musí být zachována a musíme plnit závazky, které vyplývají z našeho členství,“ uvedl expremiér v úterý. S Republikou se ale Směr shodne na zastavení zbrojní pomoci Ukrajině a také převozu zbrojních dodávek přes slovenské území.

Kvůli referendu o NATO už v pondělí vyloučil koalici s Republikou předseda Hlasu Peter Pellegrini. Do koalice prý Hlas nikdy nepůjde se stranami, které zpochybňují členství Slovenska v Severoatlantické alianci a v EU.

„Po tomto vyjádření předsedy Republiky můžeme definitivně oznámit, že Hlas nikdy nepůjde do žádné volební koalice s touto politickou stranou i z titulu těchto jeho vyjádření a názorů na to, kde má být mezinárodně ukotvené Slovensko,“ prohlásil Pellegrini už v pondělí na Uhríkovu adresu.

Hlas už dřív vyloučil povolební spolupráci s extremistickou LSNS a také s hnutím OLaNO expremiéra Igora Matoviče. Víc si ale zatím Pellegrini povolební spolupráci nezužuje. Velmi pravděpodobná tak je koalice s Ficovým Směrem, za nějž byl Pellegrini v letech 2018 až 2020 premiérem. Vlastní stranu si založil až po volbách v roce 2020.

O Směru Pellegrini mluví jako o straně „uváznuté v minulosti“. V únoru také prohlásil, že si neumí představit „fyzicky sedět v Robertem Ficem v jedné vládě“. Pellegrini byl ovšem ještě začátkem roku hlavním favoritem na premiérský post. To už od jara neplatí, i proto není vyloučené, že by strana vládní koalici se Směrem podmiňovala absencí Fica v kabinetu.

Dveře si ale Pellegrini nezavírá ani pro případnou koalici s Progresivním Slovenskem nebo s Kollárovým hnutím Jsme rodina a konzervativní KDH.

Podle slovenského Denníku N se teď politické strany vymezují proti sobě navzájem natolik, že pokud by ze svých stanovisek neustoupily, tak žádná většinová koalice nevznikne.

Do slovenských voleb ovšem zbývá ještě necelých šest týdnů, a už výsledky voleb z roku 2020 a tehdejší překvapivé vítězství hnutí OLaNO ukázaly, že může hlasování skončit velkým překvapením.

Velmi pravděpodobné je to, že Slovensko bude mít po volbách fragmentovaný parlament a zřejmě se bude vyjednávat o každém poslaneckém hlasu.