Fico s Orbánem torpédují unijní shodu na podpoře Ukrajiny

„Ty podstatné jsou vztahy mezilidské, jsou tady vztahy mezi firmami, mezi vzdělávacími institucemi a ty by rozhodně neměly být předmětem nějakého negativního působení ovlivněného politickým názorem,“ prohlásil ve středu o česko-slovenských vztazích prezident Petr Pavel.

Ve Slavkově u Brna hostil prezidentský summit Slavkovské skupiny. Formát, který letos slaví deset let, spojuje Česko, Slovensko a Rakousko. Z Vídně na něj dorazil Alexander Van der Bellen a z Bratislavy Peter Pellegrini, který ještě ve středu ráno stihl jmenovat ministrem sportu svérázného národovce Rudolfa Huliaka.

Summit ve Slavkově se připravoval dlouhodobě a hlavním cílem bylo podle zdrojů z české diplomacie „vyslat signál“ směrem k veřejnosti a uklidnit napjaté česko-slovenské vztahy, ostatně o „negativních emocích a náladách“ mluvil i Pavel.

I kvůli tomu se prezidenti zaměřili například na přeshraniční mobilitu či vzájemnou pomoc integrovaného záchranného systému a summit se snažili odpolitizovat.

Probírali ale i mezinárodní situaci a transatlantické vztahy. A v tom, alespoň mezi Prahou a Bratislavou, slovy české diplomacie, přetrvávají „diametrálně odlišné pohledy“. Ty se navíc na úrovni přístupu národních vlád v napjaté mezinárodní situaci ještě zvýraznily – zásadní rozpor je v přístupu k řešení ruské invaze na Ukrajinu a krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco Česko se nedávno zúčastnilo druhé pařížské schůzky a také londýnského víkendového summitu „koalice ochotných“ (pomoci Ukrajině), Slovensko (společně s Maďarskem) zůstalo mimo. Premiéři Robert Fico a Viktor Orbán navíc dopředu torpédují unijní summit, který se bude konat ve čtvrtek v Bruselu.

Na něm se kromě další podpory Ukrajiny bude řešit i navyšování výdajů na obranu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v týdnu představila plán na posílení obranyschopnosti Evropy, který má umožnit mobilizovat až 800 miliard eur, v přepočtu 20 bilionů korun, na navýšení evropských vojenských kapacit.

Součástí závěrečného usnesení by měla být i pasáž o tom, že se jednání o míru na Ukrajině nemohou obejít bez účasti Ukrajiny, stejně jako se jednání, která mají dopad na evropskou bezpečnost, neobejdou bez účasti Evropy.

Slovenský premiér Fico se k tématu vyjádřil už v pondělí na tiskové konferenci na úřadu vlády. Šlo o jeho první veřejnou tiskovku od konce ledna, kdy přišel s divokou teorií, že se v zemi chystá státní převrat opozice a neziskovek s podílem ukrajinské tajné služby. Vláda se tehdy odkazovala na údajné informace tajné služby SIS, kterou vede její nominant. Žádné věrohodné důkazy však nepředložila a celá věc postupně vyšuměla.

Tentokrát premiér oznámil požadavek, aby závěry čtvrtečního bruselského summitu obsahovaly výzvu, aby Ukrajina obnovila tranzit ruského nebo jiného plynu přes své území na Slovensko.

„Pokud uvidím ze strany představitelů některých členských států úšklebky, že co to zase chceme a k čemu to celé je, pokud uvidím nezájem s námi mluvit, může se stát, že zablokuji přijetí závěrů týkajících se masivní finanční a vojenské podpory Ukrajiny v souvislosti s válkou,“ avizoval možné použití veta Fico.

Slovenský požadavek ve středu na summitu ve Slavkově podpořil také prezident Peter Pellegrini.

Podle předsedy slovenské vlády teď vítězí strategie „prosazení míru silou“. „Pro nás je tisíckrát přijatelnější, když se teď dohodne příměří a pak se bude jednat deset nebo dvacet let, mně je to jedno,“ prohlásil Fico.

Na sítích pak označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za komediálního herce: „Kdysi hrál v komediích, dnes je hlavní postavou té nejdražší frašky.“

Fico také naznačil, že je lepší uzavřít „špatný mír“ než vést „dobrou válku“, ačkoli by to znamenalo kapitulaci Ukrajiny a její ovládnutí putinovským Ruskem. Zároveň lídr vládnoucí strany Směr deklaruje, že „Slovensko respektuje potřebu zvyšování obranyschopnosti Evropy“.

Z Bratislavy už od voleb v roce 2023 zaznívají na adresu Ukrajiny ostré výroky. Vztahy se loni před Vánoci vyhrotily po Ficově návštěvě Kremlu a jednání s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.

Cesta, kterou nakonec slovenský úřad vlády označil za soukromou, se podle Fica týkala dodávek a tranzitu plynu na Slovensko. Ukrajina totiž na konci roku, jak dlouho dopředu avizovala, s ruským Gazpromem neprodloužila smlouvu o tranzitu plynu přes své území.

Fico se pak dostal do ostré slovní přestřelky se Zelenským. Prezidenta kritizoval i v projevu na americké konferenci konzervativců CPAC ve Washingtonu.

Pokud by Fico ve čtvrtek skutečně zablokoval závěry unijního summitu, bylo by to ze strany Slovenska vůbec poprvé od vstupu země do EU. Konkrétní kroky Fica (s výjimkou návštěvy u Putina) přitom zatím vždy zůstávaly daleko za jeho tvrdou rétorikou.

Tenhle rozpor dobře demonstruje i to, že Slovensko nedávno na Valném shromáždění OSN hlasovalo pro rezoluci požadující stažení Ruska z Ukrajiny. Za slovenský hlas odpovídá ministr zahraničních věcí Juraj Blanár, jenž označil souhlas s dokumentem jako výsledek kompromisu.

Slovenský postoj vyvolal v Bratislavě kritiku uvnitř vládní koalice. Lídr koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko žádal od Fica vysvětlení a „bezodkladnou omluvu“. Dankovi pak dal za pravdu Ficův stranický spolupracovník a šéf úřadu vlády Juraj Gedra ze Směru. Slovenský hlas označil za „selhání“.

Bratislava hlasovala stejně jako Česko a dalších 92 států. Proti rezoluci bylo 18 zemí včetně Spojených států, Izraele a také orbánovského Maďarska.

Právě maďarský premiér Viktor Orbán podobně jako Robert Fico v týdnu hrozil zablokováním čtvrtečního bruselského summitu. Politik, který se netají obdivem k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a vstřícností k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi varoval, aby se na summitu nepřijímaly ohledně Ukrajiny společné závěry.

Orbán zároveň vyzval EU, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině, a dodal, že na summitu v Londýně „padlo rozhodnutí pokračovat ve válce“.

Premiéra pozval v předvečer summitu na jednání do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron. I díky tomu se očekává, že Budapešť nakonec závěry summitu blokovat nebude a jde z Orbánovy strany o obvyklé výhrůžky.

Maďarský nezávislý server Telex upozorňuje, že turbulentní mezinárodní situace přijde Orbánovi vhod. Na domácí scéně se totiž potýká s politickou konkurencí – podpora opoziční strany Tisza Pétera Magyara, která se na politické scéně zjevila loni, dál sílí a politik na začátku března objel regiony.

Navzdory tomu se teď premiérovi podařilo vystupováním na mezinárodní scéně a také nastolením několika domácích témat po delší době opět maďarskou debatu ovládnout: V projevu slíbil doživotní daňovou svobodu pro matky se dvěma a třemi dětmi, vyhlášení boje proti drogovým dealerům, další tlak na neziskové organizace a nezávislá média a také naznačil možnost zákazu budapešťského festivalu Pride na podporu LGBT+ lidí.

Orbánova vláda také klade velký důraz na spolupráci s Trumpem. Přímo v USA v úterý jednal se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem maďarský ministr zahraničích věcí Péter Szijjártó. „Neustálé opakování, kdo je viník a kdo agresor, nepomáhá. Dělo se to tři roky a nepřineslo to žádný výsledek,“ prohlásil Szijjártó po schůzce.

„Shodli jsme se také na tom, že tvrzení, že válka musí pokračovat, dokud to jen půjde, není strategie, ale nebezpečný postoj, protože čím déle tento konflikt v našem sousedství trvá, tím větší je riziko eskalace,“ dodal.