Článek
„Je to jasný kontrast mezi minulostí a budoucností,“ tvrdí o hlavním tématu voleb Michal Šimečka, lídr liberální neparlamentní strany Progresivní Slovensko a zároveň místopředseda Evropského parlamentu.
„Největší hrozbou je, že vládu sestaví Robert Fico s extremisty a že zatáhne Slovensko někam do ruské sféry vlivu,“ líčí politik. Předem také vylučuje, že by progresivisté šli do koalice s Ficovým Směrem nebo s extrémní pravicí. U Hlasu Petra Pellegriniho jasnou odpověď nedává.
Šimečkově straně ve volbách v roce 2020 unikla poslanecká křesla o 926 hlasů. Kandidovala v koalici se stranou Spolu a nepřekročila nutný sedmiprocentní práh pro vstup do Národní rady. Letos už kandiduje samostatně a podle posledních průzkumů má podporu mezi 12 až 14 procenty.
Sám Šimečka v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že průzkumy se ještě určitě změní a slovenští voliči překvapí. Vždyť na výhru Igora Matoviče v roce 2020 by si tehdy vsadil málokdo. Svou voličkou základnu, liberální mladé lidi, se Šimečka vydal mobilizovat i do Česka. V Praze ve středu vystoupil na konferenci think-tanku Evropské hodnoty a pak na veřejné debatě.
Michal Šimečka je od ledna 2022 místopředsedou Evropského parlamentu.
Děláte předvolební kampaň i v Praze, kde organizujete veřejnou debatu „o budoucnosti Slovenska“. Předpokládám, že na ni míří hlavně mladí lidé, kteří tu studují. Připomínáte se tak studentům, aby nezapomněli na korespondenční volbu?
Přesně tak to je. V Praze, ale netýká se to jen Prahy, i v Brně jsou tisíce slovenských studentů a Slováků, kteří v Česku po studiu zůstali pracovat a založili si tu rodiny. Jim všem záleží na tom, jakou budoucnost bude mít naše země, zajímají se o politiku a možná by se na Slovensko vrátili, pokud by se politická situace vyvinula dobře, a takové lidi já chci oslovit. Chci ukázat, že jsme nezapomněli na Slováky, co nežijí na Slovensku.
Obrovský problém Slovenska je, že z něj utíkají lidé. Studenti utíkají na zahraniční vysoké školy, zejména do Česka, kde si pak najdou lepší práci. Jsou to lékaři, zdravotní sestry, učitelé. To musíme otočit, jinak se nepohneme dál a vzdělaní lidé budou odcházet pryč.
Cílíte i na jiné než liberální voliče z měst? Hodně aktivní je na Slovensku Igor Matovič, který objíždí regiony a svým velmi specifickým způsobem debatuje s dost rozvášněným publikem. Plánujete takové výjezdy i vy? Má pro vás smysl jet i na východ Slovenska, nebo víte, že tam voliče nezískáte?
My máme voliče ve větších i menších městech na západě i na východě Slovenska. Minulý týden jsme byli v Levicích, v Komárně a v Dunajské Stredě (města na jižním Slovensku, pozn. red.), kde jsme měli desítky a desítky lidí na akcích. Nejsou to jen velká města, v létě budeme mít kampaň i na východě, kde budeme i delší dobu. Není to tak, že se soustředíme jen na některé demografické skupiny a města.
Volební model pro Slovensko
Seznam Zprávy připravily unikátní volební model, ze kterého se čtenáři pravidelně dozvědí, kdo má nejblíže k vítězství v příštích parlamentních volbách na Slovensku:
Podle průzkumů máte stabilní podporu nad 10 procenty, teď je to kolem 14 procent. Pokud by se takový výsledek potvrdil ve volbách, měli byste velký koaliční potenciál. S kým byste šli do vlády, pokud by volby dopadly tak, jak teď naznačují průzkumy? Šli byste do koalice se stranou Hlas expremiéra Petra Pellegriniho?
Takovou otázku dostávám často, ale pokud mi odpustíte, skládat vládní koalice podle průzkumů veřejného míněné nedává smysl. Průzkumy se určitě ještě budou měnit.
Ano, to je zkušenost z roku 2020, kdy měl nečekaný finiš kampaně právě Igor Matovič.
Pár měsíců před volbami to nějak vypadalo a najednou měl Igor Matovič 25 procent. Myslím, že do září se průzkumy zamíchají. My konzistentně říkáme, že budeme otevření spolupráci s jakoukoli politickou stranou, která bude proevropská a bude mít jasný postoj k zahraničněpolitickému ukotvení. Která bude ctít právní stát včetně došetření kauz z minulosti a včetně zachování nezávislosti prokuratury, policie i soudů.
Pokud jde o stranu Hlas, tu jsme vyloučili ze spolupráce v komunálních volbách loni na podzim. Teď je ale příliš brzy na to říkat, s kým ano a s kým ne.
Předvolební Slovensko
Jaké jsou na Slovensku aktuální předvolební nálady, zjišťoval reportér Jaroslav Gavenda.
Přece jen jste teď ale nastínil nějaké vaše červené linie. Strana Hlas by teď aktuálně tyto podmínky splňovala?
Progresivní Slovensko od svého vzniku vylučuje spolupráci s fašisty a se Směrem, co se týče ostatních stran – na to je příliš brzy. Můžu říct to, že až voliči půjdou k volbám, budou od nás mít jasný signál o tom, jak uvažujeme o povolební strategii.
Povolební matematika bude zřejmě velmi napínavá, i kvůli možnému propadnutí velkého počtu hlasů.
Tam bude opravdu velmi záležet na tom, kolik hlasů propadne, přesně jak říkáte, a jaké strany se dostanou a nedostanou do parlamentu. Vícero jich je mezi třemi a sedmi procenty.
Kdo je teď v kampani váš největší politický konkurent? Je to Saska Richarda Sulíka?
Pro mě osobně je největší hrozbou to, že vládu sestaví Robert Fico s extremisty a že zatáhne Slovensko někam do ruské sféry vlivu, že se vrátí temná minulost s korupčními, oligarchickými praktikami z doby před minulými volbami a že dostane Slovensko do izolace a situace jako Orbánovo Maďarsko, kde je ohrožena demokracie jako taková. Náš největší soupeř je jednoznačně Robert Fico.
Robert Fico má hodně ostrou rétoriku namířenou – zjednodušeně řečeno – proti EU, NATO i Ukrajině a USA. Prezidentku Zuzanu Čaputovou vykresluje jako „služku“ amerických zájmů, ale zároveň byl nedávno na večírku americké ambasády v Bratislavě. Dá se tedy skutečně vnímat jako vámi zmíněné ohrožení demokracie, jako politik, který se chce vrátit k moci, motivovaný pomstou konkurenci? Nebo jde jen o rétoriku před volbami?
Robert Fico už v minulosti ukázal, že říká jednu věc a potom dělá jinou politiku. Konec konců – byly to vždycky jeho vlády, které nakupovaly od Spojených států vojenskou techniku a které například pomáhaly v přemisťování vězňů z Guantánama. Jeho vlády byly důkladným a důsledným spojencem USA. Když byl Fico u moci, tak i říkal, že chce být v jádru EU.
Je tudíž správné mít se na pozoru, protože je v tomto oportunista a v kampani dělá jednu věc, ale pak dělá jinou politiku. Zároveň si ale myslím, že už překročil meze a že ho žene nenávist, pomsta a že je dnes už opravdu v tom extrému společně s fašisty.
Je potřeba poslouchat, co říká, a že to myslí vážně. On už ani nevede kampaň proti jiným politickým stranám, ale vybral si za terč a soupeře média, nevládní organizace, NATO… To už je tak mimo normální politické mapy, že se obávám, že ohrožení demokracie a našich zahraničněpolitických spojenectví je naprosto reálné. On nám říká, že vnímá Orbána jako vzor, a to bych já nezlehčoval.
Šimečka při návštěvě Prahy hovořil s českým prezidentem Petrem Pavlem.
Které téma podle vás podzimní volby rozhodne? Už se nějaké téma jasně rýsuje? Bude to inflace, nebo světonázorové otázky? Zahraničněpolitická témata?
Vnímám to tak, že to bude volba o návratu do minulosti, pokračování chaosu, který tu byl doposud, anebo volba pro demokratickou, svobodnou budoucnost v Evropě, kdy se i začnou lidé postupně vracet na Slovensko, bude se investovat do klíčových veřejných služeb jako zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktura.
Podle mě je to volba mezi strachem a minulostí na jedné straně a nadějí a budoucností na straně druhé. Týká se to i ekonomických a zahraničněpolitických otázek. Je to jasný kontrast mezi minulostí a budoucností.
Jakou roli v kampani budou hrát dezinformace a narativy ruské propagandy? Podle průzkumů patří slovenská společnost v rámci Evropy k těm, které falešným zprávám věří nejvíce. Jak se tomu dá v kampani účinně bránit?
Jedna věc je to, že je Slovensko extrémně zranitelné. Všechny výzkumy to ukazují, možná jsme na tom podobně ještě s Bulharskem a pár státy EU. Stejně tak je jasné, že Ruská federace se už výsledek voleb snaží ovlivnit – a bude se o to snažit dál a zasahovat do kampaně. To je bez debaty.
Konec konců máme už odsouzeného člověka, spolupracovníka jednoho z dezinformačních webů, jehož slovenská tajná služba zachytila na kameře při schůzkách s ruskou GRU; dostával od nich peníze. To se bezpochyby děje a bude dít.
Těžko říct, do jaké míry to ovlivní výsledky voleb, protože dnes už mnohé strany přímo převzaly ten ruský narativ. Například fašisti anebo strana Směr.
Fašisty myslíte stranu Republika?
Myslím Republiku a Kotlebovu LSNS.
Domnívám se ale, že pozitivní kampaní o budoucnosti a programu se dají extremisté i Robert Fico porazit. Viděli jsme to už ve slovenských novodobých dějinách víckrát a ukázala to i výhra Zuzany Čaputové v prezidentských volbách. Kampaň zaměřená na program a hodnoty může mít úspěch.
Kromě Progresivního Slovenska jsou tu i další strany, které jsou jasně demokratické a prozápadní, a já jsem přesvědčený, že se normální, slušnou politikou dá i ta propaganda porazit.
Zmínil jste prezidentku Čaputovou. Myslíte, že bude znovu kandidovat? Má šanci křeslo obhájit?
Pokud by se rozhodla znovu kandidovat, my ji jako Progresivní Slovensko bezpochyby podpoříme – konec konců byla naše místopředsedkyně a naše kandidátka na prezidentku. Má velkou šanci funkci obhájit, pokud bude kandidovat, a navzdory všem těm krizím, jimiž Slovensko prošlo, je dál nejpopulárnější političkou.
Prezidentka je podle mě prvek stability v tom chaosu a permanentní krizi, ale rozhodnutí je na ní. Jestli bude kandidovat, to se dozvíme asi už celkem brzy.
Oznámí to ještě před parlamentními volbami?
Já upřímně nevím. Nechme se překvapit. Je potřeba říct, že to má obtížné, protože ty soustředěné útoky a nenávist, které směřují proti prezidentce Čaputové, to je něco, co na Slovensku nemá obdoby. Zaznívá to hlavně od Roberta Fica a od extremistů. Je to soustředěná kampaň a očerňování, které si ve slovenské politice nepamatuju.
Bude Čaputová kandidovat?
Ve čtvrtek a v pátek proběhla slovenskými média zpráva o tom, že se své rozhodnutí o kandidatuře chystá oznámit začátkem příštího týdne. Informoval o tom prezidentčin mluvčí Martin Strižinec.
Podle zdrojů Denníku N se Čaputová „vážně zaobírá myšlenkou, že už kandidovat nebude“. O takové možnosti prý řekla svým blízkým lidem a některým spolupracovníkům. Noviny píšou, že varianta, že Čaputová už kandidovat nebude, je reálná, zároveň ovšem dodávají, že se nedá vyloučit i přehodnocení jejího postoje.
Prezidentka stojí i za úřednickou vládou Ľudovíta Ódora, která teď vládne bez důvěry. Ovlivní tento kabinet kampaň? Dokáže uklidnit situaci?
I bez důvěry parlamentu je dobře, že tam úřednická vláda je. Prezidentka už neměla jinou možnost, dotlačila ji k tomu neschopnost bývalé garnitury. Ve vládě jsou skuteční odborníci, kteří nejsou provázaní se žádnými politickými stranami a sami nekandidují. Jsou to lidé na správných místech, včetně premiéra Ódora.
V programovém prohlášení má vláda několik klíčových věcí, včetně přípravy rozpočtu, uklidnění politické situace a čerpání unijních peněz z Plánu obnovy. A také přípravu parlamentních voleb tak, aby je nikdo nemohl zpochybnit.
Vláda Ľudovíta Ódora
„Úřednický kabinet“ premiéra Ľudovíta Ódora ve čtvrtek 15. června podle očekávání nezískal důvěru slovenského parlamentu.
Týž den prezidentka v souladu s ústavou vládu odvolala a zároveň ji pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstala v úřadu až do jmenování nového kabinetu, jenž vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb.
Pro vyslovení důvěry „vládě odborníků“, která nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.
O novém premiérovi jsme podrobněji psali zde:
To už se ale děje. O zmanipulovaných volbách mluví strana Republika.
Už se to, bohužel, děje, což je velmi nebezpečné.
Vrátil bych se ještě k povolební spolupráci. Jak moc ji bude komplikovat osobní animozita mezi slovenskými politiky, hlavně tedy členy bývalé vlády? Ta nevraživost je i na pětimilionovou zemi obrovská. Je téma vztahů ve slovenské politice zásadní?
Poslední tři roky byli slovenští občané prakticky rukojmí osobních sporů a toxických vztahů v rámci bývalé vládní koalice. To se týká především Igora Matoviče, který vnášel do vládnutí naprostý chaos, nestabilitu a často i zákeřnosti. Špatné vztahy potom měli všichni navzájem. A ti lidé tam jsou dál a kandidují znovu. My jsme se toho neúčastnili a mně nezbývá než doufat, že v jiné konstelaci bez Igora Matoviče budou vztahy lepší a že všem ukážeme, že se dá vládnout jinak než poslední tři roky.
Myslíte, že už Igor Matovič nebude v parlamentu?
To nevím, ale opravdu doufám, a bylo by to pro Slovensko nejlepší, kdyby už nebyl v žádné vládě ani v žádné vládní koalici. Jestli bude v parlamentu, to rozhodnou voliči.
