Článek
Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina na oslavy Dne vítězství nad fašismem na moskevském Rudém náměstí 9. května příštího roku. Oznámil to na svém facebooku.
„Rudá armáda a národy bývalého Sovětského svazu sehrály nenahraditelnou roli při porážce fašismu a vítězství ve druhé světové válce,“ napsal slovenský premiér. Podle něj si Slováci váží osvobození své země Rudou armádou i podpory, kterou tehdejší Sovětský svaz poskytl Slovenskému národnímu povstání.
Je to přirozené, říká Fico
Slovenská vláda se podle Fica hlásí k odkazu boje proti fašismu a „historické pravdě o druhé světové válce a roli, kterou v ní sehrála Rudá armáda“. „V duchu uvedeného je přirozené, že jako předseda vlády SR mám eminentní zájem zúčastnit se oficiálních oslav vítězství nad fašismem, které se budou konat 9. května 2025 v Moskvě,“ vysvětlil Fico. Pozvánku prý přijal s potěšením.
Většina západních státníků od začátku ruské invaze na Ukrajinu do Ruska nejezdí. Výjimkou byl už v dubnu 2022 rakouský kancléř Karl Nehammer, letos v červenci se do Moskvy vydal i maďarský premiér Viktor Orbán. Coby šéf vlády země, která aktuálně předsedá Radě Evropské unie, si za to vyslechl kritiku od dalších státníků.
Také Ficova vláda dlouhodobě udržuje s Kremlem přátelštější vztahy než jiné státy Evropské unie. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár už několikrát jednal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.
Slovenský premiér už před časem v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija avizoval, že pro něj bude čest, pokud bude smět do Moskvy na oslavy 80. výročí konce druhé světové války vyrazit.
Fico v rozhovoru kritizoval mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také, že jaderné zbraně či rakety dlouhého doletu může pro útoky na ruské území požadovat pouze ten, kdo chce válku, nikoli mír.
Kritizoval Bidenovo rozhodnutí
Ve stejném duchu pokračoval minulý týden, když prezident Spojených států Joe Biden skutečně Ukrajině povolil používat americké rakety dlouhého doletu k úderům hluboko na ruském území.
„Jedná se o bezprecedentní eskalaci napětí. Jedná se o rozhodnutí, které maří naděje na zahájení jakýchkoli mírových jednání a ukončení vzájemného zabíjení Slovanů na Ukrajině,“ prohlásil Fico minulý týden v pondělí ve videu zveřejněném na facebooku.
O eskalaci v té souvislosti mluvila i Moskva, podle ní americké rozhodnutí učinilo z války na Ukrajině globální konflikt. Od amerických představitelů naopak zaznívalo, že válku eskalovalo Rusko, když do ní zatáhlo Severní Koreu. Vojáci z KLDR pomáhají Moskvě odvrátit ukrajinskou ofenzivu v ruské Kurské oblasti.
Rozhovor k listopadové eskalaci
Úder západními raketami na ruské území a jaderné výhrůžky ze strany Moskvy, které dovršilo použití nové zbraně. Minulý týden přinesl ve válce na Ukrajině prolomení řady dosavadních tabu a oprávněně vzbudil obavy z další eskalace. Seznam Zprávy události rozebraly s bezpečnostním expertem Fabianem Hoffmannem z univerzity v Oslu.
Nadbíhání Kremlu nicméně není u slovenského premiéra novinkou. O Ukrajině letos mluvil jako o zkorumpované zemi bez suverenity a „pod totálním vlivem a kontrolou Spojených států“. Ruskou agresi pak označoval za „konflikt mezi USA a Ruskem“ a přebíral kremelskou rétoriku o „ukrajinských fašistech, kteří vraždili na Donbase“.
Svůj proruský přístup Fico rád prezentuje i domácímu publiku, před nímž vystupuje proti pomoci napadené zemi. Jeho vláda ostatně po loňském nástupu k moci změnila postoj Slovenska, které podporovalo Ukrajinu i dodávkami zbraní, a zastavila vojenskou podporu Kyjeva ze státních zásob.
„Já to vidím jako potvrzení závislosti premiéra Fica na podpoře určité skupiny domácích voličů. A ta skupina se stále tenčí a tenčí, takže musí přicházet s dalšími výroky, včetně toho proruského, na který oni reagují. Ale samozřejmě že pokud se takový postoj udržuje delší dobu a má takové rozměry, má to devastující vliv na vztahy Slovenska se zeměmi v regionu – s Českou republikou, s Polskem, v Evropské unii a v NATO,“ okomentoval to před časem pro Seznam Zprávy slovenský politolog Tomáš Strážay, který působí jako ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.
Blíží se doba, kdy se s Putinem zase mluví?
Fico dlouhodobě prosazuje mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, a to i za podmínek, kdy by Kyjev musel ustoupit a vzdát se části území.
Zatím není jasné, jestli Fica v Moskvě čeká i osobní setkání s Putinem. S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu ale myšlenka opětovných kontaktů s ruským prezidentem a také mírových rozhovorů nabírá na mezinárodní scéně na síle.
I zvolený americký prezident prohlásil, že je ochoten s Putinem jednat o podmínkách míru na Ukrajině. Kyjev hodlá dotlačit k jednacímu stolu hrozbou omezení americké pomoci, která je pro něj klíčová. Trump dokonce prohlásil, že by byl schopen ukončit válku do 24 hodin.
S Putinem si tento měsíc po více než dvou letech telefonoval také německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj by nebylo dobré, aby s Putinem mluvil americký prezident, ale žádný evropský lídr.
„Rozhovor byl velmi podrobný, ale přispěl k poznání, že v názorech ruského prezidenta na válku se toho změnilo pramálo – a to není dobrá zpráva,“ řekl Scholz po hovoru novinářům. Moskva opakovaně dává najevo, že se jí do jednání nechce a není ochotná vzdát se dobytého území.
Později Scholz řekl, že telefonát nebyl příjemný, ale to prý nebyl žádný hovor s Putinem. Zároveň podle něj stálo za to si s Putinem promluvit, aby rozptýlil případné iluze ruského prezidenta, že Západ vzdá svou podporu Ukrajiny.
