Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Slovenská opozice se ve čtvrtek pokoušela v parlamentu odvolat ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka a ve svém pokusu bude pokračovat i v pátek. Důvodem jsou podle opozice protiprávní čistky v policii a vyhazovy navzdory ochraně vyšetřovatelů ze strany Úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti.
Spory o místa jsou součástí nepřehledné „války v policii“, ve které jde o střet mezi „novými“ silami a „starými“ silami v policii spojovanými s nyní znovu vládnoucí stranou Směr.
Koalice má v Národní radě většinu 79 poslanců ze 150. Šutaje Eštoka ve čtvrtek v parlamentu bránil přímo premiér Robert Fico.
Sám ministr za koaliční stranu Hlas označil kritiku opozice za neopodstatněnou a za „politickou pomstu“. Zpochybňuje i rozhodnutí soudů, které jeho personální změny už ve dvou případech pozastavily.
Ve čtvrtek ráno na facebooku oznámil, že mimo službu postavil dalších 26 policistů. Celkem tak jde od jeho nástupu do funkce před pouhým měsícem o celkem 32 policistů.
„Zákon musí platit pro všechny a zejména pro příslušníky policie. Je absurdní, aby policista, který má pomáhat a chránit, byl obviněný z úmyslné trestné činnosti,“ zdůvodnil svůj postup Šutaj Eštok. O jaké případy jde, není jasné.
Ficova vláda s důvěrou
Plány velkých změn, rychlé personální výměny i (minimálně rétorická) změna zahraniční politiky. Vláda Roberta Fica je v úřadu necelé čtyři týdny a začala „uklízet“ víc zostra, než se čekalo. V pondělí podle očekávání získala důvěru v Národní radě.
„Humanizace trestního práva“
Problematiky trestné činnosti se týkají i další kroky nové vlády Roberta Fica. Ministr spravedlnosti Boris Susko ze strany Směr totiž avizoval, že se budou snižovat trestní sazby ekonomické a majetkové trestné činnosti.
„Chceme se zaměřit na to, abychom přešli od dosavadní funkce trestního práva, která byla zaměřena na represi, na to, abychom posílili funkci trestního práva, které má mít zejména preventivní a převýchovný charakter,“ řekl už na konci října Susko.
Plánované změny zdůvodňuje koalice Směru, Hlasu a Slovenské národní strany (SNS) humanizací trestního práva a také tím, že jsou na Slovensku přeplněné věznice.
„Máme dvě možnosti. Buď budeme stavět nové věznice, nebo se rozhodneme přijmout takovou trestní politiku, která bude garantovat, že ve věznici budou jen ti, kteří tam mají být,“ řekl k tématu premiér Fico.
Podrobnosti úprav zatím známy nejsou. Vícero nevládních organizací a také médií na Slovensku však nevěří, že by byl hlavním zájmem nové vlády humanismus a snaha o zlepšení podmínek ve věznicích.
První kroky Ficovy vlády
O politickém vývoji na Slovensku po jmenování v pořadí už čtvrté vlády v čele s Robertem Ficem, zejména o prvních rychlých personálních výměnách, na Seznam Zprávách podrobně informujeme:
Ochrana svých?
Například slovenské Hospodárske noviny v té souvislosti psaly, že koalice usiluje o změny poté, co desítky lidí spojených se stranami Směr a Hlas čelí obvinění, nebo už dokonce trestům kvůli korupci, přijímání úplatku nebo zneužití pravomocí.
Jde mimo jiné o bývalého speciálního prokurátora Dušana Kováčika, nebo bývalého ředitele finanční jednotky Národní kriminální agentury Bernarda Slobodníka. Stíhaný je mimo jiné nitranský oligarcha Norbert Bödör spojovaný se Směrem a hned v několika případech i bývalý policejní prezident a nynější poslanec Směru Tibor Gašpar.
Podle ředitelky nadace Zastavme korupci Zuzany Petkové se snaží koalice pomoci lidem, kteří jsou jí blízcí. „Snižování trestů i za korupci právě v době, kdy je obžalovaných, anebo trestně stíhaných okolo stovky osob z éry vlád Směru (…), není nic jiného než snaha pomoci ‚našim lidem‘,“ citoval ji server Aktuality.sk.
Za absurdní označil změny trestních sazeb i komentář v konzervativním deníku Postoj. „Země, která má chronický problém s korupcí ve vysoké politice, se chystá méně trestat korupci. Stát tímto vysílá signál, že vlastně nechce adekvátně chránit peníze, které vybere od svých občanů ve formě daní, odvodů a poplatků,“ píše komentátor Lukáš Krivošík.
Denník N teď v souvislosti s avizovanými změnami píše, že by snížení trestních sazeb za ekonomickou trestní činnost mohlo pomoci Marianu Kočnerovi.
Ten figuruje jako obžalovaný v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Specializovaný trestní soud v Pezinku ho ve věci už dvakrát osvobodil, nyní se má případem znovu zabývat nejvyšší soud, jenž už jednou osvobozující rozsudek zrušil.
Kočner je nicméně už pátým rokem za mřížemi. Odpykává si totiž devatenáctiletý trest za falšování směnek televize Markíza v hodnotě 69 milionů eur, v přepočtu 1,6 miliardy korun.
O podmínečné propuštění si podle Denníku N může zažádat nejdřív v roce 2033. To by se ale mohlo změnit, pokud by se snížily trestní sazby.
Kratší tresty za korupci už letos na jaře ještě jako opoziční poslanec navrhoval dnešní vicepremiér a ministr životního prostředí Tomáš Taraba zvolený na kandidátce Slovenské národní strany (SNS).
Taraba navrhoval, aby pachatelé odsouzení například za zpronevěru eurofondů nebo praní špinavých peněz skončili s podmíněnými tresty. Návrh také omezoval ukládání finančních postihů a zkracoval lhůty na promlčení zločinů. Parlament ho tedy neschválil, ale strany Směr a Hlas byly tehdy pro.
