Ficova varování před převratem jedou podle známého scénáře

„My si zemi rozvracet nedáme,“ prohlásil ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico, když oznamoval, že se chystal útok proti ústavnímu zřízení Slovenské republiky, za kterým podle něj stojí opozice a nevládní sektor.

Během svého proslovu po jednání bezpečnostní rady státu bez předložení důkazů oznámil, že na Slovensku působí i zahraniční skupina expertů, která se podílela na událostech v Gruzii či na „Majdanu“ na Ukrajině. Neprozradil, o koho má jít, podotkl pouze, že je skupina „přísně monitorována“.

Z příprav slovenského Majdanu opozici nařkl už v uplynulých dnech, obdobné pohnutky připsal i psychologům a psychiatrům, kteří ho v otevřeném dopise vyzvali k odchodu z vrcholové politiky.

Argumentace událostmi, které definují podobu dnešní Ukrajiny, není ničím novým. Používá ji vláda i v jím zmiňované Gruzii.

Připomeňme, že série demonstrací, která na Ukrajině odstartovala na konci roku 2013, se vymezovala proti rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií a raději se ekonomicky sbližovat s Ruskem.

Poklidné protesty po brutálních zásazích policie, která jednala pod tlakem vlády, skončily v průběhu měsíců pouličními bitvami a vyžádaly si více než sto obětí.

Ulice připomínaly válečnou zónu, protestující stavěli barikády a zmocnili se také vládních budov. Létalo kamení, vzduchem se šířil kouř, zněly výbuchy i střelba. Na možné podobnosti upozornil – opět bez jakéhokoliv předložení důkazů – i Fico.

Přestože tehdejší protesty vedly na jaře 2014 ke změně režimu a Janukovyč spolu s dalšími politiky prchl do Ruska, pro Ukrajinu začala další obtížná kapitola. Moskva v reakci na přibližování země k Západu nelegálně anektovala Krym a podpořila tehdy rozhoření války na východní Ukrajině, konkrétně v Doněcké a Luhanské oblasti.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, „Majdan“ používá ve své argumentaci vláda v Tbilisi.

Dění v Kyjevě tam s odstupem deseti let v něčem připomněly loňské demonstrace, které odstartovalo schválení legislativy o zahraničním vlivu. Podle kritiků připomínal ruské represivní zákony proti opozici a nezávislým organizacím, desítky tisíc protestujících následně policie rozháněla vodními děly a slzným plynem.

Vláda strany Gruzínský sen přišla s tvrzením, že vše organizují skupiny placené z ciziny, které mají za cíl její svržení. I zde chyběly důkazy.

„Když je podpora majdanských scénářů přímo financována ze zahraničí, je to jistě alarmující. Právě kvůli takovým skutečnostem jsme tehdy chtěli přijmout zákon o transparentnosti, který jsme nakonec přijali,“ řekl minulý měsíc gruzínský premiér Irakli Kobachidze.

Opozice a nezávislé organizace obvinění odmítly a naopak poukazovaly na ekonomické i diplomatické propojení kabinetu s režimem v Kremlu.

Podobně jako pro Ukrajinu i pro kavkazskou zemi znamenají jakékoliv vazby na Rusko ošemetnou pozici vzhledem k tomu, že Moskva udržuje své síly na pětině gruzínského území.

Novou vlnu protestů, které doprovázely násilné projevy z obou stran, vyvolala výhra Gruzínského snu ve volbách. Opozice hlasování označila za zmanipulované a odmítla se podílet na akcích v parlamentu. Doposud tak v zemi pravidelně vyvěrají různé protestní akce. Ale zpět na Slovensko…

Robert Fico deklarované spojitosti s děním v postsovětských státech vysvětluje tajnou zprávou civilní kontrarozvědky Slovenské informační služby (SIS), kterou v úterý představil poslancům (viz infobox).

Ve čtvrtek pak varoval před násilím a nepokoji, které by mohly zemi zachvátit kvůli akcím opozice. „Vidíme strukturu, která se pokouší útočit na ústavní zřízení a chce vyvolat střet s bezpečnostními složkami,“ pravil.

„Nemohu vám dát jména a nemohu diskutovat o okolnostech, ale mohu vám se vší vážností říci, že slovenská opozice plánuje Majdan. Slovenská opozice připravuje plány na obsazení vládních budov. Hodlá zastavit úřady v plnění jejich úředních povinností,“ slyšeli také novináři.

Podrobnosti navzdory opakovaným dotazům nezveřejnili ani prezident Peter Pellegrini a místopředsedové parlamentu, kteří měli tiskové konference ještě před Ficem. K vyhlášení výjimečného stavu či omezení práva na shromažďování vláda navzdory spekulacím nepřistoupila. Opozice obvinění odmítla.

Kromě popsaných zahraničních událostí Fico načrtl paralelu s událostmi roku 2018 na Slovensku, kdy ho masové protesty po nájemné vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nakonec donutily rezignovat na funkci premiéra.

Desetitisíce Slováků už v posledních měsících demonstrovaly proti údajnému omezování právního státu a svobody médií, obnově vztahů s Ruskem a zastavení podpory Ukrajiny. Zatím poslední protest se konal ve čtvrtek večer v Košicích, další jsou naplánované na pátek.

Premiér Fico ve čtvrtek členství Slovenska v Evropské unii a NATO potvrdil.

Opozice upozorňuje, že prohlášeními z posledních dnů se předseda vlády snaží odvrátit pozornost od neřešení problémů ve společnosti a zneužívá tajné služby. Varovala před možností, že by vládní moc mohla do davu na demonstracích nasadit provokatéry.

Připomněla také, že to byl právě Robert Fico, kdo v minulosti jako opoziční politik vyzýval, aby lidé vzali lopaty a palice a vyrazili do budov parlamentu a vlády.

Slovenská média v posledních dnech informovala, že motorkářská skupina Brat za brata, která je přímo napojena na orgány Ruské federace, minulý týden vyzvala své stoupence, aby zakládali partyzánské buňky. „Blíží se očista Slovenska. Každý kraj, okres, město, vesnice. Napiš, odkud jsi, ozveme se ti,“ citoval Denník N z prohlášení skupiny na sociálních sítích.

Ministr spravedlnosti a Ficův stranický kolega Boris Susko se nechal slyšet, že aktivitu proruské skupiny nepovažuje za hrozbu. Přiznal nicméně, že o její činnosti nemá bližší informace, ale předpokládá, že ji monitorují bezpečnostní složky.