Článek
Plány velkých změn, rychlé personální výměny i (minimálně rétorická) změna zahraniční politiky. Vláda Roberta Fica je v úřadu necelé čtyři týdny a začala „uklízet“ víc zostra, než se čekalo.
V úterý podle očekávání získala v parlamentu důvěru 78 poslanců ze 150. Proti jich bylo 65. Ficův čtvrtý kabinet se v programovém prohlášení zavázal mimo jiné ke zvýšení daní pro banky, bohaté firmy a lidi s vyššími příjmy.
Počítá se i se zavedením 13. důchodu a se stopnutím vojenské pomoci Ukrajině. Ostatně 14. balíček vojenské pomoci Kyjevu stopla nová vláda už začátkem listopadu.
„Shodneme se na konstatování, že startovací čára, ze které vláda startuje, je velmi hrbolatá, je plná min a mechanismů, které ji ohrožují. Shodneme se, že nikdy v historii moderního Slovenska nepřebírala vláda finanční, sociální a ekonomické záležitosti v takovém zdestruovaném stavu, jak to vidíme u veřejných financí,“ pronesl v parlamentu Fico.
Podle průzkumu agentury AKO si 57 procent lidí myslí, že Ficova vláda bude řídit stát efektivněji a s lepšími výsledky než předcházející kabinety Igora Matoviče a Eduarda Hegera. Opačný názor má 37 procent lidí.
Jednání slovenské koaliční rady. Vpředu (zády) politici Směru, vpravo Hlasu a vlevo SNS.
Viditelnější než premiér
Koalice složená ze Směru, Hlasu a Slovenské národní strany (SNS) už má za sebou i několik nárazů do zdi. Tím největším je zřejmě částečné fiasko personálních změn, které hned den po nástupu do funkce spustil nový ministr Matúš Šutaj Eštok z Hlasu.
Mladý ministr, kterému se v prvních týdnech dostávalo větší mediální pozornosti než premiérovi, odvolal vedení policie a odstavil i skupinu vyšetřovatelů. Interpretuje se to jako součást „války v policii“, ve které jde o vyšetřování kauz mimo jiné z éry předchozích vlád Roberta Fica.
Už dvě personální rozhodnutí přitom zastavily soudy. Do práce se má vrátit jeden z vyšetřovatelů Národní kriminální agentury, jehož Šutaj Eštok postavil mimo službu. Zpět do funkce vrátil soud i ministrem odvolaného policejního viceprezidenta.
Výměna policejního prezidenta i šéfa policejní inspekce platí.
První kroky Ficovy vlády
O politickém vývoji na Slovensku po jmenování v pořadí už čtvrté vlády v čele s Robertem Ficem, zejména o prvních rychlých personálních výměnách, na Seznam Zprávách podrobně informujeme:
Šutaj Eštok má za sebou i organizaci nočních manévrů podél slovensko-maďarské hranice. Mělo jít o demonstraci síly a prevenci nelegální migrace. V noci však bezpečnostní složky nenašly jediného nelegálního migranta.
Kontroly na hranicích s Maďarskem vláda v pondělí prodloužila do 23. prosince.
Bitva s „nepřátelskými médii“
Do boje s médii se pak naplno pustil premiér Robert Fico. I ten nakonec narazil. Fico dal nejdřív pokyn k „přezkoumání akreditací“ umožňujících vstup na Úřad vlády pro Denník N, list Sme, server Aktuality.sk a televizi Markíza. Zmíněná média, která o Směru informují kriticky, premiér označil za „nepřátelská“.
Na víkendový sněm strany Směr zmíněná média přístup neměla. Fico na něm navíc vyzdvihoval význam „alternativních médií“.
Na pondělní jednání vlády se na nakonec „Ficovi nepřátelé“ dostali. Premiér ovšem oznámil, že s nimi „přerušuje jakoukoli komunikaci“. To však není nová praxe, protože se zmíněnými novinami, serverem a televizí už delší dobu zkrátka nehovoří.
„Svým přístupem Robert Fico zařazuje Slovensko do stejné kategorie, v jaké je Maďarsko a donedávna bylo Polsko,“ komentoval věc šéf oddělení organizace Reportéři bez hranic pro EU a Balkán Pavol Szalai.
V pondělí odpoledne strana Směr na facebooku uvedla, že stejný přístup jako Fico budou vůči čtveřici kritických médií razit i další její představitelé.
Ministr v Praze
První kroky nového slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára směřovaly tradičně do Černínského paláce. Slova o Ukrajině, migraci a visegrádské čtyřce naznačila, kde se budou názory Bratislavy a Prahy rozcházet.
Co s dezinformacemi?
Podle vedení zmíněných médií se Fico bojí odpovídat na dotazy týkající se vládních plánů, politických a jiných kauz či šíření dezinformací.
S bojem s dezinformacemi souvisí i vyjádření vedoucího úřadu vlády Juraje Gedry. Ten avizoval odchod všech odborníků na dezinformace, protože jde podle něj o „aktivisty“ a „politické buňky“.
Z funkce už na svou žádost odešel administrátor policejní facebookové stránky „Hoaxy a podvody – Polícia SR“ David Púchovský. Zdůvodnil to „neodbornými zásahy do strategie komunikace policejního sboru ze strany ministerstva vnitra“.
Boj s dezinformacemi
S Davidem Púchovským mluvily Seznam Zprávy krátce před slovenskými parlamentními volbami. V rozhovoru mluvil mimo jiné o vzkazech a výhrůžkách politiků před volbami.
Pellegrini do paláce, Hlas do Směru
Ve vzduchu visí i kandidatura předsedy koaliční strany Hlas na prezidenta. Peter Pellegrini ji sice ještě oficiálně neoznámil, navzdory tomu je v průzkumech už dlouhé měsíce favoritem pro druhé kolo. Volby proběhnou příští rok na jaře a současná prezidentka Zuzana Čaputová v nich znovu kandidovat nebude.
Přípravu na kampaň a funkci mu usnadňuje současná reprezentativní funkce předsedy Národní rady. Strana Hlas si navíc čtyři dny po parlamentních volbách zaregistrovala doménu pelle2024.sk.
Pellegriniho případný „přestup“ do Prezidentské paláce by zřejmě znamenal i pohyby na politické scéně. Strana Hlas by totiž přišla o předsedu, a tím pádem o nejviditelnější tvář. V té souvislosti se už spekuluje o ambicích Fica znovu začlenit Hlas do Směru.
Pellegrini stranu založil v létě 2020, když se skupinou věrných odešel z Ficova Směru. Ten byl tehdy v hluboké krizi. Teď má silnější pozici a Ficova ambice znovu pohltit 27 poslanců Hlasu je z politického uvažování logická.
Peter Pellegrini zvažuje kandidaturu na prezidenta. Po volbách se stal předsedou parlamentu.
Mezi řádky o situaci mluví i Fico. „Existují různé úvahy, i v řadách našich koaličních partnerů. Tyto úvahy v případě realizace – doufám, že si to uvědomujete – zásadně změní slovenskou politickou mapu,“ prohlásil na víkendovém sněmu strany Směr.
Místopředseda Hlasu a ministr práce Erik Tomáš zatím trvá na tom, že mezi Hlasem a Směrem „jsou velké rozdíly“. Na otázku, zda by Hlas přežil odchod Pellegriniho do funkce prezidenta, Tomáš odvětil, že „bude muset“.
Národní menu a intronizace Krista
Koaliční perličkou jsou pak vtipy a satira z téměř kteréhokoli projevu předsedy SNS Andreje Danka. Politik, jenž je známý špatným slovosledem a záměnou slov, na sebe upozornil mimo jiné nápadem na zavedené „národního menu“ v restauracích. Mělo by to zřejmě znamenat podávání typických slovenských pokrmů.
Podobně svérázně působilo, když nový státní tajemník na ministerstvu kultury Štefan Kuffa během mše veřejně požádal slovenské biskupy, aby intronizovali Ježíše Krista za krále Slovenska.
„Já vás takto prosím, excelence, pokud by to bylo možné v co nejbližší době, aby bylo Slovensko zasvěceno Kristu Královi za účasti všech biskupů a za účasti celé vlády,“ prohlásil politik krajní pravice. Zároveň slíbil stopku „gender ideologii“.
Kuffův syn se po volbách stal státním tajemníkem na ministerstvu životního prostředí. Otec i syn jsou souzeni za fyzický útok na zaměstnance zemědělské firmy z Kežmarku.
Kuffovi měli dlouho blízko k extremistické krajní pravici LSNS, na jejíž kandidátce se dostali v roce 2020 do parlamentu. Letos kandidovali pod hlavičkou nacionalistické SNS.
Ministryně kultury Martina Šimkovičová v pondělí uvedla, že úřad intronizaci Krista iniciovat nebude. Od věci se už distancoval i slovenský episkopát.
