Článek
Dováží se teď ukrajinské obilí do Evropy?
Od úterý platí nové opatření na úrovni Evropské unie. Evropská komise totiž po tlaku pěti zemí sousedících s Ukrajinou rozhodla o pozastavení dovozu ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen.
Týká se to Polska, Slovenska, Maďarska, Bulharska a Rumunska. Opatření platí zatím do 5. června, nejspíš se ovšem prodlouží. Polsko už na krok EK reagovalo zrušením vlastního jednostranného zákazu dovozu produktů z Ukrajiny. Podobně se zavázaly postupovat i vlády v Bratislavě, Sofii, Budapešti a Bukurešti.
Co to znamená pro tranzit obilovin?
Ten teď může pokračovat dál takzvanými koridory solidarity. Jenže jejich prostupnost se ukázala jako výrazný problém. V polských přístavech, které nemají dostatečnou kapacitu, dostala na podzim a v zimě kvůli energetické krizi přednost vykládka uhlí, které připlulo po moři. Právě Polsko bylo přitom hlavním cílem – díky velikosti země i infrastruktuře a poloze.
Tranzit ale i kvůli dalším okolnostem nefungoval, jak měl. Nově teď v Polsku konvoje s ukrajinským obilím denně sleduje a doprovází asi 350 pracovníků tamní celní správy KAS.
Vyřešil se unijním opatřením problém?
Jen jeho část, zejména ta politická. Zákaz importu z Ukrajiny vydaný jednotlivými vládami byl totiž v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU i Světové obchodní organizace. Opatření vydané Komisí je proto „čistější“.
Situace se mírně uklidnila i díky tomu, že zemědělci v pěti zmíněných zemích, kteří se cítí být poškozeni přílivem levnějšího ukrajinského obilí, dostanou z unijních peněz finanční podporu v celkové výši 100 milionů eur (přibližně 2,4 miliardy Kč). Problém se ale řeší jen částečně.
I kvůli čekání na unijní peníze teď vázne výkup nadbytečného obilí ze skladů. Situaci navíc brzy zkomplikují žně – obilí nebude kam ukládat a nebude pro něj odbyt. Podle listu Rzeczpospolita je nutné během dvou měsíců z Polska exportovat sedm milionů tun obilí. Kapacita polských přístavů přitom stačí jen na vývoz 750 tisíc tun obilí měsíčně.
Co obilnou krizi způsobilo?
Změnu trasy exportu ukrajinského obilí si vynutila ruská invaze na Ukrajinu, okupace ukrajinských přístavů a námořní blokáda v Černém moři.
Rychle se proto hledaly náhradní pozemní trasy. Solidárně reagovalo Polsko a další sousední země, otevřely se „koridory solidarity“ a Unie v červnu zrušila clo na ukrajinské produkty.
Jenže vývoz dlouhodobě nefungoval tak, jak měl. Místo rychlé cesty do přístavů, přeložení obilí a námořní přepravy do Afriky nebo na Blízký východ se obilí v Polsku a v dalších zemích u hranic s Ukrajinou „zaseklo“.
Rozhovor o ukrajinském obilí
Důvodů „obilné krize“ je víc a v rozhovoru pro Seznam Zprávy je podrobněji popsala novinářka polského deníku Rzeczpospolita Aleksandra Ptak-Iglewská.
Hlavními viníky „obilné krize“ jsou špatná organizace transportu, ale také podvodníci, kšeftaři a spekulanti.
Do Polska se navíc část ukrajinského obilí dostávala s označením „technické“ a takového obilí se netýkaly kontroly kvality ani nezávadnosti. Kategorie „technického obilí“ ovšem oficiálně neexistuje a zatím není jasné, na čí pokyn nebo s čím souhlasem v Polsku vznikla. Věcí se zabývá tamní opozice.
Když se loni v květnu zrušila unijní cla na ukrajinský dovoz zemědělského zboží, před polskými hranicemi se štosovaly vagony v obří zácpě. Nálepka „technické obilí“ proto měla vjezd pšenice usnadnit. Jenže přímo na hranicích se pak v Polsku začalo „technické obilí“, tedy to zřejmě určené ke spalování či pro výrobu technického lihu, přeprodávat jako konzumní. Podvody teď v Polsku vyšetřuje speciální tým prokurátorů.
Nejasností a informačního chaosu ohledně ukrajinského obilí je ale v Polsku stále dost i po týdnech od vypuknutí aféry. V nepřehledném tématu se střetávají zájmy válkou zasažené ukrajinské ekonomiky, finanční zájmy polských a dalších zemědělců, ochrana spotřebitele, vnímání kvality potravin ale i zájmy vlády a politických stran, které v Polsku na podzim čekají parlamentní volby.
Nejde přitom jen o obilí, ale i o dovoz drůbežího masa či alkoholu.
Ostatně na zvýšený dovoz ukrajinského obilí do EU si stěžuje i Zemědělský svaz ČR. Podle něj to vede k horšímu odbytu české produkce v zahraničí. Svaz v dubnu upozorňoval na to, že čeští zemědělci mají na skladech o 40 procent více obilí než loni, zhruba 2,6 milionu tun, upozorňuje ČTK.
Jak je to s kvalitou obilí?
Kvalita ukrajinského obilí se dostala v minulých týdnech pod drobnohled. České ministerstvo zemědělství upozorňuje, že se v současnosti kontroluje vše, co se do Česka z Ukrajiny přiveze. „Kontroly neprokázaly žádné kontaminované zásilky,“ uvádí úřad na webu, který celý věnuje informacím o ukrajinském obilí.
Agentura ČTK s odkazem na skupinu Čeští elfové upozornila, že se otázka ukrajinského obilí stala jedním z hlavních propagandistických témat namířených proti Ukrajině. Ve skupinách na sociálních sítích se šíří například výzvy k bojkotu řetězců a obchodů, kde se objeví zboží z Ukrajiny.
Téma pesticidů v ukrajinském obilí se začalo ve veřejném prostoru objevovat poté, co slovenská potravinářská inspekce odhalila zbytky zakázané látky v jedné z dodávek z Ukrajiny.
V úterý slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan uvedl, že kontrolní test výskyt pesticidu v zásilce pšenice o hmotnosti 1500 tun potvrdil. České ministerstvo upozorňuje, že se šarže ze Slovenska nedistribuovaly do Česka.
Funguje teď přeprava černomořskou cestou?
Zatím ano. Ovšem dohoda, jež od loňského července umožňuje vývoz obilí „starou cestou“, je kvůli „evropské obilné krizi“ pod drobnohledem.
Tzv. obilnou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou loni v létě zprostředkovaly OSN a Turecko. Od té doby se z ukrajinských přístavů dostalo na 27,5 milionu tun potravin, což podle OSN přispělo ke snížení světových cen potravin a pomohlo především řadě rozvojových zemí.
Dohoda se několikrát prodloužila a o jejím prodloužení se má znovu jednat v pátek v Turecku. V minulých dnech ovšem Moskva několikrát varovala, že by na další prodloužení dohody, jejíž platnost vyprší 18. května, nemusela přistoupit.
Rusové tvrdí, že jim nevyhovují podmínky týkající se vývozu ruské zemědělské produkce a ruských hnojiv. Další prodloužení smlouvy podmiňují mimo jiné opětovným připojením banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT nebo obnovením dodávek zemědělské techniky do Ruska.