Hlavní obsah

Evropa by ráda umravnila Maďarsko. Ale na Orbána nemá účinné páky

Foto: Profimedia.cz

Premiér Viktor Orbán obhájil v dubnových parlamentních volbách se stranou Fidesz ústavní většinu.

Maďarsko drželo týdny celou EU v šachu, aby u sankcí dosáhlo hned nadvakrát svého. I za cenu sílící izolace.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Premiér Viktor Orbán může být spokojen. I když je Maďarsko v Bruselu dlouhodobě považováno za černou ovci kvůli ohýbání demokratických pravidel vládnutí, podařilo se mu vyvzdorovat dva významné požadavky v šestém balíčku protiruských sankcí Evropské unie.

Po týdnech tvrdošíjného odporu ze strany Budapešti se nakonec členské země EU dohodly, že původně ohlášené kompletní embargo na ropu z Ruska bude omezeno jen na dopravu po moři. Vzápětí Maďarsko zabránilo tomu, aby na sankční seznam EU přibyl nejvyšší představený ruské pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill.

Dvojitý zářez Orbánovy vlády, který je založený na využívání jednacích pravidel EU, vyvolává u některých evropských politiků obavy, že se Maďarsko osmělí a bude torpédovat jednotnou unijní politiku ještě více než dosud.

Pozice Budapešti ovšem není tak suverénní, jak by se mohlo na první dojem zdát.

Že Evropu čekají další roky potýkání s Orbánem, bylo jasné už od dubnových parlamentních voleb, v nichž jeho strana Fidesz převálcovala sjednocenou opozici a obhájila ústavní většinu v parlamentu.

Staronový premiér přitom znovu úspěšně sázel i na vymezování se proti Bruselu a po volbách v tom pokračuje.

„Jednání kolem šestého balíčku, včetně závěrečné peripetie s patriarchou Kirillem, ale i některé další povolební kroky Viktora Orbána bohužel naznačují, že nemá zájem takříkajíc ‚zklidnit hru‘ vůči EU, spíše naopak. Nepochybně lze tedy očekávat další střety mezi Maďarskem a zbytkem EU,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy politolog Lukáš Macek, který vede kampus pro evropská studia na prestižní francouzské vysoké škole Sciences Po v Dijonu.

Podle politologa je důležité, jak se budou vyvíjet vztahy Maďarska s Polskem, které v posledních měsících ochladly. Varšava a Budapešť se dříve navzájem podporovaly ve sporech s Bruselem, sbližovala je národně konzervativní agenda jejich vlád. Po únorovém útoku ruské armády na Ukrajinu se však toto spojenectví vážně narušilo.

Zatímco Polsko se podle očekávání rozhodně postavilo na stranu Ukrajiny, Maďarsko vydávalo přinejmenším dvojaké signály – spolu s ostatními členskými zeměmi EU sice ruskou invazi odsoudilo, vůči Moskvě však zůstává shovívavé a snaží se udržet ekonomické výhody. Zároveň neváhá ostře kritizovat ukrajinské politiky.

Nejde ale jen o Polsko. Také z pohledu jiných zemí se Maďarsko posunulo po vypuknutí války více na okraj. Zaťatý styl, který Budapešť v posledních týdnech předvedla u jednání o sankcích, označují diplomati z některých států za vydírání.

Problém je v tom, že EU nemá k dispozici mnoho účinných prostředků, jak Maďarsko přinutit k lepší spolupráci.

„EU je principiálně postavená na vzájemné důvěře a respektu mezi členskými státy, takže z definice jsou donucovací páky velmi slabé a s jejich reálným využitím autoři zakládajících smluv příliš nepočítali,“ poznamenal Lukáš Macek.

Pokud by však Maďarsko „zašlo příliš daleko“, nedá se podle něj vyloučit, že by Evropská unie mohla plně využít ustanovení ze Smlouvy o EU, které umožňují zbavit členský stát i hlasovacích práv, pokud porušuje základní evropské hodnoty jako demokracie, svoboda nebo dodržování lidských práv. Ve hře je nadále také finanční páka, kterou už Brusel hrozí – zadržení unijních peněz, pokud nebudou dodržovány principy právního státu.

„Ale to vše jsou kontroverzní a nedokonalé nástroje, které neřeší primární problém, jenž vznikne, když se jeden člen ‚klubu‘ začne chovat bezohledně,“ doplnil Macek.

V Orbánově případě je navíc otázka, zda jde o cílevědomý odklon od ostatních, nebo spíš kalkul.

Je nesporné, že ve vztahu k Rusku patří mezi nejvstřícnější evropské politiky. Často se však zapomíná, že postoj Budapešti ke stranám nynějšího konfliktu ovlivňují i některá specifika, například letité spory s Ukrajinou o výuku maďarštiny na školách v Zakarpatské oblasti, kde žije více než 150tisícová maďarská menšina.

Z pohledu mnoha maďarských voličů pak Orbán v Bruselu zcela oprávněně hájí národní zájmy. Pokud by souhlasil s úplným embargem, které by se vztahovalo i na jižní větev ropovodu Družba, ohrozil by podle nich dodávky pohonných hmot a poškodil maďarskou ekonomiku.

Některé země, které jsou také silně závislé na ruském ropovodu, například Česká republika, se rády s Maďarskem potichu „svezly“ a vytěžily z odporu Budapešti úlevy pro sebe.

V Bruselu je také slyšet hlasy, že s Orbánem to vlastně není až tak špatné. Je dlouhodobě čitelný – na rozdíl od již zmíněných Poláků, jejichž vládní politiku určuje lídr strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, který však není předsedou vlády.

„Orbán je cynický pragmatik, který ideologií zastírá reálpolitiku zájmů své země a své strany, dá se s ním ale dohodnout,“ uvedl diplomatický zdroj serveru Politico Europe nejmenovaného evropského činitele s dlouholetou zkušeností s jednáním v EU. „Je přímý a dělá, co říká, že udělá. A protože je jediným šéfem, víte, že to může splnit,“ dodal.

Doporučované