„Zvlášť troufalá krádež.“ V Polsku jsou na pozoru pumpaři i prodejci jídla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen za letošní první čtvrtletí zaznamenali v Polsku skoro dvakrát tolik krádeží paliva na benzínkách, než registrovali za celý loňský rok.

Data zveřejnil polský Dziennik Gazeta Prawna (DGP) s odkazem na Polskou organizaci průmyslu a obchodu s naftou.

Výrazně větší počet krádeží se připisuje vysokým cenám pohonných hmot. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí v Polsku v průměru v přepočtu 37,44 korun a litr nafty 39 korun. To je zhruba o 7, respektive 6 korun méně než je průměrná cena v Česku.

Už v červenci deník Gazeta Wyborcza informoval, že krádeží benzinu přibývá. Podle novin doslova „vzkvétá“ metoda, kdy na čerpací stanici řidič natankuje, nezaplatí a odjede – to vše přitom s vozem, na kterém jsou kradené registrační značky.

List cituje ženu z Piaseczna u Varšavy. Automobilu, který využívá ve Vratislavi její dcera, někdo odcizil značku, umístil ji na stejný typ auta a ukradl s ním asi 20 litrů paliva. To znamená tankování v přepočtu zhruba za 750 korun.

Pachatel pak značku vrátil pod automobil, a dcera majitelky si tudíž myslela, že zloděje někdo při krádeži vyrušil. Policii tudíž řidička nevolala.

O celé věci se majitelka vozu dozvěděla, až když jí policisté oznámili, že auto s její značkou zachytily kamery na čerpací stanici při krádeži benzinu.

Řada polských čerpacích stanic sdělila GW, že taková praxe bývá někde i na denním pořádku, na některých se to stává až desetkrát týdně.

Podle policie je jedinou účinnou obranou před takovou praxí přivrtání značek na stálo ke karoserii.

Podle zástupce polské národní prokuratury Tomasze Szafrańského by se krádež pohonných hmot neměla posuzovat jako přestupek, ale jako trestný čin. „Krádeže tohoto typu by se měly celou dobu posuzovat jako velmi troufalé, a pokud tomu tak není, je to chyba vyšetřujících orgánů,“ vysvětloval Szafrański.

Dodal, že krádež paliva je trestným činem bez ohledu na to, kolik ho zloděj ukradl, a protože je činem „velmi troufalým“, hrozí za něj podle polského práva 6 měsíců až 8 let vězení. Za „běžnou krádež“ je to přitom trest od 3 měsíců do 5 let.

Ujištění ze strany prokuratury zaznělo v úterý v polském Senátu. Horní komora projednávala novelu trestního zákoníku, kterou by se krádeže posuzovaly jako trestný čin až od 800 zlotých a ne od 500 zlotých, jak je tomu nyní. V přepočtu na koruny by to znamenalo posunutí hranice z 2600 korun na 4200.

Vláda změnu obhajuje mimo jiné inflací a také tím, že se zmenší byrokratická zátěž. Protestují proti tomu ale obchodníci i prodejci paliv, upozorňuje DGP, protože zloději by podle nich mohli nové úpravy zneužít.

List DGP píše, že výklad prokurátora o stíhání krádeží pohonných hmot vyvolává otázky – zda se jeho slovy budou řídit státní zastupitelství všude, a zda s ním budou souhlasit soudy.

Paragrafy definují v Polsku od roku 2020 „zvlášť troufalou krádež“ jako čin, při kterém se pachatel zmocní cizí věci nikoli tajně, ale před zraky poškozeného nebo jiných osob. A právě tam podle prokuratury spadá krádež paliva.

Krádeží se neobávají jen čerpadláři, ale se zvýšením hranice na 800 zlotých také obchodníci. Polská televize TVN v souvislosti s vysokou inflací a zdražováním potravin mluví o „epidemii drobných krádeží“. „Tu zmizí petržel, tu mrkev,“ cituje médium zelinářku.

Před letošním zdražováním se podle TVN v obchodech kradla nejvíc kosmetika a drogerie, teď jsou to potraviny.

„Drobných krádeží se dopouštějí lidé, kteří jsou ve složité situaci, takže to prostě potřebují, ale na druhou stranu jsou také případy, kdy se zboží později přeprodávalo,“ cituje televize experta Polské obchodní komory Adama Suligu.