Dvojnásobná motivace k očkování. Rakousko kromě pokut zvažuje pobídky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco český premiér Petr Fiala z ODS v neděli zopakoval, že povinné očkování proti covidu-19 není cesta, kterou by se chtěl jeho kabinet vydat, v sousedním Rakousku a Německu povinnou vakcinaci plánují. V obou státech běží debata naplno. Jako první v Evropě přišla s plánem už v polovině loňského listopadu vláda ve Vídni.

Všeobecná povinnost by měla v alpské republice platit od února. Očkování má být povinné pro všechny obyvatele starší 14 let. Výjimku budou mít těhotné ženy a ti, kdo nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů nebo jim ještě neuplynula lhůta 180 dnů od zotavení z covidu-19.

Propracované jsou podmínky a pokuty pro neočkované. První lhůta pro očkování uplyne 15. března, tedy měsíc poté, co dostanou lidé od státu oficiální pozvánku k vakcinaci. Pokud se do té doby nenaočkují, hrozí jim pokuta 600 eur, tedy bezmála 15 tisíc korun. Pokud na ni nepřistoupí, u dalších instancí jim hrozí pokuta až 3 600 eur, v přepočtu téměř 90 tisíc korun.

Stále jde jen o návrh, který se bude až do 10. ledna vyhodnocovat. Stát navíc musí počítat s enormní administrativní zátěží. Po odečtení dětí a mladistvých se má totiž povinnost týkat více než milionu nenaočkovaných Rakušanů. Úřady a samosprávy už předem varovaly, že vymáhání pokut může být nad jejich síly.

Rakouská vláda každopádně doufala, že avizovaná očkovací povinnost motivuje dosud nenaočkované obyvatele k vakcinaci. Kýžený efekt ale hrozby pokutou nepřinesly – aktuálně je plně naočkovaných téměř 71 procent Rakušanů. V Česku je očkovaných 63 procent obyvatel.

Podle německého listu Die Welt teď právě kvůli slabému efektu „hrozby“ očkovací povinnosti narůstají u rakouské vlády pochybnosti a objevují se i jiné návrhy. Předsedkyně opoziční sociální demokracie Pamela Rendiová-Wagnerová před několika týdny navrhla, aby stát vyplácel jako motivaci k očkování 500 eur (12 400 Kč). Proti není nový kancléř Karl Nehammer (ÖVP) ani vicekancléř Werner Kogler (Zelení).

Deník Kurier k plánům na zavedení očkovacího bonusu podotýká, že jde o další z mnoha pokusů o motivaci. Byla tu očkovací loterie a slosování, očkovací noc, očkování na rockovém koncertu, v supermarketech, na lodích, autobusech, v lázních i v katedrále sv. Štěpána, dávalo se pivo i klobásy, vyjmenovávají noviny.

Kancléř Nehammer považuje očkovací bonus za „pozitivní signál“ před začátkem povinného očkování. Kancléř zároveň na konci roku musel vyvracet, že si vláda nechává otevřená „zadní vrátka“ k útěku od plánu na povinnou vakcinaci.

Ministryně pro EU a ústavní záležitosti Karoline Edtstadlerová z ÖVP totiž nedávno „odbočila“ od dosavadní vládní linie a mluvila o přehodnocení povinného očkování. Agentuře APA řekla, že očkování může být povinné pouze v případě, že bude vakcína proti covidu-19 dostatečně účinná. Záhy dodala, že podle současných poznatků by tomu tak mělo být také u varianty omikron.

„Povinné očkování je nezbytné,“ řekl v reakci kancléř Nehammer s tím, že 90 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče je neočkovaných. Protesty proti očkování označil politik za cynické. Spoléhat se na promoření populace není podle kancléře možné, protože by to znamenalo smrt mnoha lidí. S avizovaným datem 1. února dál počítá i ministerstvo zdravotnictví.

Plán povinného očkování sice s proočkovaností zatím výrazněji nepohnul, impulz ale znamenal pro hnutí protestující proti „covidové politice“. Popírači koronaviru a odpůrci vakcín se podle deníku Der Standard v posledních měsících radikalizovali.

Patrné je to nejen s ohledem na časté demonstrace, ale i kvůli častějším výhrůžkám lékařům nebo politikům. Tématu se navíc chopila krajní pravice. Rakouský Spolkový úřad pro ochranu ústavy a boj proti terorismu (BVT) aktuálně považuje „popírače“ za největší bezpečnostní hrozbu.

Ze závěrů studie Vídeňské univerzity z konce prosince vyplývá, že protesty podporuje 17 procent Rakušanů. Nejčastěji jde o voliče populistické pravicové opoziční FPÖ a nové malé strany MFG, které se loni povedlo získat několik mandátů v zemských volbách v Horním Rakousku. Studie navíc odhalila, že zastánci demonstrací často nedůvěřují vědcům a upřednostňují „zdravý rozum“, spiritualitu nebo homeopatii.