Dudovo jaderné sólo. Jak je to s atomovkami pro Polsko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Pokud by padlo takové rozhodnutí našich spojenců, aby se na našem území v zájmu posílení bezpečnosti východního křídla NATO rozmístily jaderné zbraně v rámci programu jejich sdílení, jsme na něj připraveni,“ prohlásil v pondělí polský prezident Andrzej Duda.

Výrok zazněl v rozhovoru pro bulvární list Fakt. A v Polsku zarezonoval.

Podle prezidenta je nutné reagovat na ruský imperialismus. „Rusko vede nepřátelskou, agresivní politiků, která roky zahrnuje i porušování všech mezinárodních dohod, militarizaci Královce (Kaliningradské oblasti), kde se s největší pravděpodobností nacházejí jaderná zařízení,“ vysvětloval dál Duda, toho času na návštěvě Kanady.

Případné umístění jaderných zbraní států NATO v Polsku by podle něj bylo pouze reakcí na to, že Rusko umisťuje „atomovky“ u hranic Aliance.

Není to poprvé, co Duda o takové možnosti hovořil. Zmínil ji například předloni. K ambici připojit se k programu sdílení jaderných zbraní v rámci států NATO se už loni v červnu přihlásil tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki. Výzva se ale setkala se spíše chladnou reakcí Washingtonu, který má v jaderném sdílení rozhodující slovo.

Tentokrát přišla sprcha přímo od vlády Donalda Tuska, a to navzdory tomu, že kabinet takovou možnost přímo neodmítá. Prezident to ovšem schytal za to, že o věci mluví veřejně a bez konzultací s vládou.

„Iniciování debaty v médiích o tak komplikovaném tématu, jakým je jaderná zbraň v Polsku, považuji za vrchol politické nezralosti,“ reagoval například ministr vnitra Marcin Kierwiński.

Tusk v pondělí oznámil, že chce o věci s prezidentem mluvit, „aby jeho výrok pochopil“. „Záleží mi na bezpečnosti Polska, na tom, aby bylo dobře vyzbrojené, ale také bych chtěl, aby takové iniciativy byly velmi dobře připravené lidmi, kteří za ně odpovídají,“ prohlásil.

„A abychom byli všichni přesvědčení, že tohle chceme,“ dodal premiér v reakci na Dudova slova.

Plány polského prezidenta každopádně zchladil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „NATO nemá v plánu nově rozmístit své jaderné síly,“ uvedl během úterní návštěvy ve Varšavě.

Na Dudu rychle reagoval i mluvčí Kremlu. „Armáda samozřejmě zanalyzuje situaci, pokud se takové plány budou realizovat, a udělá vše, co je potřeba, a podnikne odvetné kroky k zaručení naší bezpečnosti,“ uvedl Dmitrij Peskov.

K věci se v úterý ráno vrátil v televizi TVN24 náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. „Zaskočilo nás, že prezident Duda znovu přichází s určitou mezinárodní iniciativou de facto bez domluvy s vládou,“ řekl politik Občanské platformy.

„To vláda vede zahraniční politiku. Nemůžeme takhle překvapovat naše spojence,“ dodal Tomczyk. „Televizní oznámení“ zásadní politiky bez domluvy se spojenci označil za projev slabosti.

Průzkum o obavách Poláků z rozšíření války na polské území:

I když se prezident s premiérem přou o zásadní záležitosti na domácí politické scéně, v oblasti obrany a bezpečnosti se donedávna snažili vystupovat víceméně jednotně.

Podporu Ukrajiny v obraně před ruskou agresí a také další posilování bezpečnosti Polska a států v regionu oba politici definují za životní zájem Polska.

Trhliny se mezi předsedou vlády a hlavou státu ale objevují v zahraniční politice. Tusk například Dudu nahradil jako zástupce Polska ve formátu Výmarského trojúhelníku.

Na jednání s německým spolkovým kancléřem a francouzským prezidentem totiž jezdíval polský prezident. Nově ale Polsko zastupuje premiér Tusk, jenž klade na úzkou spolupráci s Paříží a Berlínem velký důraz.

Jistým pokořením bylo pro Dudu i oznámení, že Tuskova vláda chce vyměnit desítky velvyslanců. Záměr avizovalo polské ministerstvo zahraničí jen pár hodin poté, co Tusk s Dudou demonstrovali zahraničněpolitickou jednotu během schůzky s prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě.

Rozpor byl patrný i v minulých týdnech, když Tusk oznámil záměr Polska zapojit se do evropské iniciativy ESSI (European Sky Shield Initiative), jejímž cílem je koordinovaný postup při budování „robustní, vícevrstvé protivzdušné obrany“.

S iniciativou přišlo v roce 2022 Německo a představilo ji v Praze. Právě německý podíl zkritizoval minulý týden Duda. Iniciativu nazval „německým byznysovým projektem“ a řekl, že by Polsko mělo dál rozvíjet vlastní projekty obrany ve spolupráci s USA.

Duda se také minulý týden v New Yorku sešel s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.

„Prezident se v tématu USA chová úplně jinak než premiér Tusk. Říká, že musíme mluvit s republikány i s demokraty, musíme je přesvědčovat, proto se setkává i s bývalým prezidentem Trumpem. Premiér Tusk raději vede americkou politiku na twitteru, kde uráží republikány,“ komentoval Dudův přístup ve vysílání rádia RMF FM šéf prezidenské kanceláře Marcin Mastalerek.

Ze strany Dudy nejde v poslední době o jediné „zahraničněpolitické sólo“. Před společnou březnovou cestou s Tuskem do Bílého domu přišel s návrhem změny cíle výdajů na zbrojení v NATO.

Státy Aliance by podle prezidenta měly zvýšit závazek výdajů na obranu ze dvou na nejméně tři procenta HDP. Právě Polsko by bylo jedním z mála členských států Aliance, který by takový cíl splnilo. Podle Washingtonu je ale nejdřív nutné, aby státy začaly plnit závazek dvou procent.

Dudovo druhé prezidentské funkční období končí příští rok v létě. Zatím není jasné, jestli se bude Duda dál angažovat v domácí politice, nebo zda má šanci na případné uplatnění na mezinárodní úrovni.

Aktualizace: Doplněno vyjádření generálního tajemníka NATO.