Článek
„Budou si chtít ukrást ještě několik dní, dva, tři týdny. Škoda, bude to trvat trochu déle. Upřímně nechápu, proč pan prezident Duda vystavuje pány Morawieckého, Kaczyńského a celou stranu PiS takovému nepříjemnému ponížení,“ reagoval v pondělí večer lídr polské opozice Donald Tusk na rozhodnutí prezidenta Andrzeje Dudy.
Ten v pondělí po více než třítýdenním rozmýšlení oznámil, že se rozhodl pověřit sestavením nové polské vlády dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého z prezidentovy mateřské strany PiS.
Kaczyńského straně chybí 37 mandátů
Strana PiS vedená Jarosławem Kaczyńským vyhrála parlamentní volby, které se konaly 15. října, ovšem výrazně oslabila a ze 460 mandátů má nově jen 194.
K potřebné absolutní většině v Sejmu tudíž národním konzervativcům schází 37 mandátů. Většinu přitom není strana PiS schopná složit, ani pokud by uzavřela koalici s krajně pravicovou Konfederací, která má 18 poslanců.
„Mise, kterou mi prezident svěřil, znamená velkou čest, ale také výzvu. Děkuji prezidentovi za důvěru. Vyzývám všechny poslance, kteří staví Polsko na prvním místě, aby se mnou spolupracovali,“ reagoval Morawiecki na Dudovo rozhodnutí.
Polský premiér Mateusz Morawiecki (vlevo) a prezident Andrzej Duda na snímku z letošního podzimu.
Jasnou vůli sestavit vládu ovšem hned po volbách oznámila dnešní opozice: Občanská koalice, Třetí cesta a Levice. Opoziční uskupení, za kterými se skrývá vícero stran a iniciativ, mají dohromady 248 mandátů ze 460, čili pohodlnou většinu.
Opozice také deklarovala, že jejím kandidátem na premiéra je předseda Občanské platformy (PO) Donald Tusk.
Nic to nezmění, říká Tusk
„Ztráta dalšího dne je ztrátou pro naši vlast. Je to ztráta pro všechny Polky a Poláky,“ komentoval Dudovo rozhodnutí „oddálit“ vládu dnešní opozice Tusk. „Znovu ale zopakuji: nic to nezmění. Nakonec budou velmi litovat, že ještě prodlužují ten moment, který je pro ně pro všechny ponižující,“ pokračoval šéf PO.
„Bude zřejmé nejen to, že prohráli a že jsou slabí, což taky musí být rána, ale také to, že s nimi už nikdo nechce mít co do činění,“ pronesl Tusk na adresu strany PiS při setkání s obyvateli vratislavského sídliště Jagodne.
Povolební dění v Kaczyńského kanceláři
O scénářích politického vývoje, ohrožené kariéře premiéra Matesuze Moraweického i dění ve straně PiS po volebním otřesu jsme psali podrobněji zde:
Navzdory Tuskem proklamované jednotě opozice prezident první pokus svěřil straně PiS. Ta v posledních týdnech ohledně skládání vlády komunikovala nejasně.
Vábení lidovců
Politici PiS na jednu stranu přiznávali, že odejdou do opozice, protože většinu v Sejmu nesloží, na druhou stranu se pokoušeli vyvolat dojem, že o vládě jednají s lidovci z PSL (koalice Třetí cesta). Předsedovi lidovců Władysławu Kosiniaku-Kamyszovi údajně konzervativci dokonce nabízeli funkci premiéra.
Při říjnových povolebních konzultacích s prezidentem také Morawiecki tvrdil, že má PiS v Sejmu šanci na většinu. Duda pak prohlásil, že ho o většině v parlamentu informovali oba kandidáti na premiéra – Morawiecki i Tusk.
Jmenování Morawieckého a jeho pravděpodobný neúspěch oddálí výměnu u moci o několik týdnů. O takovém scénáři se začalo spekulovat ihned po volbách jako koupení si času končící vlády pro „úklid“.
Lidovci rozhovory o koalici s PiS popírají, a naopak avizují vůli složit vládu v čele s Tuskem. Že je koaliční smlouva téměř hotová, oznámil v pondělí právě Donald Tusk. K podpisu koaliční smlouvy dojde pravděpodobně v pátek.
„Nikdo už v Polsku, počínaje panem prezidentem Dudou, nebude moci pochybovat o tom, kdo vyhrál volby (…) a také o tom, že jsme připravení, a to do všech detailů, k sestavení vlády. Rychle, bez hádek, bez konfliktů,“ řekl Tusk.
Polská média poslední týdny živě spekulují o personálním obsazení nové Tuskovy vlády a o složitostech některých jednání. Koaliční smlouva by měla například počítat i s rotací na pozici předsedy sněmovny, tedy maršálka Sejmu.
Vystřídat by se v ní mohli lídři hnutí Polsko 2050 (koalice Třetí cesta) Szymon Hołownia a Levice Włodzimierz Czarzasty.
Právě volba maršálka bude prvním velkým testem dnešní opozice. Dojde k ní na první schůzi Sejmu 13. listopadu.
Co se teď bude dít?
Nového premiéra musí prezident podle ústavy oficiálně jmenovat nejpozději 14 dní od první schůze Sejmu. Předseda vlády pak má dalších 14 dní na to, aby představil vládní program poslancům a získal pro kabinet v Sejmu důvěru. Kdy přesně Duda Morawieckého jmenuje, zatím není jasné. Posledním dnem bude podle ústavy 28. listopad.
Pokud pak Morawiecki jako premiér nedokáže při prvním pokusu získat v parlamentu pro svou vládu dostatečnou podporu, druhý pokus náleží Sejmu. Zformovaná většina poslanců v něm zvolí nového premiéra, kterého pak prezident musí jmenovat.
