Článek
/Od našeho zvláštního zpravodaje na Slovensku/
„Chcete levnější potraviny?“ ptala se loni před parlamentními volbami slovenská strana Hlas. „Okamžitě zavedeme jasná pravidla hry pro řetězce, podpoříme producenty domácích potravin a zavedeme pořádek tak, aby nám neviditelná ruka trhu nedávala další a další facky,“ sliboval během kampaně 2023 její tehdejší lídr a současný prezident Peter Pellegrini.
Rychlý boj s vysokými cenami slibovala i vláda Roberta Fica, realita ale za proklamacemi pokulhává, což bylo už letos na jaře terčem řady vtipů.
Koalice sice s platností od příštího roku snížila DPH na základní ceny z deseti na pět procent a u ostatních z 20 na 19 procent, ale v rámci konsolidačních opatření se zvedne DPH na dopravu a služby. Efekt nižších cen smažou i zdražující pohonné hmoty.
Že změna DPH není příliš účinný nástroj, v minulosti přiznával i Fico. „Pokud snížíte DPH, nemá to absolutně žádný vliv na ceny, protože obchodníci je nesníží,“ říkal před deseti lety.
Zavádí se navíc vyšší daně pro firmy a transakční daň, což se může promítnout do inflace. Zdražování předpokládá i slovenská národní banka. „Inflace příští rok citelně poskočí. Bude to ale jen dočasné a v roce 2025 se vrátíme do normálu. Dočasný nárůst vyvolá kromě vyšší DPH i opožděné sladění cen plynu pro domácnosti s cenami na mezinárodních trzích,“ uvádí.
„Vláda naslibovala“
Seznam Zprávy se na nálady lidí ptaly ve východoslovenském okresním městě Bardejov v Prešovském kraji a ve vesnici Očová na středním Slovensku nedaleko Zvolena.
„Vláda naslibovala, ano, tak snad se to projeví od Nového roku,“ doufá například Miroslav, který zrovna nakoupil v supermarketu na okraji Bardejova. „Dělali nějaké úpravy, tak se možná něco zlevní, ale pak je tu plyn a elektřina, a toho se bojím. Naše příjmy nejsou moc přiměřené k cenám,“ uvažuje.
Cena plynu a elektřiny by se měla na Slovensku podle tamního regulačního úřadu příští rok měnit jen minimálně. Plyn zdraží měsíčně maximálně o 38 eur, v přepočtu 960 korun, a teplo by mělo mírně zlevnit.
Vláda navíc plánuje v dohledné době schválit „energopomoc“, o detailech ale zatím mlčí a čeká na návrat premiéra Fica z cesty do Brazílie.
„Garantuji občanům Slovenské republiky, že je stát nenechá ve štychu a že budeme kompenzovat nárůst cen energií, který ohlásil regulační úřad. Nezaplatíte ani o cent navíc,“ prohlásil k tomu tento týden ministr vnitra a lídra strany Hlas Matúš Šutaj Eštok.
Televize Markíza upozorňuje i na zdražování vodného a stočného. Výrazněji, někdy až o čtvrtinu, se zdražovalo v regionu Záhoří, v Bratislavě, pod Tatrami nebo v Trnavě.
Co trápí Slováky?
Podle podzimního výzkumu Eurobarometr je na 85 procent Slováků spokojených se životem, který vedou. To odpovídá unijnímu průměru.
Za jeden ze dvou největších problémů Slovenska obyvatelé země nejčastěji považují rostoucí ceny, inflaci a náklady na život (47 %). Na druhém místě skončila ekonomická situace na Slovensku (26 %), na třetím místě se umístil státní dluh (18 %) a na čtvrtém zdraví (17 %) - to je od jara nárůst o šest procentních bodů.
Podle socioložky Olgy Gyárfášové, která zjištění průzkumu prezentovala, jsou obavy z růstu cen vyšší než celoevropský průměr. Důvodem je podle ní vládou ohlášená konsolidace a její ekonomické dopady na běžný život.
Miroslavovi z Bardejova se prý jako seniorovi nežije úplně špatně, protože má nadprůměrný důchod. Pro představu, letos v říjnu byl na Slovensku průměrný důchod 681 eur, v přepočtu 17 205 korun, v Česku 20 722 korun. „Ale člověk musí umět kalkulovat, hospodařit a ohlížet se i na zadní vrátka. A taky záleží, jak zrovna vycházejí slevové akce. Ale levné to není, vzhledem k příjmům lidí,“ dodává penzista k cenám potravin.
Máselná kauza
Podobně jako v Česku, i Slovenskem v poslední době rezonovalo prudké zdražování másla.
„O másle můžu říct jen to, že tady řetězce drží cenu už tři měsíce dost vysoko. Musí se vychytat akce, v létě to bylo jen 1,5 eura a teď je kolem tří,“ popisuje Miroslav.
Slovenská média dokonce na podzim v souvislosti s nárůstem cen psala o krádežích másla a omezení počtu kusů, prodeji pouze za pultem nebo přidělávání kontrolního magnetu na jednotlivé kostky.
Krádežím nahrála novela trestního zákona, kterou na jaře prosadila Ficova vláda. Výrazně se zvedla hranice pro takzvané „horalkové krádeže“, trestné jsou nově až od škody za 700 eur, tedy v přepočtu 17 685 korun.
To podle hlášení obchodních řetězců v létě vedlo k rozmachu drobných krádeží. „Jde zejména o zajímavější, dražší zboží. Hodnota uvedených krádeží stoupla úměrně se změnou zákona,“ řekl v létě deníku Sme mluvčí řetězce Billa Marek Kravjar. Řetězec Lidl kvůli tomu v prodejnách zavedl elektronickou ochranu sýrů, másla a dalších potravin.
Text pokračuje pod tabulkou.
Jak je to s cenami před Vánoci?
„Já jsem na vánoční pečení koupila máslo v akci za 2,50, a naše, slovenské, takže se to dá,“ říká mi k „máselné kauze“ paní Katarína ze středoslovenské vesnice Očová.
„Víme, že v Česku je v obchodech levněji. Můj vnuk tam má přítelkyni, takže máme srovnání,“ přidává se její sousedka Darina před místní malou samoobsluhou. Třetí dáma Jarmila pak přepočítává, kolik nedávno s vnučkou v Praze utratila za oběd. „Ale dalo se to,“ připouští seniorka.
V bardejovském Lidlu přišla čtvrtkilová kostka v Polsku vyrobeného másla s 82 % tuku na v přepočtu 73 korun (v Lidlu v moravském Uherském Brodě vyšlo máslo stejné privátní značky i země původu na necelých 65 korun). Kostka slovenského pak ještě o 10 korun dráž.
V porovnání s Českem přišly dráž také sýry, sádlo a margaríny, některé ovoce a zelenina. Naopak levnější bylo u sousedů plzeňské pivo a maso.
Podle dat Národní banky Slovenska dosahovala v říjnu inflace 3,1 %, což znamená nejrychlejší růst cen od letošního března. „Výrazně nad očekávání ji vzhůru potlačily potraviny,“ píše banka. V eurozóně se v říjnu inflace pohybovala na dvou procentech, v Česku pak ceny meziročně rostly tempem 2,8 %.
Pro Miroslava z Bardejova je tématem i cena vajec v akci, která byla v místním supermarketu rozebraná. „Ohledně vajec je teď taky nějaká panika, nebo co. Třicet kusů se prodávalo za 4,50, teď je to za 5,30,“ říká Bardejovan. V přepočtu jde o 134 korun za třicet vajec z klecového chovu. Ve stejném řetězci v Česku se prodává 30 vajec za 185 korun, jde však o snůšku z podestýlkového chovu, s čímž jsou spojené rozdílné náklady při chovu nosnic.
Srovnání slovenských cen s okolními státy se nedávno věnoval i analytik UniCredit Bank Ľubomír Koršňák. Nejvýhodněji je podle něj nakoupí Slováci v Polsku, kde jsou v průměru ceny nižší až o téměř čtvrtinu. V průměru o čtyři až sedm procent jsou potraviny levnější i v Česku a Maďarsku.
„Vyšší ceny potravin než na Slovensku najdeme už jen v šesti zemích EU, s výjimkou Estonska výlučně z regionu západní Evropy. Podobně, jako v případě Slovenska, jde spíše o menší země – Malta, Lucembursko, Estonsko, Kypr, či Slovensku počtem obyvatel podobné Dánsko a Irsko. Podobnou průměrnou úroveň cen potravin jako na Slovensku najdeme i v Lotyšsku, Finsku a Řecku,“ doplnil Koršňák.
