Článek
Chystaná podzemní stěna úbytku podzemní vody z českého území nezabrání, tvrdí platforma Společně pro vodu v pondělní tiskové zprávě. Iniciativa sdružuje zástupce ekologických organizací, právní experty či sousedské spolky.
Dosavadní znění česko-polské dohody o hnědouhelném dole Turów je podle platformy v rozporu s českými i unijními zákony. „Ty neumožňují vyslovit souhlas se škodami na životním prostředí na vlastním území,“ uvedla iniciativa, jejímiž členy jsou například Hnutí Duha, Sousedský spolek Uhelná či advokátní kancelář Frank Bold.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) má podle platformy také povinnost zahájit řízení o škodách na životním prostředí u Evropské komise, což dosud neučinilo.
Ministryně životního prostřední Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) seznámí s upraveným návrhem dohody vládu. „Návrh po analýze připravuji na jednání vlády v nejbližším termínu tak, aby další jednání mohla pokračovat ještě teď v lednu,“ řekla Hubáčková v pátečním rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Polsko chce změnit smlouvu v bodech o finanční kompenzaci a o délce dohledu unijního soudu nad dodržováním závazků. „Prakticky tedy v dohodě k původně navržené částce 50 milionů eur nyní polská strana předkládá k projednání snížení na 40 milionů eur,“ uvedla ministryně. Varšava také chce, aby vymahatelnost závazků u unijního soudu trvala místo deseti let jen dva roky.
Oba body polská strana zpochybňovala i při předchozím vyjednávání.
Hubáčková minulé úterý jednala ve Varšavě několik hodin s polskou ministryní Annou Moskwovou. Političky označily rozhovor za důvěrný. Později vyšlo najevo, že se názory dál liší, zejména co se týče výše finanční kompenzace.
Ekologové a právní experti ze společnosti Frank Bold odkazují na data České geologické služby, podle nichž jsou hladiny podzemních vod v příhraničí kvůli dlouhodobému vlivu dolu na historickém minimu. Uvedli, že plánovaná podzemní bariéra se nachází víc než tři kilometry od místa, kde by byla potřeba, a navíc v jiné podzemní vrstvě.
Frank Bold: Česko se zbaví možnosti bránit se
Právnička Frank Bold Laura Otýpková uvedla, že by se Česko uzavřením dohody v nynější podobě zbavilo možnosti bránit se proti polskému nelegálnímu postupu u evropských institucí. Zákon o ekologické újmě ukládá MŽP, aby oznámilo vznik škody na svém životním prostředí v případě škod přesahujících hranici Evropské komisi i úřadům dotčených států. Podle směrnice o ekologické újmě pak musí znečišťovatelé nahradit způsobené škody a předejít hrozícím škodám, včetně uhrazení souvisejících nákladů.
Ministerstvo životního prostředí pod předchozím vedením Richarda Brabce (ANO) podle platformy Evropskou komisi ani Polsko oficiálně neinformovalo, že na českém území škody vznikly. Řízení podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí tak nebylo dosud zahájeno.
„Také z toho důvodu pak ČR neuplatnila porušení povinností Polskem v souvislosti se vznikem škod na českém životním prostředí ani v žalobě podané k Soudnímu dvoru EU,“ uvedla iniciativa.
Polský důl Turów zásobuje uhlím stejnojmennou elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.
Hubáčková: dohoda je výhodná pro obě strany
Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.
Ministryně Anna Hubáčková Seznam Zprávám v pátek řekla, že uzavření dohody je výhodné pro obě strany. „Po podpisu dohody stáhneme žalobu, kterou jsme podali. Polská strana ale musí zaplatit pokutu, kterou jí Evropská komise předepsala. V jakému termínu a kolik, to si stanoví Evropská komise.“
Podle ministryně není namístě ani obava, že se Česko nebude mít jak bránit případnému nedodržování dohody z polské strany. „Dohoda v případě porušení jejích podmínek kteroukoli stranou bude umožňovat řešení vzniklých sporů cestou zmocněnců nebo až Soudním dvorem EU. Samozřejmě při splnění všech procesů, které předpokládá mezinárodní právo,“ dodala Hubáčková.
