Déjà vu. Liberální bublina praskla pod dohledem Fica

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

„Vy k***y liberálne! Ficooo!“ ozve se z okýnka stříbrné oktávky, která projíždí kolem bratislavského Edison Parku. V tom svůj volební štáb zřídilo liberální Progresivní Slovensko.

Je čtvrt na čtyři, brzké nedělní ráno, a je už jasné, že slovenské parlamentní volby vyhrála strana Směr expremiéra Roberta Fica. Na chodníku před Edison Parkem zrovna čeká na taxík Zora Jaurová, která kandidovala za Progresivní Slovensko ze 6. místa.

„Ficooo!“ je pak ještě jednou slyšet, když oktávka projede místem znovu. Na to všechno se, ironií osudu, usmívá z velkého billboardu právě Robert Fico.

Jeho volební reklama míří přímo na vchod do Edison Parku. A aby toho nebylo málo, za ním je billboard Andreje Danka ze Slovenské národní strany (SNS) a naproti obří plachta s lídrem Hlasu Peterem Pellegrinim.

Oba mají nejspíš nakročeno k vládní koalici se Směrem, která by měla v Národní radě pohodlnou většinu 79 hlasů ze 150.

O zhruba pět hodin dřív přitom všechno vypadalo jinak. Exit poll agentury Focus, který zveřejnila televize Markíza, označil za vítěze Progresivní Slovensko s 23,5 procenty. Až za ním měl následovat Směr s necelými 22 procenty. Všechno je nakonec jinak.

Markíza navíc nejdřív zveřejnila „slepý exit poll“, tedy jen procentuální výsledky stran, ovšem bez jejich názvů. Za to mohlo volební moratorium, které se protáhlo kvůli úmrtí člena volební komise v Petržalce.

„Nevíme, kdo má kolik procent, je to trochu zábavné, že si tak hrají s celým národem, ale my máme velmi intenzivní zkušenost z minulých voleb, že rozdíl mezi exit pollem a tím skutečným výsledkem byl poměrně významný. V našem případě to znamenalo, že jsme se nedostali do parlamentu o 926 hlasů,“ říká mi přesně čtyři minuty po 22. hodině Zora Jaurová. Stejně jako ostatní politici PS se baví mezi lidmi.

„Odchytávám“ si ji, protože si ji pamatuji z debaty hnutí v Praze jako výřečnou. Mezi stovkami lidí ve štábu je navíc v zářivě červených šatech a s výrazným účesem vždycky snadno rozpoznatelná.

Rezervovaný byl k exit pollu i předseda hnutí Michal Šimečka. A oprávněně, protože letos se agentura Focus „seknula“ ještě výrazněji než při své neúspěšné predikci před třemi a půl lety. Znovu podcenila sílu strany Směr a přecenila liberály.

„Já vlastně nejsem vůbec nervózní,“ říká krátce po uzavření volebních místností Jaurová. Zdůvodňuje to pocitem, že hnutí v kampani udělalo všechno, co mohlo. „To mi dává klid,“ dodává

Znovu se s Jaurovou bavíme o hodinu později. Tehdy už je exit poll doplněný i o názvy stran a je už jasné, že vedení přisuzuje progresivcům. Když v televizi postupně nabíhají jednotlivým stranám sloupečky z exil pollu, lidé bouřlivě zatleskají v momentě, kdy nacionalisté z SNS dostanou méně než pět procent nutných pro vstup do parlamentu.

V neděli ráno je ale jinak i to. Rusofilní Slovenská národní strana Andreje Danka, pověstného „kapitána“ a tragikomického politika, který měl problém formulovat srozumitelné věty ve slovenštině, se do parlamentu vrátila. Má navíc nakročeno zasednout opět ve vládě.

V jedenáct večer se ovšem na první oficiální výsledky dál čekalo. Atmosférou očekávání probleskla u progresivců i jistá sebejistota s nadějí. Liberálům navíc těsné vedení nad Směrem přisoudil i další exit poll, tentokrát od Medianu pro RTVS. „Máme zkušenost, že se to může i dost lišit,“ opakuje mi znovu po hodině Zora Jaurová.

Za velký krok vpřed považuje, že se do parlamentu nedostane hnutí Jsme rodina výstředního předsedy Národní rady Borise Kollára.

Uvolněná atmosféra v Edison Parku zhoustla kolem půlnoci. Tehdy začaly přicházet první reprezentativnější výsledky ze sčítání hlasů. A podle nich zatím s velkým náskokem vedl Ficův Směr, za ním byl Hlas a až pak, s výsledkem kolem pouhých deseti procent, Progresivní Slovensko.

Na základě 15 procent sečtených okrsků kolem půlnoci Denník N odhadoval, že volby vyhraje Směr se ziskem přes 20 procent a druhé bude Progresivní Slovensko se ztrátou čtyř až pěti procentních bodů.

Před půl jednou se ve štábu PS opět jásá, když se objevují podrobnosti z exit pollu. Konkrétně když graf ukazuje, že u vysokoškolských studentů má PS drtivou podporu. Jenže sčítání pokračuje pomalu a progresivní ustrnuli na místě. Hlasy z menších, méně lidnatých okrsků je dál posílají za Směr a Hlas.

Nálada ve štábu se začíná měnit, lidí mírně ubylo a části dochází, že strana už se na Směr nemá šanci dotáhnout. Nasvědčuje tomu i projev předsedy hnutí krátce po jedné ráno. „Bude to dlouhá noc, připravte se na to, obrňte se trpělivostí,“ říká Michal Šimečka publiku. Nejde ale o vítězně laděný vzkaz, ale přípravu příznivců na porážku. Dodává totiž, že je bez ohledu na výsledek hrdý na kampaň a že strana „přijme každý výsledek“.

Po Šimečkově projevu zase hledám Zoru Jaurovou. V tu chvíli je sečtených kolem 25 procent okrsků. „Já se tak trochu bráním tomu déjà vu,“ říká s narážkou na rok 2020, kdy exit poll přidal straně tři procentní body navíc, jenže jí nakonec chybělo ke vstupu do parlamentu 926 hlasů.

„Asi to bere realisticky,“ říká Jaurová na můj dotaz, zda nezněl Šimečkův projev poraženecky. „Zatím jsme se o tom nebavili, ale určitě budeme,“ dodává. Spoléhá na to, že se do výsledků promítnou velká města.

K pocitu déjà vu dodává, že je logické, že se každému připomene omyl v roce 2020. „Nálada je ale podle mě dobrá. Jen to bude trvat mnohem déle, než jsme čekali,“ říká s tím, že se už projevuje únava. To po jedné hodině ráno kvituju. „I já. Umíte si představit, jak málo jsem toho naspala za poslední dny a týdny v kampani, musela jsem si na chvíli sednout, abych se zregenerovala,“ dodává Jaurová.

Tempo sčítání se ani během hodiny příliš nezrychluje. V prostoru, kde se stálo, si unavení lidé donesli židle. Diskotéka se nekoná.

Na půl třetí strana svolává tiskovku. Porážku na ní Šimečka nedeklaruje. „Výsledky přijmeme s odpovědností a pokorou. Progresivní Slovensko postupně roste, ale v tuhle chvíli je těžké předvídat, na jakém čísle to skončí a jak dopadnou jiné politické strany. (…) Blíže se k výsledkům vyjádříme v neděli dopoledne,“ avizoval další tiskovku až po úplném sečtení hlasů.

Po tiskovce se začal volební štáb vylidňovat. O úplně poraženecké náladě se zatím mluvit nedalo, protože progresivci při sečtení 75 procent okrsků přeskočili Pellegriniho Hlas.

„Stále se nedá říct, jaký je výsledek, ale teď je to ještě velmi nepředvídatelné,“ říká mi přesně ve 2:41 Zora Jaurová. „Nevím, jestli to považuju za zklamání, ale je to velmi špatné pro Slovensko a pro všechny,“ odpovídá na moji otázku o pocitech, že vládu bude zřejmě sestavovat Směr. „Tomu jsme chtěli předejít. Otázka je, zda tu vládu složí, což teď ještě bez definitivních výsledků říct neumím,“ dodává.

„Když se to tak stane, nic jiného nám nezůstane. Je to předčasná otázka, ale pokud vládu sestaví Robert Fico, tak nám nezůstane nic jiného než být velmi důraznou opozicí a snažit se to nějakým způsobem vyvažovat,“ říká na mou otázku o opoziční roli.

Deník Sme už v tu chvíli prohlašuje vítězem voleb Směr Roberta Fica.

O další dvě hodiny je definitivně jasno: „Bratislavská bublina“ praskla a naděje liberálů na vítězství se ukázaly jako liché. Průzkumy se znovu netrefily a Směr podcenily.

Volby vyhrál houževnatý expremiér. Už kolem čtvrté ráno se v centrále Směru bujaře oslavovalo. Fico se straníky na balkoně vyzpěvovali a křičeli: „My sme vyhrali, takto sa to robí, do psej matere.“